Bývalý detektiv Komárek dokončil výpověď před sněmovní komisí. Celkem hovořil přes 12 hodin

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 11. 2016 10:55
Již potřetí vypovídal před sněmovní vyšetřovací komisí bývalý detektiv protimafiánského útvaru Jiří Komárek kvůli reorganizaci policie. Svou řeč v úterý dokončil rychleji, než se očekávalo, přesto k poslancům hovořil celkem přes 12 hodin. Předseda komise Pavel Blažek (ODS) uvedl, že při úterním zhruba hodinovém jednání stihl dokončit svůj úvodní projev a následně odpovídal na dotazy poslanců. Komárek patří mezi kritiky policejní reformy, naposledy prohlásil, že reforma začala na pokyn ministra vnitra Milana Chovance.
Bývalý detektiv protimafiánského útvaru Jiří Komárek a bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta
Bývalý detektiv protimafiánského útvaru Jiří Komárek a bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta | Foto: ČTK

Praha – Bývalý detektiv protimafiánského útvaru Jiří Komárek v úterý dokončil výslech před sněmovní vyšetřovací komisí k reorganizaci policie. Kritik policejní reformy mluvil před poslanci potřetí, po ukončení slyšení před novináře nepřišel. Podle předsedy komise Pavla Blažka (ODS) nepřineslo úterní setkání nic překvapivého. Komárek při posledním slyšení prohlásil, že reorganizace začala na pokyn ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD). Ministr jeho tvrzení popřel. Komise později přijala usnesení, podle něhož Komárkova tvrzení nejsou průkazná.

Komárek celkem před komisí mluvil asi 12 hodin. Blažek uvedl, že při úterním zhruba hodinovém jednání stihl dokončit svůj úvodní projev a následně odpovídal na dotazy poslanců. "Pan Komárek mi sdělil, že by média chtěl případně informovat sám," vysvětlil Blažek důvody, proč přišel na tiskovou konferenci bez něj.

Blažek uvedl, že Komárek svou úterní výpověď významně zkrátil. Důvody ale nechtěl uvádět. Podle Blažka ale neřekl, že by to bylo kvůli tomu, že nemá v komisi důvěru.

Při prvním slyšení v polovině srpna Komárek hovořil hlavně o tzv. Šlachtově zprávě, která se zaměřuje na sloučení protimafiánského a protikorupčního útvaru. Z různých dokumentů ji dával dohromady právě Komárek. Bývalý detektiv v minulosti nařkl policejního prezidenta Tomáše Tuhého z "brutálního" úniku informací z vyšetřování. Vzájemně na sebe podali trestní oznámení.

Při druhém slyšení na začátku září Komárek hovořil o tom, že sloučení útvarů nebylo plánovaným opatřením. Prohlásil například, že důvodem změn byla "předvolební schizofrenie". Cílem podle něho bylo paralyzovat činnost útvaru a odstranit jeho ředitele Roberta Šlachtu. Podle usnesení komise ale nepředložil přímé důkazy, které by jeho vyjádření potvrdily.

Reorganizace policejních útvarů vyvolala roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO, kritizovali ji někteří žalobci. Komise se zabývá různými podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů z protimafiánského útvaru i státních zástupců z olomouckého vrchního státního zastupitelství. Komise má čas na výslednou zprávu do konce ledna.

Zatím jsou naplánována tři další jednání. Nejprve by měl 10. listopadu před poslanci znovu promluvit bývalý šéf protimafiánského útvaru Šlachta a poprvé vyšetřovatel Generální inspekce bezpečnostních sborů Milan Vaculík. O pět dní později chtějí poslanci vyslechnout žalobce Jarmilu Ošlejškovou a Petra Šeredu z olomouckého vrchního státního zastupitelství. Na závěr, 8. prosince, znovu přijdou policejní prezident Tomáš Tuhý, jeho bývalý náměstek Zdeněk Laube a šéf olomouckého vrchního státního zastupitelství Ivo Ištvan.

Komise ještě bude rozhodovat, zda si nepozve premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), jehož výslech chce navrhnout poslanec Bohuslav Chalupa (ANO). Chalupa v úterý novinářům řekl, že zatím neví, kdy výslech předsedy vlády navrhne. Záležet podle něj bude na počtu přítomných členů a politickém rozložení sil uvnitř komise. O návrhu se totiž musí hlasovat.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 21 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy