Sociální demokraté se rozhodují, jestli vsadí na změnu, nebo půjdou dál s Hamáčkem

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
8. 4. 2021 16:39
Už za pár hodin bude jasné, kdo povede sociální demokracii do podzimních parlamentních voleb, ve kterých hrozí straně jedna z nejtěžších porážek v její historii. Při pátečních volbách očekávají straníci velmi vyrovnaný souboj. Křeslo obhajuje Jan Hamáček, který chce pokračovat v nynější politice. Proti němu ale stojí Tomáš Petříček, který volá se svými příznivci po zásadních změnách.
Jan Hamáček na sjezdu ČSSD v roce 2019, kdy byl zvolen drtivou většinou delegátů předsedou strany. Na sjezd přijel také prezident Miloš Zeman, který tehdy po dlouhé odmlce vyjádřil ČSSD podporu.
Jan Hamáček na sjezdu ČSSD v roce 2019, kdy byl zvolen drtivou většinou delegátů předsedou strany. Na sjezd přijel také prezident Miloš Zeman, který tehdy po dlouhé odmlce vyjádřil ČSSD podporu. | Foto: Economia

Když předseda ČSSD Jan Hamáček na zatím posledním sjezdu v roce 2019 tvrdil, že sociální demokracie má to nejhorší za sebou, stovky delegátů mu jeho slova patrně věřily. Opětovně ho totiž zvolili předsedou strany s velkou většinou hlasů.

Jenže ČSSD v pátek začíná po dvou letech další sjezd a strana je v ještě horší situaci, než byla. Za sebou má těžké porážky ve volbách do Evropského parlamentu, Senátu i vedení krajů a podle průzkumů se pohybuje na hranici zvolení do Poslanecké sněmovny. Jen pro srovnání - v roce 1998 měla čtyřiasedmdesát poslanců, v roce 2002 sedmdesát, 2006 opět čtyřiasedmdesát poslanců, v roce 2010  klesl počet poslanců na šestapadesát, v roce 2013 jich bylo o jednoho víc a v roce 2017 pouhých patnáct. Teď se mnozí sociální demokraté obávají, že nebudou mít ani jednoho. 

Při vědomí této složité situace se delegáti sjezdu, který se vůbec poprvé v historii uskuteční na dálku pomocí on-line spojení, budou rozhodovat, koho postaví do čela strany. Podle počtu nominací z krajských organizací chtějí mnozí sociální demokraté pokračovat s dosavadním předsedou Hamáčkem, ovšem na rozdíl od minulosti bude mít proti sobě několik soupeřů: místopředsedu strany a ministra zahraničí Tomáše Petříčka a poslankyni a exministryni školství Kateřinu Valachovou. Ve hře byl ještě donedávna i starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan, který však svou nominaci stáhl.

Hamáček má největší šance vyhrát

Hamáček je favoritem voleb, o čemž svědčí už to, že získal nominaci pěti krajů. Petříček má nominaci dvou krajů, Štefan měl jednoho a Valachová spoléhá na to, že nemá sice žádnou nominaci, ale přesvědčí delegáty přímo při sjezdu. Hamáčkovi nahrává i to, že je jako místopředseda vlády a ministr vnitra nejvíce na očích, za mnoho let v předních liniích ČSSD zná dokonale její zákulisí, získal mnoho kontaktů a ví, co a jak udělat pro úspěšný výsledek.

Svou obhajobu opírá o tvrzení, že přes všechny problémy jeho plán na vstup do vlády s hnutím ANO zachránil ČSSD od toho, aby skončila v bezvýznamnosti jako malá opoziční strana.

"Máme pět ministrů a mediální zájem o ČSSD je podstatně větší, než kdybychom byli v opozici," sdělil nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz a popisoval, co všechno se podle něj sociální demokracii podařilo ve vládě prosadit. Argumentuje také tím, že ČSSD podle jeho názoru výrazně pomáhala v boji proti covidu, kdy byl Hamáček v první vlně epidemie hodnocený v průzkumech jako nejúspěšnější politik.

Z Hamáčkova vystupování a rozhovorů je patrné, že chce pokračovat v dosavadní levicové politice ČSSD, při které se vyhýbá střetům s prezidentem Milošem Zemanem. Vedle toho je přesvědčený, že k necelým pěti procentům nynějších voličů je možné získat další mimo jiné tím, že strana půjde do voleb se Zelenými a různými nezávislými osobnosti třeba z řad odborářů. "ČSSD není silná tak, jak bývala, a pokud chceme být silnější, je potřeba se s někým spojit. A pokud spoustu věcí vidíme stejně jako Strana zelených, tak je logické, že s ní spojíme síly," popisoval Aktuálně.cz.

Pokud by Hamáček v prvním kole volby nezískal dostatek hlasů a rozhodl se z boje odstoupit, je možné, že by místo sebe vyslal někoho jiného s podobnými názory, jako má on - podle hlasů z ČSSD by to mohla být místopředsedkyně strany Jana Maláčová. Ta sice tvrdí, že chce kandidovat jen na místopředsedkyni, ale to ji automaticky nevylučuje z boje o post nejvyšší.

Maláčová má ve straně poměrně silné postavení, jednou z jejích výhod je, že jako ministryně práce a sociálních věcí velmi často mluví o sociálních tématech, která jsou členům i voličům ČSSD nejbližší. Části sociální demokracie imponuje také její emotivnější vystupování a lidovější slovník, což ji odlišuje od Hamáčka, který mnohdy čelí kritice, že mu chybí charisma. 

Z kuloárních informací vyplývá, že není vyloučena ani případná kandidatura Jiřího Běhounka, poslance a donedávna hejtmana kraje Vysočina, kterého Hamáček jmenoval mezi těmi, které by chtěl do svého týmu v případě svého vítězství. Pokud by se stal Běhounek předsedou strany, ČSSD by mimo jiné ještě výrazněji vystupovala v souladu s politikou prezidenta Miloše Zemana, ke kterému má dlouhodobě Běhounek blízko.  

Příznivci výrazných změn podporují Petříčka 

Zejména v posledních měsících ovšem posiluje v sociální demokracii křídlo, které je možné označit jako reformní, volající po výrazných změnách. Reprezentují ho lidé, kteří se například liší v řadě názorů se vzpomínaným prezidentem Zemanem, chtějí také rychlejší a výraznější otevření strany pro další skupiny příznivců a na rozdíl od skupiny kolem Hamáčka si přejí mnohem větší distanc od hnutí ANO. Proto také mluví o tom, že by ČSSD po volbách neměla jít v žádném případě do vlády s ANO, pokud by tedy taková možnost nastala. 

Patrně největším kritikem Hamáčkovy politiky je už dlouho hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, jehož výhodou je, že se může prokázat nezpochybnitelnými úspěchy. Opakovaně uspěl ve volbách a opět byl zvolen hejtmanem, jako jediný sociální demokrat. Jenže Netolický se rozhodl do  voleb předsedy nejít. Nenechal se přemluvit ani Tomášem Petříčkem, který za ním před několika měsíci přijel. Do boje o čelo ČSSD se tak rozhodl jít právě nynější ministr zahraničí. S podporou Netolického i dalších.

"Je potřeba hned změna. Nechci na to nečinně koukat. Chci složit krizový tým jak pro naši zemi, tak pro stranu, ve které jsem vyrůstal a kterou nechci nechat padnout na samotné dno," vysvětloval nedávno svou motivaci v rozhovoru pro Aktuálně.cz Petříček, kterého vzal paradoxně do vlády právě Hamáček, navíc do vlády s hnutím ANO, proti které se Petříček stále více vymezuje.

On sám to vysvětluje tím, že postupem času začal pociťovat obavu, že poměrně poklidné soužití s ANO a s Hamáčkem v čele přivede ČSSD k tvrdé volební porážce. "Pozoroval jsem, že ČSSD se stává stále méně viditelná a lidé jí přestávají věřit," podotkl Petříček. 

Na otázku, jak chce tento trend změnit, odpovídal poněkud neurčitě, že chce, aby politika strany byla moderně levicová, založená jak na tradičních hodnotách ČSSD - jako je podpora zaměstnanosti nebo vzdělávání, tak na moderních tématech 21. století. "Všichni budeme řešit restart Česka po pandemii, ale nesmíme zapomínat ani na problémy, jako je například bydlení, se kterými se potýkají hlavně mladé rodiny a senioři. Je třeba plánovat rozvoj měst a obcí tak, aby odpovídal demografickému vývoji. Máme zastaralou a zbytečně centralizovanou státní správu," vysvětloval Aktuálně.cz. 

Vzhledem k tomu, že Petříček jde do boje o předsedu s menším počtem nominací, bude muset část delegátů přesvědčit svým kandidátským projevem. Jeho kritici namítají, že právě jeho vystupování je slabinou, protože nepůsobí jako výrazný a sebejistý lídr. Naopak Martin Netolický je přesvědčený, že právě Petříček je zárukou změn.

"Úplně stejně někteří Tomáše Petříčka podceňovali, když nastupoval na místo ministra zahraničí. A ať se každý podívá, jak nahlas mluví o Dukovanech, Sputniku a dalších tématech. Jeho zahraniční politika je konzistentní a proevropská, věřím, že právě on je schopný vést ČSSD," sdělil Aktuálně.cz Netolický, který považuje za nemožné pokračovat v dosavadní politice ČSSD, reprezentované Hamáčkem.

"Musí nastat změna. Už mě nebaví v ČSSD pořád na něco čekat. Čekali jsme, co přinesou evropské volby, potom se říkalo, že reálným obrazem činnosti vedení budou krajské volby. A po nich nám zase bylo řečeno, že máme čekat. Pokud bychom nechali stávající vedení, ať si situaci 'vyzobe' až do voleb, tak bych si sám vyčítal, že jsme se nepokusili o změnu," říká Netolický. Zároveň dodal, že by nebyl proti předčasným volbám do sněmovny, o čemž se tento týden v politickém zákulisí začalo debatovat.        

Teprve sjezd ukáže, kolik delegátů si bude Petříčka přát do čela strany. K případnému zvolení by mu mohla pomoci spolupráce se starostou městské části Brno-Líšeň Břetislavem Štefanem, který těsně před sjezdem oznámil, že nebude kandidovat na předsedu, ale podpoří právě Petříčka. 

Štefan má silnou podporu mezi spolustraníky na jihu Moravy, kteří odhlasovali i jeho nominaci na předsedu. Štefan se tak bude soustředit kromě podpory Petříčka na získání postu místopředsedy strany. Mimochodem, zatímco jihomoravská ČSSD vybrala Štefana jako lídra kandidátky pro podzimní volby, první místopředseda ČSSD Roman Onderka ani nedávný volební manažer ČSSD Michal Hašek se na kandidátku nedostali - oba patří k velkým podporovatelům Hamáčka.

Valachová nechce jít do voleb se Zelenými

Opomenout nelze ani poslankyni ČSSD Kateřinu Valachovou, která vstoupila do volebního souboje až v posledních dnech. Do té doby se k samotnému dění uvnitř strany téměř nevyjadřovala, věnovala se tématům ve sněmovně, ať šlo například o exekuce, nebo změny volebního zákona či Ústavy. 

Poslední březnový den však - pro mnohé překvapivě - oznámila na Facebooku, že se bude ucházet o funkci předsedkyně sociální demokracie. "Za posledních dvacet let se ČSSD dostala z více než 30 procent hlasů ve volbách na čtyři procenta v průzkumech. Je čas tenhle tobogan stopnout. Místo zákulisních manévrů musíme začít mluvit s lidmi a získat znovu jejich důvěru. Je poslední šance ukončit sérii špatných kompromisů a kreslení nepřekročitelných čar," napsala hned za sdělením o kandidatuře.

Tento týden ve středu také zveřejnila svůj program, který má nejpodrobnější ze všech zájemců o vedení strany. "Nesmíme uhnout z toho, že jsme strana zaměstnanců, živnostníků a drobných podnikatelů," napsala na úvod velkými písmeny a přidala desatero, kde na prvních místech volá po spravedlivých daních, poctivé mzdě a poctivém důchodu. 

Při porovnání programových priorit je ale zřejmé, že kandidáti se moc neliší.  Všichni mluví o tom, že ČSSD musí dělat levicovou politiku, zaměřenou především na sociální témata. Podobně mluví o tom, že chtějí bojovat například za dostupné bydlení pro lidi, bezplatné zdravotnictví nebo ochranu zaměstnanců před propouštěním. Většina se také shoduje, že ČSSD by měla zůstat ve vládě s hnutím ANO do konce volebního období.

Valachová má však jiný názor na věc, která může hrát při volbách vedení také svou roli. Jde o to, že sociální demokraté se rozhodují, zda do podzimních parlamentních voleb půjdou se Stranou zelených, s jakým přesně programem a kolik míst Zeleným na kandidátce uvolní. Valachová je proti takové spolupráci pro letošní volby. "Pro většinu členů a naše voliče koalice se Zelenými nedává moc smysl. Sociální demokracie má dostatečně silný vlastní 'zelený' proud," řekla v čerstvém rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Každopádně, letos je jasné, že dopředu nelze odhadovat, kdo volby předsedy vyhraje. Zvláště když se delegáti nebudou moci tak snadno domlouvat, protože nebudou sedět na jednom místě. Místopředseda ČSSD Michal Šmarda patří mezi ty, kteří tvrdí, že si chtějí počkat na sjezdová slova kandidátů.

"Počkám, kdo z nich ukáže, že má jasnou vizi, co chce dělat s ČSSD do voleb a co po nich. A podpořím toho, kdo tuto vizi představí a neuhne z ní. Chci volit otevřenou sociální demokracii, spolupráci na levici a budoucnost bez ANO a ODS," říká Šmarda. 

 

Právě se děje

před 47 minutami

České dráhy si u tří bank otevřely rámcové úvěry za 8,5 miliardy korun

České dráhy si u tří bank otevřely sedmileté rámcové úvěry za až 8,5 miliardy korun. Dráhy je budou čerpat v případě potřeby, přičemž využít je mohou pro jakýkoliv účel. Prioritně je však chtějí využít pro nákup nových vlaků. Podnik chtěl dojednáním úvěrů posílit svou současnou likviditu. České dráhy loni kvůli pandemii jen na tržbách ztratily více než čtyři miliardy korun.

Dopravce se na úvěrech dohodl s Raiffeisenbank, UniCredit Bank a VÚB.

"O více než čtyři miliardy nižší tržby v roce 2020 a další propad příjmů z přepravy cestujících v důsledku současných protiepidemických opatření způsobily, že České dráhy mají méně peněz na investice do svého rozvoje. A přesto, že realizujeme úspory, kde se dá, na nákup techniky ani na rozvoj zázemí pro její údržbu rezignovat nemůžeme. Ve smlouvách s kraji a státem jsme slíbili nové vlaky a tento závazek splníme. Je to investice do budoucnosti," uvedl šéf Českých drah Ivan Bednárik. Podle něj je společnost podle všech ekonomických ukazatelů i přes ztráty nadále silná a spolehlivá firma se zdravým zadlužením.

Zdroj: ČTK
Další zprávy