Sociální sítě jsou jako heroin. Zvyšují riziko sebevražd a dělají z lidí počítače, varují vědci

Markéta Hronová Markéta Hronová
18. 11. 2017 17:11
Neurovědec Martin Jan Stránský z Yaleovy univerzity upozornil na výzkumy, které prokazují, že sociální sítě jsou návykové, zvyšují riziko úzkosti, deprese, sebevražd a zhoršují komunikaci. Podle něj se z lidí závislých na sítích stávají počítače a děti by se na sociální sítě neměly vůbec pouštět. V debatě v rámci Broumovských diskusí s ním souhlasil také Ondřej Šteffl ze společnosti Scio, ten přirovnal sociální síť k heroinu.
Martin Jan Stránský
Martin Jan Stránský | Foto: Jan Flieger

Broumov - Dali byste svému dítěti heroin, ptal se propagátor inovací ve vzdělávání a ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl v debatě o vzdělávání v rámci 4. Broumovských diskusí. Narážel tak na fakt, že dvouleté dítě klidně posadíme před blikající obrazovku tabletu, což má přitom na mozek podobný účinek jako droga - obojí vyvolá zvýšenou produkci dopaminu, tedy hormonu štěstí.

To potvrdil také primář v oboru neurologie na Yaleově univerzitě Martin Jan Stránský, který se tím, jaký mají technologie vliv na lidský mozek a schopnost se vzdělávat, zabývá už deset let.

"Posledních pět let těch faktů přibývá a nejvěrohodnější jsou zároveň ty nejděsivější. Mezinárodní výzkumy potvrdily přímou souvislost mezi časem stráveným na sociálních sítích a negativními charakteristikami, jako je pocit štěstí, úzkosti, vznik deprese, nárůst sebevražd. Je tam prokazatelná omezená schopnost komunikace. Lidé tvoří kratší věty a je jich méně, jsou méně tolerantní. Člověk přestává být humanitním člověkem a stává se počítačem," míní Stránský.

Podle Stránského kouká průměrný Čech na obrazovku 7,5 hodiny denně. Svůj mobilní telefon kontroluje padesátkrát denně, lidstvo obecně komunikuje na základě jiných principů. Přitom mozek a proces učení je evolučně nastaven tak, že je potřeba v něm "vyšlapávat cestičky".

"Je to jako chození po poli, když jdete stejnou cestou podruhé, už víte kudy a cesta je snazší, tak zjednodušeně řečeno funguje mozek. Je potřeba těch cestiček vyšlapat co nejvíc, ale kolik času mezi koukáním na mobil nám teď zbývá?" ptá se Stránský.

Martin Jan Stránský

Lékař a pedagog, primář v oboru neurologie na Yale University, zároveň vydavatel porevoluční Přítomnosti, kterou založil jeho dědeček. Specializuje se na neurofyziologickou funkci mozku, prozkoumává základní vlivy lidského uvažování a technologie na lidský mozek, včetně jeho schopnosti vzdělávat se.

Proto by dětem do dvou let podle něj vůbec neměly přijít počítače do ruky a do pěti let by se u nich měly zdržet maximálně hodinu, a to ještě pod dohledem. "Lidé by si měli uvědomit rizika technologií stejně, jako si je uvědomil zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg, ale také třeba Bill Gates a další, kteří žijí v Silicon Valley a posílají děti do škol, kde vůbec nejsou počítače," řekl vědec pro Aktuálně.cz.  

Pokud už děti technologie používají, je podle Stránského nutné, aby byly co nejvíce interaktivní, aby je děti nepoužívaly jen pasivně, ale aby alespoň nějaké "cesty" v mozku vytvářely. Uznává, že spousta lidí říká, že je v dnešní době nemožné nebýt na sociální síti.

"Ano, také ji máme, komunikujeme přes ni v rámci kliniky, ale běžný člověk používá sociální síť, aby si ověřil názory vlastního režírovaného světa a nepohodlné názory vymazal. To je v přímém rozporu s budováním mezilidské komunikace a schopnosti komunikovat," míní Stránský.

Podle něj jsme jako lidstvo dospěli k jisté deevoluci schopností lidského mozku a tyto změny jsou nejpatrnější u mladších generací, a to nejen z pohledu společenských tlaků a zvyků, ale i ze strany učitelů a státních úřadů, které podléhají určitým trendům.

Foto: Jan Flieger

"My nemáme sebemenší ponětí, k čemu to povede. A proč máme chytré mobily? Aby Apple a další firmy vydělávaly, jiný důvod nebyl. Oni nepřemýšleli, co to udělá s našimi dětmi, jaký to bude mít sociální a psychologický dopad na společnost," řekl Šteffl, který zároveň vyzdvihl fakt, že když chce farmaceutická firma uvést na trh nový lék, trvá to řadu let a stojí to miliony dolarů, ale technologie s novými funkcemi nikdo neřeší, přestože také mohou mít dramatické dopady.

Proč se tedy o nebezpečích sociálních sítí tak málo mluví? "Nemluví se o nich málo, ale probírají se jen v určitých kruzích. V těch, kde jsou lidé na sociálních sítích závislí, se o nich nemluví," uzavírá Stránský.

O rizicích sociálních sítí pro DVTV hovořila vedoucí kladenské adiktologické dětské ambulance Michaela Štáfková.

Mladí lidé potřebují být pořád on-line, potřebují někam patřit, říká vedoucí kladenské adiktologické dětské ambulance Michaela Štáfková. | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Právě se děje

před 14 minutami

V liberecké nemocnici zemřel muž zraněný při výbuchu v Hamru

Kvůli úternímu neštěstí v provozovně likvidace nebezpečných odpadů firmy Purum v Hamru na Jezeře na Českolipsku přišel o život jeden člověk. Dnes zemřel muž hospitalizovaný v Liberci. Řekl to mluvčí nemocnice Václav Řičář. "Zemřel na následky svých zranění," uvedl Řičář. Zranění utrpěl při výbuchu po nečekané chemické reakci spojené s únikem škodlivin do ovzduší.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Trump slíbil, že ještě před volbami zveřejní "finanční hlášení" o svém majetku

Americký prezident Donald Trump slíbil, že před prezidentskými volbami v roce 2020 zveřejní "finanční hlášení" o svém majetku. Šéf Bílého domu to ve čtvrtek napsal na Twitteru. Zda to bude daňové přiznání, které Trump vytrvale odmítá publikovat a kvůli němuž ho žalují opoziční demokraté, není z prezidentova tweetu zřejmé.

Opozice, usilující o prosazení ústavní žaloby prezidenta kvůli takzvané ukrajinské kauze, vede proti Trumpovi boj hned na několika frontách. Jednou z nich jsou právě daňová přiznání, jejichž zveřejnění sice americké zákony prezidentům nenařizují, ale od dob Richarda Nixona je to v USA běžné. Trump se dosud hájil tím, že jeho majetek je auditován.

Zdroj: ČTK
Další zprávy