Sobotka: Udržíme-li společnou Evropu, nemohou se události jako mnichovská dohoda opakovat

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 3. 2016 23:00
Bohuslav Sobotka jako první český premiér při cestě do Bavorska navštívil místo podpisu mnichovské dohody. Setkal se s bavorským premiérem Horstem Seehoferem a oba si pochvalovali vzájemné vztahy. Sobotka znovu odsoudil mnichovskou dohodu jako tragický okamžik československých dějin a uvedl, že jednání ČR v rámci Evropské unie považuje za nejlepší prevenci toho, aby se podobná situace neopakovala. Premiéři se také shodli, že Evropa musí najít společné řešení uprchlické krize.
Bohuslav Sobotka s Horstem Seehoferem při premiérově návštěvě Bavorska
Bohuslav Sobotka s Horstem Seehoferem při premiérově návštěvě Bavorska | Foto: Úřad vlády ČR

Mnichov - Evropská unie je nejlepší prevence toho, aby se znovu jednalo o osudu nějakého státu bez jeho souhlasu. V místě podpisu mnichovské dohody to dnes v bavorské metropoli řekl premiér Bohuslav Sobotka. Bavorský premiér Horst Seehofer označil dohodu Německa, Itálie, Francie a Británie z roku 1938 za historickou hanbu.

"Mnichovská dohoda byl nesmírně tragický a nesmírně hořký okamžik v dějinách českého národa. Tehdy byl obětován demokratický, humanistický stát ve středu Evropy v mylném domnění, že to zabrání vypuknutí světové války," řekl Sobotka. Návštěvu místa podpisu dokumentu označil za silný zážitek, který člověka nutí přemýšlet o tragických událostech 20. století a připomene význam míru a demokracie.

"Češi tady tehdy v roce 1938 nebyli připuštěni k jednacímu stolu. Jednalo se o Československu bez Československa," řekl Sobotka. "Jsem přesvědčený o tom, že nejlepší prevencí toho, aby se jednalo o kterémkoli národu v Evropě bez toho, aby se toho mohl účastnit, je právě to, že dnes sedíme společně za jedním jednacím stolem v rámci společné Evropy, v rámci Evropské unie," doplnil.

"I když je nepochybně řada důvodů, proč můžeme být s Evropou nespokojeni nebo proč ji můžeme kritizovat, tak její význam pro mírovou spolupráci národů je nepochybný. Pokud udržíme společnou Evropu, pak už se nikdy nebudou opakovat takové události, jaké zažil Mnichov v roce 1938 a jaké tehdy zažilo Československo, zdůraznil premiér.

Sobotka je první český premiér, který místo podpisu mnichovské dohody navštívil. Od letošního února tamní historické události připomíná pamětní deska s nápisem v češtině, slovenštině a němčině "V této budově byla dne 29. září 1938 podepsána 'mnichovská dohoda', která vedla k rozbití Československé republiky".

Sobotka i Seehofer dnes uvedli, že Česko a Bavorsko nyní mají vynikající vzájemné vztahy. Potvrzuje to podle nich i skutečnost, že od vzniku Sobotkovy vlády v roce 2014 se setkali už pošesté. Další schůzka obou premiérů by se měla uskutečnit v květnu, kdy Seehofer přijede do Prahy na zahájení česko-bavorské výstavy věnované Karlovi IV.

Evropa musí najít způsob, jak společně řešit migrační krizi

Oba premiéři se také shodli na tom, že Evropská unie musí najít společné řešení v uprchlické krizi. Podle nich je nutné zajistit vnější ochranu unijních hranic a zastavit proud běženců už na hranici mezi Řeckem a Tureckem. Kromě toho premiéři jednali také o zlepšení dopravního spojení mezi Prahou a Mnichovem. Podle Sobotky Česko investuje do modernizace železniční tratě a od Bavorska premiér očekává totéž.

"Migrace je vážný evropský problém. Žádná evropská země ho nemůže vyřešit sama o sobě, vyžaduje to koordinovaný evropský postup," řekl Sobotka. Je ale podle něj potřeba jednat rychle, aby se neopakoval loňský rozsah uprchlické vlny.

Premiér očekává, že společné řešení se podaří najít na summitu EU, který se koná příští týden. Podle něj pojedou šéfové států a vlád do Bruselu s vůlí najít dohodu. "Když mluvíme o tom, že uprchlická krize má jenom evropské řešení, tak se na tom řešení musí shodnout všech 28 členských zemí Evropské unie, i když mají k migraci a k řešení migrace odlišné přístupy," řekl.

Seehofer vyjádřil přesvědčení, že na summitu všechny země EU projeví solidaritu při hledání řešení. Zároveň se vyslovil pro rozhodování o osudu uprchlíků už v okamžiku, kdy vstoupí na území unie. "Podle mě je humánnější provádět hraniční kontroly na vnější hranici Evropské unie, než rozdělit uprchlíky po celé Evropě, teprve pak zahájit azylové řízení a pak je znovu někam vracet," řekl.

Podle Sobotky je klíčové pro řešení uprchlické krize, aby bylo možné vracet zpět do Turecka běžence, kteří se přepraví přes Egejské moře. Premiér předpokládá, že to odradí další uprchlíky od pokusu nelegálně proniknout do unie.

Bavorský premiér Seehofer také podotkl, že v současné míře, kdy do Německa přichází zhruba 500 uprchlíků denně, je podle něj uprchlická krize zvládnutelná. Bavorsko nese mezi německými zeměmi velkou část zátěže, kterou příchod běženců způsobuje, protože většina z nich přichází do Německa právě přes tuto největší spolkovou zemi.

Zlepšit se musí železniční spojení a spolupráce v oblasti výzkumu

Premiéři jednali také o železničním spojení mezi oběma zeměmi. Podle Sobotky Česko intenzivně investuje do modernizace tratě mezi Prahou a Plzní a od roku 2020 chce modernizovat i trať z Plzně přes Domažlice na státní hranice. Premiér vyjádřil přesvědčení, že Bavorsko zkvalitní i svůj úsek trati až do Mnichova.

Podle Seehofera je pro Mnichov neuspokojivé, že Česko má při rozvoji infrastruktury náskok. Chce se proto zasadit o zařazení dopravního spojení do německého Spolkového plánu rozvoje dopravních cest, jehož revize se uskuteční v letošním roce. Propojení Bavorska s Českem označil za prioritu.

Trať mezi Prahou a Mnichovem je v přeshraničním úseku jednokolejná a není elektrifikovaná a Seehofer dnes řekl, že má parametry 19. století. Zastaralost trati omezuje možnosti jejího využívání a prodlužuje jízdní dobu mezi oběma zeměmi.

Sobotka mluvil s bavorským premiérem také o aktuální kauze zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe, v jejichž zásobnících v bavorském Kraillingu má Česká republika uloženu část strategických zásob nafty. Podle Sobotky Bavorsko nemůže problém samo vyřešit, je však připraveno pomoci Česku tam, kde k tomu bude mít možnost. "Jde o to, aby nám bavorské úřady pomohly s tím zajistit technické podmínky pro eventuální odvoz české nafty zpátky do České republiky," řekl Sobotka.

Česko má rovněž zájem na posílení spolupráce s Bavorskem v oblasti aplikovaného výzkumu. Jako hlavní oblasti možné spolupráce vidí digitální ekonomiku, automobilový průmysl, letectví či přesné strojírenství.

Sobotka měl původně navštívit Mnichov už loni v červnu. Cesta ale byla na poslední chvíli zrušena na žádost německé strany kvůli řešení řecké dluhové krize.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 41 minutami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy