Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce vytvořit vládní tým, který by pokračoval ve vyjednávání s církvemi po úterním krachu jednání expertních komisí.

Jeho ustavení navrhne na příští koaliční radě, uvedl. V případě nedohody s církvemi považuje za teoreticky i legislativně možné zdanit jim finanční náhrady vyplácené za nevydaný majetek. Zdanění odmítají lidovci i opoziční TOP 09 a ODS.

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek však ke vzniku týmu nevidí důvod, natož k účasti lidovců v něm. Vicepremiér dodal, že neví, co si od týmu sociální demokraté slibují. Lidovci dlouhodobě změnu církevních restitucí odmítají a považují je za uzavřenou záležitost.

Několikaměsíční vyjednávání zástupců církví s týmem sociální demokracie a hnutí ANO skončilo v úterý, aniž došlo k dohodě na úpravě církevních restitucí.

Zástupci náboženských společností vyjádřili přesvědčení, že se nyní věc stává jednoznačně politickou diskusí o postavení církve ve společnosti, a měla by o ní proto jednat vláda.

Ministerský předseda s tím souhlasí. "Jednání s církvemi by podle mého názoru mělo nyní pokračovat již oficiálně na vládní úrovni. Na nejbližším jednání koaliční rady to navrhnu našim vládním partnerům, tak abychom mohli ustavit vládní vyjednávací tým," sdělil.

Zdanění náhrad není aktuální

"Za nejlepší řešení stále pokládám dohodu s církvemi na tom, že se sníží objem finančních náhrad nebo odbourá inflační doložka, účelově se vymezí jejich použití tak, aby sloužily veřejně prospěšným účelům, zajistí se plná transparentnost nakládání s příspěvky státu církvím a popřípadě se zavede předkupní právo pro stát na vydávaný nemovitý majetek," uvedl také s tím, že je nutné dořešit i otázku areálu Pražského hradu.

Ministr obrany Martin Stropnický (ANO), který se dříve vyjednávání s církvemi také účastnil, označil současnou situaci za patovou.

"Považuji za nešťastné, že vyjednávání nedospělo k žádnému závěru," řekl. Podle něj mohly církve udělat "gesto dobré vůle". Jejich postup označil za "trochu tlačení na pilu", které podle něj není korektní. "Nechceme postupovat tak, že zpochybňujeme platné zákony. Je to docela slepá ulička. Nevím, jak z toho ven," dodal ministr.

Možnost zdanění finančních náhrad, o které v úterý mluvila místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková, nepovažuje Sobotka za příliš aktuální.

"Pokud jde o zrušení daňového osvobození finančních náhrad církvím, zůstává jako teoreticky a legislativně možná cesta do budoucna pro případ eventuální nedohody s církvemi. ČSSD nicméně stále upřednostňuje úpravu restitucí na základě dohody s církvemi," dodal.

Církve: Chceme spolupráci, ne změnu zákona

Předseda hnutí ANO, ministr financí Andrej Babiš uvedl, že by si zdanění náhrad dokázal představit. Zdanění naopak odmítají lidovci i opoziční ODS a TOP 09. "To je věc naprosto nepřijatelná a byl by to protiústavní krok," řekla novinářům ve Sněmovně místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová.

"Je to spekulativní úhel pohledu. Přijde mi zvláštní, jestliže zmírňujeme nějaké bezpráví a ještě bychom měli žádat zdanění," uvedl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Podle něj by ale vládní výbor, který v minulých týdnech vznikl k monitorování průběhu restitucí, mohl o všech těchto otázkách diskutovat. O tom, že by měl vzniknout ještě další vládní tým pro vyjednávání s církvemi, ministr nic nevěděl.

Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub řekl, že zástupci církví vyzvali vládu, aby další jednání probíhala na vládní úrovni - ne však již jednání o změně zákona.

"Vyzýváme vládu, aby zahájila s církvemi účastnými na práci expertní komise jednání o kooperativním modelu další spolupráce mezi státem a církvemi. Nikoli ale jednání o změně zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi," uvedl.

Jaká je role církví

Opírá se o argumentaci, které při úterním jednání církve předložily k výhradám členů komise za ČSSD a ANO. Církevní strana v nich podle nich námitky politiků k podobě zákona vyvrátila, nepovažují proto další jednání o změně parametrů zákona za možné.

Chtějí jednat o tom, jakou roli mají církve a náboženské společnosti hrát v životě české společnosti a jak může třeba stát s církvemi spolupracovat v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb, školství či kultury.

Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek.

Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Platnost církevních restitucí loni potvrdil Ústavní soud.