Sněmovnou prošly změny ve vzdělávání lékařů. Pomůže je to udržet v Česku, věří Němeček

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 9. 11. 2016 14:08
Sněmovna schválila změny ve vzdělávání lékařů. Redukce oborů, v nichž se lékaři vzdělávají v období mezi promocí a atestací, nakonec není tak velká, jak ministerstvo zdravotnictví původně plánovalo. Podle ministra Svatopluka Němečka je ale podstata změny v tom, že strukturu oborů zafixuje do zákona a nebude možné ji snadno a často měnit. Právě nepřehlednost a nestabilita vzdělávacího systému je podle Němečka jedním z důvodů, proč mladí čeští lékaři odcházejí za hranice.
Svatopluk Němeček.
Svatopluk Němeček. | Foto: Lukáš Bíba

Praha – Systém vzdělávání lékařů se změní. Poslanci odhlasovali novelu zákona, který se zabývá přípravou mladých lékařů v období mezi promocí a atestací. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) uvedl, že novela systém vzdělávání českých lékařů zafixuje a stabilizuje. Už nebude možné skladbu oborů snadno měnit vyhláškou.

"Je to teď pevně dáno v zákoně. Lékaři budou mít jistotu, když se zapíšou do nějakého oboru, že se nebude každou chvilku měnit," vysvětlil ministr.

Současná podoba zákona je podle řady odborníků důvodem, proč absolventi českých lékařských fakult mizí tak často v zahraničí. "Spolu s lepším odměňováním lékařů je to jedna z klíčových věcí, která má stabilizovat vzdělávání lékařů a zajistit jejich dostatečný počet v jednotlivých oborech," tvrdí ministr.

Němeček původně navrhoval výraznější redukci, ze 46 základních specializačních oborů na 33. Proti tomu ale jednotlivé obory protestovaly tak hlasitě, že jich nakonec bude jen o tři méně.

Zdaleka nejbouřlivější diskuse se v závěru projednávání vedly ohledně toho, zda se praktičtí dětští lékaři mají vzdělávat společně s nemocničními pediatry. Vláda i zdravotnický výbor chtěly samostatný obor "praktické lékařství pro děti a dorost" vyškrtnout. Kritici ale tvrdili, že současný systém funguje.

"Toto je zrovna příklad kroku k větší flexibilitě. Lékaři z nemocnic budou bez problému moci jít do ambulancí," vysvětlil Němeček s tím, že způsob péče o dětské pacienty se tím nijak nemění. Obory jen budou pro lékaře prostupné.

"Když se primář po třiceti letech praxe rozhodne, že té hektické práce v nemocnici už má dost a chtěl by něco stabilnějšího, tak může bez problému do ambulantní péče," dává příklad Němeček.

Novela podle ministra také zkrátí vzdělávání v jednotlivých oborech a umožní se vzdělávat ve dvou oborech současně. "Zákon také umožňuje to, že po absolvování takzvaného základního kmene, zhruba po třech letech, bude následovat zkouška, která lékaři umožní pracovat na lůžkovém oddělení samostatně pod dohledem primáře," uvedl Němeček.

To ale považuje za problematické spolek Mladí lékaři. „Pokud nezkušení lékaři budou pracovat pod reálným a bedlivým dohledem zkušenějších lékařů, tak by to fungovat mohlo. Nebude to ale fungovat v případě, že vzhledem k nedostatku lékařů jim budou ti zkušenější k dispozici pouze někde na telefonu,“ říká předseda spolku Jiří Šedo.

Když ministr předkládal verzi zahrnující podstatně výraznější redukci základních oborů, odůvodňoval to potřebou sjednotit se s Evropou a nabídnout mladým absolventům univerzálnější vzdělávání. Chtěl například, aby se geriatři pečující o staré lidi nevzdělávali ve zvláštním oboru. Podle vládní verze se měli připravovat v rámci interny a teprve poté si v případě zájmu udělat nástavbu v oboru geriatrie.

To se ale nelíbilo České gerontologické a geriatrické společnosti, podle níž je geriatrů málo a nadále jich ubývá. "Byli jsme zásadně proti návrhu učinit z geriatrie jen nástavbu na vnitřní lékařství. Neúnosně by se prodloužila doba vzdělání a po interně by už nebyli zájemci," vysvětlila předsedkyně společnosti Iva Holmerová.

Němeček nepovažuje za neúspěch, že nakonec je snížení počtu základních oborů spíše kosmetické. "Jestli tady bude o pět oborů více či méně, to opravdu není podstata toho zákona," říká. 

 

Právě se děje

Další zprávy