„Sociální kobra.“ Juchelka žasne nad fintami Čechů: má plán, jak je zastavit

Zneužívání sociálních dávek. Až dosud se v této souvislosti výrazněji ukazovalo na Ukrajince žijící v Česku. Jenže i Češi umí být vynalézaví a neváhají úřadům lhát. Právě na tyto lidi se hodlá ministerstvo práce a sociálních věcí víc zaměřit. Šéf resortu práce Aleš Juchelka (ANO) deníku Aktuálně.cz popsal své plány.

Na dávkách státní sociální podpory, mezi něž patří například příspěvek na bydlení nebo příspěvek na pěstounskou péči, loni stát vyplatil 61,2 miliardy korun. Jenom celková suma vydaná na zmíněný příspěvek na bydlení se od roku 2020 zvedla z necelých sedmi miliard na 23,5 miliardy korun v roce 2025.

Odhadnout částku, která je vyplacena neoprávněně, lze podle ministra práce těžko vyčíslit, jde prý ale o těsnou provázanost s prací na černo. Jinými slovy – lidé zneužívající dávky často pracují na černo. A tam už odhady státu, o kolik přichází, ukazují na desítky miliard korun ročně.

Ke změnám v důchodech, reformě takzvané superdávky či důkladným změnám v Orgánech sociálně-právní ochrany dětí se chce Juchelkův resort podívat i na zneužívání sociálních dávek. „Zneužívání sociálních dávek je pro nás obrovské téma,“ řekl Juchelka deníku Aktuálně.cz. „Lidé se často tváří před úřady jinak, než ve skutečnosti žijí,“ konstatuje.

Zákon umožňuje, aby úředník navštívil rodinu pobírající dávky a zkontroloval některé údaje, zda jsou pravdivé. „V tuto chvíli na to ale úřady nemají kapacitu,“ poznamenal šéf resortu práce a sociálních věcí (MPSV).

„Teď o tom přemýšlíme, jak to udělat. Jestli by třeba v každém kraji mohlo být deset lidí, kteří by jenom jezdili a kontrolovali,“ uvažuje Juchelka. „Chci během tří let vytvořit akční jednotku, která bude po celé republice. Řekněme třeba sto lidí, kteří to budou kontrolovat,“ tvrdí ministr.

Po daňové kobře z roku 2014, kterou spustil Andrej Babiš (ANO) ještě coby ministr financí, a letošní kobře proti nelegální práci se tak zřejmě chystá něco jako sociální kobra. Tedy nástroj, jak odhalovat nelegální čerpání sociálních dávek.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) deníku Aktuálně.cz řekl, že kontroly jsou běžné a úřady je dělají. Některé věci je ale podle něj složité ověřovat. Podle informací Aktuálně.cz je například časté, že se matka před úřady sice tváří jako samoživitelka a čerpá dávky, nicméně v domácnosti žije s partnerem, otcem svých dětí. „Například tohle velmi těžko zkontrolujete. Nebo bude velmi těžké to dokázat,“ domnívá se Jurečka.

Exministr tvrdí, že je připraven ke konzultacím či odborné diskusi, pokud by současné vedení resortu práce hodlalo v této souvislosti něco měnit.

Češi přitom dokážou být velmi vynalézaví. „Zažil jsem případ 16leté dívky, která porodila a do rodného listu uvedla jako otce někoho, komu bylo 75 nebo 80 let; s jeho souhlasem. V rodném listu byl jako otec uvedený on. Proč? Protože je pravděpodobné, že v dohledné době zemře a děti budou brát sirotčí důchod,“ sdělil Aktuálně.cz zdroj, který si však nepřál být jmenován.

Úřady také zjistily, že pěstouni v řadě případů pečují o vlastní vnoučata a pobírají odměnu pěstouna. Na rozdíl od ostatních pěstounů v případě příbuzných není na peníze nárok automaticky, ale jen v přesně vymezených případech. U výchovného se prý zase objevují případy, kdy ho čerpají oba rodiče, ačkoli je určen jen pro toho, kdo o dítě pečuje.

Jurečka tvrdí, že velkou část zneužívání dokáže „odfiltrovat“ superdávka. Kromě toho, že by měli vypadnout ze systému lidé s vysokými příjmy, díky majetkovému testu by měly zmizet i případy, kdy bylo možné si díky štědrému příspěvku na bydlení pronajmout dražší byt v lukrativnější lokalitě, pobírat státní podporu na bydlení a svou původní nemovitost mezitím výhodně pronajmout.

V roce 2015 vycházela celková suma vyplacená na čtyři dávky zahrnující příspěvek na bydlení, na živobytí, doplatek na bydlení a přídavek na dítě na 22,5 miliardy. Do roku 2020 klesla zhruba na 14 miliard, ukazují data MPSV. Jenže během dalších pěti let se opět zvedla, a to na víc než 34 miliard korun. Důvodem byla i zhoršující se ekonomická situace, kdy poměrně krátce po pandemii covidu vypukla válka na Ukrajině, takže domácnostem raketově vzrostly účty za energie.