Dosud si teplotu ve třídách v Mateřské škole Litvínovská v Praze 9 regulovaly učitelky samy. Školku v zimě vytápěly na 24 stupňů. Během nadcházející zimy si však učitelky a děti možná budou muset zvyknout na teplotu o pět stupňů nižší. Počítá s tím připravovaná vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu. Ta stanovuje, na jaké teploty budou vytápěny budovy během případné energetické krize v souvislosti s výpadkem dodávek ruského plynu.
V učebnách, hernách či lehárnách v mateřských školách by se během krize mělo topit na 19 stupňů. To je o tři stupně méně než v dosavadní vyhlášce ministerstva průmyslu z roku 2007. Ještě více školky pocítí úspory v umývárnách pro děti či na toaletách, kde má teplota klesnout z 24 na 19 stupňů.
Ředitelky mateřských škol, které oslovilo Aktuálně.cz, s návrhem nesouhlasí. Šéfka zmíněné školky v Praze 9 Hana Šolcová upozorňuje, že se děti často pohybují na zemi, kde bývá chladněji. "Děti si hrají u země nebo sedí u stolků. Lehátka jsou nad zemí několik centimetrů nebo dokonce matrace leží na kobercích," říká.
Vysvětluje také, že když jdou děti ven, bývají pak často mokré, je potřeba vysušit jejich oblečení a děti pořádně zahřát. "Předpokládám, že děti i personál budou častěji nemocní," obává se Šolcová.
Mateřská škola K Podjezdu v Praze 4 v zimě vytápí na 22 až 23 stupňů. Má vlastní kotelnu, takže si teplotu reguluje sama. Také zdejší ředitelka Eva Doležalová kritizuje pokles teploty na 19 stupňů. "Děti v mateřské škole i odpočívají a sedí u různých činností, navíc kvůli covidu se musí častěji větrat," poznamenává.
Nesouhlasně se k navržené vyhlášce staví také ředitelka školky v pražské Krči Dana Josefína Benešová, kde dosud topili na 22 stupňů, nebo ředitelka Mateřské školy Motýlek v Praze 6 Monika Janečková. I ona upozorňuje na to, že si děti často hrají na zemi a že školka dbá na pravidelné větrání, čímž se vzduch ochlazuje.
Nesouhlasí ani ministerstvo školství
Zda návrh vyhlášky ještě dozná změn, není zatím jasné. Nyní probíhá vypořádání připomínek. Vyhláška by podle mluvčí ministerstva průmyslu Miluše Trefancové mohla nabýt účinnosti v říjnu. Platit by měla ode dne vyhlášení předcházení stavu nouze nebo stavu nouze v teplárenství během otopného období.
Školek se zastalo ministerstvo školství. V připomínkovém řízení uvedlo, že nastavenou teplotu pokládá za nepřiměřeně nízkou, jelikož termoregulace malých dětí se teprve rozvíjí. "Za navrhovaných podmínek hrozí zvýšené riziko ohrožení zdraví dítěte. Požadujeme zachování současné teploty v umývárnách a sprchách na 24 stupňů, nebo alespoň menší než navrhované snížení, nejníže na 22 stupňů," uvádí resort.
Víc tepla by děti měly mít také podle praktické lékařky pro děti a dorost z Jihlavy Aleny Vondráčkové. Za optimální teplotu pro výuku považuje 21 stupňů. "Tuto teplotu (navržených 19 stupňů, pozn. red.) pokládám za naprosto nesmyslnou. Děti potřebují určitý tepelný komfort, nemůžou běhat ve třídě v tlustých svetrech. Bude sezona respiračních onemocnění a větrání bude nezbytnost, při něm teplota samozřejmě bude klesat," říká.
Liberecký dětský lékař Martin Zítek upozorňuje, že to problém nebude pro děti, které jsou zvyklé se otužovat. Jenže rodiče podle něj byty spíše přetápějí a nevětrají. "Tam to bude problém a budou si muset zvykat, nic jiného jim nezbyde," podotýká Zítek.
"Svetr si může přinést každý"
Šetření energiemi se dotkne také škol. I v tomto případě vyhláška počítá s 19 stupni v učebnách nebo jídelnách. V současnosti není stanovena maximální teplota, ale výuka se musí přerušit, pokud tři dny po sobě klesne teplota v učebnách pod 18 stupňů. Podle vyhlášky ministerstva průmyslu z roku 2007 se učebny vytápí na 20 stupňů. Ve školách však bývá podle oslovených ředitelů tepleji.
Například na mělnické Základní škole Jindřicha Matiegky dosud v učebnách v zimě běžně topili na 21 stupňů. O tom, jak velké teplo ve škole bude, dosud rozhodoval ředitel Vladimír Škuta. "Jde o léty osvědčený kompromis, který by měl zajistit co nejvíce žákům a vyučujícím tepelnou pohodu," vysvětluje Škuta.
Snížení teploty by podle něj představovalo také snížení pohodlí, nedomnívá se však, že by to mohlo mít dopad na zdraví žáků. "I při 21 stupních chodí docela dost žáků po škole v tričkách s krátkým rukávem, svetr či zateplenou vestu si může přinést do školy každý. Mělo by se však jednat o opatření nanejvýš krizové, které bude platit na co nejkratší období," podotýká Škuta. S návrhem souhlasí, pokud to bude v dané situaci nezbytné.
S návrhem nemá problém ani ředitel Základní školy Mikulovice na Pardubicku Martin Lukeš. Podle něj dnes školy vytápějí na 20 až 22 stupňů a nedomnívá se, že by snížení o pár stupňů bylo pro žáky závadné. "Nedovedu si ale představit, kdo by teplotu kontroloval a jaké sankce by při nedodržení škole vznikly. Myslím, že žádné," domnívá se Lukeš.
Také Základní škola Komenského v Trutnově bude muset snížit teplotu v učebnách o dva stupně. I zdejší ředitel Petr Horčička s návrhem souhlasí, pokud bude nutné regulovat teplotu kvůli úsporám. "Dětem ale bude zima. Teplota 20 nebo 21 stupňů by pro ně byla přijatelnější," míní.
Ředitel školy Plamínkové v Praze 7 Jaroslav Andrle chápe, že kvůli ruské válce na Ukrajině je nutné šetřit energiemi, ale varuje, že zejména mladší žáci mohou při nižších teplotách prochladnout a onemocnět. "Energie by se měly nejprve šetřit ve zbytných průmyslových podnicích a kancelářích. Mateřské a základní školy by s touto formou úspor měly být konfrontovány jako poslední, stejně jako nemocnice nebo domovy pro seniory," říká.
Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc upozorňuje, že některé školy navíc nemají regulátory podle sekcí, mohou tak mít problém s vytápěním na rozdílné teploty. "Bohužel je mnoho škol, které mají třeba i vlastní vytápění, ale mají zastaralé regulace teploty, takže tam to bude trochu problém," říká.
Není sice jisté, zda se teploty v učebnách ještě budou měnit. Úprav ale nejspíš dozná ještě teplota v tělocvičnách. Ministerstvo školství totiž v připomínkovém řízení upozornilo, že nyní je teplota v tělocvičnách stanovena na 15 stupňů a návrh by ji paradoxně o dva stupně zvýšil.
Na tuto skutečnost upozorňuje i ministerstvo práce a sociálních věcí. "V tomto jediném případě je navrhována vyšší teplota, což jde proti záměru této právní úpravy. Zároveň není toto navýšení jakkoli zdůvodněno," uvádí resort.
