Sobotka: Trestní právo není nástrojem politického boje. Podle pravice je návrh normalizační

ČTK ČTK
Aktualizováno 15. 11. 2016 15:28
Návrh čtyřiašedesáti poslanců na obnovení trestného činu hanobení prezidenta odsuzuje nejen pravicová opozice, ale i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle premiéra by se trestní právo nemělo stávat nástrojem politického boje. Poslanec za TOP 09 Jan Farský (STAN) uvedl, že předkladatelé si zřejmě myslí, že úctu lze vynutit zákony. I předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák sdělil, že pro novelu určitě ruku nezvedne.
Bohuslav Sobotka.
Bohuslav Sobotka. | Foto: ČTK

Praha – Návrh šesti desítek poslanců vrátit do trestního zákoníku čin veřejného hanobení prezidenta odmítl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Předlohu, kterou podepsali zejména zákonodárci vládních ČSSD a hnutí ANO a opozičních KSČM a Úsvitu, nepodpoří například ani předseda poslanců sociální demokracie Roman Sklenák. Pravicová opozice návrh označila za normalizační či za "návrat ke komunistické ochraně papalášů". Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa novela zaplňuje mezeru v právu.

Premiér Sobotka (ČSSD) přijetí zákona jednoznačně nedoporučil. "Myslím si, že trestní právo by nemělo být používáno v politickém boji," prohlásil s tím, že podobný trestný čin jsme zde měli za komunistického režimu a Rakouska-Uherska. "Alespoň si vzpomínám na ty příslušné pasáže z Dobrého vojáka Švejka," dodal.

Úctu zákony vynutit nelze

Poslanec za TOP 09 Jan Farský (STAN) uvedl, že předkladatelé si zřejmě myslí, že úctu lze vynutit zákony. "Mýlí se. Prezidentství nejvíce poškozuje sám Miloš Zeman, který lže, zneužívá svoje pravomoci ke mstě a ponižuje český národ před mocnými," uvedl. Zeman by podle Farského udělal rozumný státnický krok, kdyby se proti "nesmyslnému normalizačnímu návrhu postavil".

Neschválení novely je ve vlastním zájmu Zemana i podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska. "On sám by byl v konfliktu se zákonem minimálně jednou týdně," napsal na Twitteru. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů František Laudát (TOP 09) poznamenal, že jestli někdo se chová z hlediska etiky a slovníku velmi nevybíravě, tak je to nynější prezident.

Poslanec ODS Marek Benda soudí, že předkladatelé se předlohou přihlásili k Zemanovi ve smyslu přísahy věrnosti, jiný praktický význam novela nemá. Návrat "archaického" ustanovení do zákona by Benda nepodpořil. Poukazuje na to, že existuje obecný trestný čin pomluvy. "A abychom z toho speciálně vytahovali prezidenta republiky, pokládám za úplný omyl, řekl Benda. Předseda ODS Petr Fiala se na Twitteru podivil nad tím, čím vším se někteří poslanci zabývají. "Aby pak někdo nehanobil je. Ale na to může být další zákon," napsal.

Europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil na stejné sociální síti napsal, že nápad poslanců "zavání návratem ke komunistické ochraně papalášů".

Předseda poslaneckého klubu ČSSD Sklenák sdělil, že pro novelu určitě ruku nezvedne. "Rád bych i nadále žil v zemi, kde se lidé mohou svobodně vyjadřovat," uvedl. Skeptický je k předloze i nastupující ministr pro legislativu, poslanec ČSSD Jan Chvojka. "Myslím, že silné osobnosti, jako je prezident Zeman, se bez ochrany v trestním zákoníku hravě obejdou," napsal na Twitteru. K poslaneckému návrhu se velmi zdrženlivě stavěl i ministr obrany Martin Stropnický (ANO). "Jakou formou hanobení? Jestli někdo vykřikne sprosté slovo, tak aby šel to šatlavy, to mi přijde trošku přehnané," poznamenal.

Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) není novela kodexu potřebná. "Zvláštní ochrana hlavy státu před verbálními útoky je spíše historický přežitek, který dnes nezavádějí ani jiné země. Když tento paragraf Ústavní soud v roce 1994 rušil, řekl, že prezidenta chrání zákony před urážkou a pomluvou stejně jako jakéhokoliv jiného občana republiky. Nevidím důvod to měnit," uvedl ministr.

Filip, který k návrhu připojil podpis, si myslí, že je konkrétním ustanovením v trestním zákoně nutné zaplnit mezeru, která v právu nyní existuje. "Vzhledem k tomu, že jsou chráněni nejen soudci, ale i úředníci i před slovními útoky, jeví se zrušení ochrany úřadu a osoby prezidenta jako mezera v právu," napsal v textové zprávě předseda KSČM.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy