


Snížení odvodů živnostníků na sociální pojistné zpětně na loňskou úroveň, které chce prosadit vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, ve středu Senát odmítl. K důvodům patřila obava z výpadku příjmů důchodového systému i to, že živnostníci budou mít zajištěné menší důchody od státu.

Novelu nyní dostane k novému projednání Sněmovna, která koaliční většinou bude moci veto Senátu přehlasovat.
Zamítnutí, které Senát schválil nejtěsnější většinou, prosadili Stanislav Balík z klubu ODS a TOP 09 a Ondřej Lochman (STAN). Předsedkyně senátorů ANO Jana Mračková Vildumetzová neúspěšně navrhovala schválení předlohy s tím, že snížení povinných nákladů pro osoby samostatně výdělečně činné zabrání odlivu drobných živnostníků.
Novela ruší letošní zvýšení měsíčního vyměřovacího základu živnostníků na 40 procent průměrné hrubé mzdy a vrací jej na loňských 35 procent. Podle kritiků by ale snížení o zhruba 715 korun měsíčně mohlo znamenat, že živnostníci budou do budoucna pobírat o 1500 korun měsíčně nižší penzi od státu. Navíc by mohlo znamenat výpadek příjmů státu na důchody až 3,5 miliardy korun ročně.
Koalice měla proto podle oponentů předlohy navrhnout se snížením odvodů i úpravy penzijního připojištění. Terčem výtek bylo také to, že vládní koalice prosadila změnu ve Sněmovně jako poslaneckou novelu, čímž se vyhnula řádnému připomínkování.
Novela ruší zvýšení, které přinesl konsolidační balíček veřejných financí bývalé vlády Petra Fialy (ODS) z roku 2023. Předloha počítá s tím, že se přeplatky na sociálním pojistném živnostníkům vrátí při vyúčtování v příštím roce, pokud si o ně odvody do konce roku nesníží. Norma současně počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej postupně zvyšoval v letech 2024 až 2026 na 30 až na letošních 40 procent průměrné mzdy, který chce koalice vrátit na loňskou úroveň. V případě osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na 11 procent. Nynější úprava tento základ ponechává.



Německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí přijel na předem neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě bude jednat o spolupráci mezi oběma zeměmi, zejména co se týče vývoje nejmodernějších bezpilotních systémů. Informuje o tom agentura DPA.



Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí na summitu Africa Forward v Nairobi na chvíli přerušil program a přímo na pódiu vyzval publikum k tichu. Vyrušování přednášejících označil za projev naprostého nedostatku respektu, informoval deník Le Monde.



Posledních 28 lidí v pondělí kolem 19:30 SELČ opustilo loď MV Hondius, kterou zasáhl hantavirus, ukázaly záběry televize TVE z Tenerife. Na plavidle zůstává část posádky. Evakuovaní se přesouvají v autobusech na letiště, odkud vzápětí odletí. Loď již opustila přístav, kde musela zakotvit kvůli silnému větru.



Iniciativa na bojišti se poprvé od začátku ruské invaze v roce 2022 začíná překlápět ve prospěch Ukrajiny. Uvedl to týdeník The Economist s odkazem na vojenské analytiky. Podle nich za změnou poměrů stojí především ukrajinská převaha v oblasti dronů, úspěšné protiútoky i stále intenzivnější údery hluboko v ruském týlu.



Rusko se nechystá ukončit válku, Ukrajina se musí připravit na nové ruské útoky, varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním projevu na sociálních sítích. Ukrajina se brání ruské agresi pátým rokem.