Sněmovna schválila zákaz skládkování od roku 2024

ČTK ČTK
Aktualizováno 23. 7. 2014 12:45
Cílem novely je ztížit možnost výkupu kradených kovů. Kraje by mohly zrušit povolení těm sběrnám surovin, které poruší podmínky výkupu.
Cílem novely je ztížit možnost výkupu kradených kovů (ilustrační foto)
Cílem novely je ztížit možnost výkupu kradených kovů (ilustrační foto) | Foto: PČR

Praha - V Česku má od roku 2024 platit zákaz skládkování směsného komunálního odpadu a recyklovatelných odpadů. Schválila to na návrh výboru pro životní prostředí Sněmovna v senátní novele odpadového zákona, jež má za cíl ztížit možnost výkupu kradených kovů. Kraje by mohly zrušit povolení těm sběrnám surovin, které poruší podmínky výkupu. Předloha míří k posouzení do Senátu.

Zákaz skládkování určitých druhů odpadů vyvolal debaty už dříve. Někteří poslanci jej navrhovali připojit k vládní novele, která upravovala elektroodpady. Sněmovna zákaz skládkování v červnu zamítla po prohlášení ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO), že tyto změny nyní nepodpoří a návrhy pravděpodobně předloží až na podzim.

Sněmovní výbor přišel se záměrem, který kritizují ekologové, znovu. "Na skládky je od roku 2024 zakázáno ukládat směsný komunální odpad a recyklovatelné a využitelné odpady stanovené prováděcím právním předpisem," uvádí se v jeho schváleném pozměňovacím návrhu k odpadové novele, kterou předložila skupina senátorů v čele s Jaroslavem Zemanem (za ODS). Ekologové tvrdí, že pozměňovací návrh znamená podporu spaloven.

Předloha taky omezí množství materiálu, které může provozovatel skládky použít na její zabezpečení. Zavede povinné třídění kovů a bioodpadu, což se nelíbí obcím. Sněmovna nepodpořila návrh Václava Zemka (ČSSD), podle kterého by obce povinnost splnily i v případě, pokud by zavedly "systém předcházení vzniku biologicky rozložitelných odpadů", a to třeba komunitním nebo domácím kompostováním.

Pro předlohu hlasovalo 115 ze 173 přítomných poslanců, 21 jich bylo proti. Normu podpořili poslanci z řad ČSSD, hnutí ANO, KDU-ČSL a KSČM. Návrh kritiků na její vrácení do druhého čtení Sněmovna neschválila.

Senátoři zdůvodňují původně navrhovanou novelu tím, že lidé, kteří nabízejí kovový odpad, se při jeho získávání nezřídka dopouštějí řady trestných činů - krádeží, poškození cizí věci nebo ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení. Zrušení souhlasu kraje s provozováním sběrny by jejího nekalého provozovatele zasáhlo podle senátorů citlivěji než pokuty. Dosavadní předpisy už stanoví, že provozovatelé sběren musí identifikovat vykupované věci i lidi, kteří je přinesli.

Sněmovna zamítla návrh senátní úpravy tak, aby obce mohly vyhláškou omezit provozní dobu sběren surovin na svém území, určit místa pro jejich provoz, nebo je naopak zakázat. Pozměňovací návrh v podstatě vycházel z původní normy senátorů, kterou ale horní komora omezila na větší pravomoci krajů.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Chemičku Deza z holdingu Agrofert znovu prověřuje Česká inspekce životního prostředí, píše server

Podle serveru iRozhlas unikly z areálu chemičky začátkem letošního roku do ovzduší neznámé látky. "A v okolí závodu byl podle místních obyvatel cítit několik hodin silný zápach. Deza jakékoliv pochybení odmítá," píše server.

Jméno chemičky se v médiích objevilo i ve spojitosti s otravou řeky Bečvy, kdy do ní podle České inspekce životního prostředí unikly kyanidy, které poškodily vodní biotop asi na 40 kilometrech toku od Valašského Meziříčí po Přerov. Do kafilerie tehdy odvezli rybáři více než 40 tun ryb.

Viníka ekologické havárie úřady zatím nenašly, Deník Referendum ale v listopadu napsal, že se v den otravy se v Deze, která patří do holdingu Agrofert, stala havárie. Podle deníku se incident stal v kaustifikační jednotce, odkud unikla směs látek. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka poté řekl ČTK, že šlo o provozní událost, která neměla charakter havárie a z podstaty nemohla být příčinou otravy.

Zdroj: Domácí , ČTK
Další zprávy