Reklama
Reklama
ŽIVĚ

Rakušan opět neuspěl. "Vláda se bojí výrazného opozičního politika v čele Sněmovny"

Poslanci dnes ani napotřetí nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře tak zůstala i po dnešním prvním kole druhé volby neobsazená.

ČR-sněmovna-hospodářství-schůze-FASTPIX, Poslanecká sněmovna
Řádná schůze Sněmovny, 6. března 2026, Praha. Na snímku je předseda Starostů Vít Rakušan.Foto: ČTK
Reklama

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) povolal velvyslance v Teheránu Vítězslava Grepla na konzultace do Prahy. Tamní ambasádu dál vede chargé d’affaires. Dnes večer to sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgö. Povolání velvyslance na konzultace je diplomatickým krokem, kterým stát dává najevo nespokojenost se vztahy s danou zemí.

Petr Macinka
Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé)Foto: HN

„V souvislosti s íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Zálivu, které nejsou součástí konfliktu, a také proti dalším našim partnerům a spojencům, rozhodl ministr zahraničních věcí o povolání velvyslance ČR v Teheránu ke konzultacím do ústředí,“ uvedl mluvčí.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se rozčílil na šéfa Senátu Miloše Vystrčila za to, že využil vojenský speciál CASA k letu na start paralympiády v Itálii. Údajně se tak stalo i „přes vyslovený zákaz“ ze strany předsedy vlády kvůli repatriačním letům. Vystrčil na něj reagoval zveřejněním SMS, jelikož mu Babiš nezvedal telefon. A do toho všeho přišla armáda, která uvedla věci na pravou míru.

Sněmovna znovu nezvolila poslance ODS Pavla Žáčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Někdejší ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) opět neuspěl v tajné volbě předsedy komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu (FAÚ). Předsedy aktuálně nemají tři sněmovní komise.

Poslanci nyní volili ve druhém kole už druhé volby. Ke zvolení bylo nutných nejméně 83 hlasů. Žáček jich obdržel 72 a Hladík 69, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

V budoucnu se uskuteční další volba, do níž budou kluby navrhovat nové kandidáty. Mohou ale nominovat stejné adepty, kteří byli v nynější volbě.

Sněmovna opět nezvolila bývalé ministry financí Zbyňka Stanjuru (ODS) a zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) do správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). V dnešní tajné naopak uspěli dva bývalí poslanci ODS Jan Hofmann a Rudolf Salvetr.

Poslanecká sněmovna ČR,
Zbyněk Stanjura, bývalý ministr financí ČR, poslanec ODS, Praha, 5.3.2025, foto - Honza MudraFoto: HN

Ve správní radě největší tuzemské zdravotní pojišťovny zůstala neobsazená tři místa. Jedno patří ODS, jedno TOP 09 a jedno Motoristům, kteří v dnešní volbě kandidáta neměli.

Úspěšný kandidát musel získat nejméně 83 poslaneckých hlasů. Hofmann jich obdržel 109, stejně jako Salvetr. Válka volilo 43 poslanců a Stanjuru 37 zákonodárců. Výsledky oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Nominant občanských demokratů Petr Beitl se v dnešní volbě na rozdíl od volby na konci ledna stal náhradníkem do správní rady VZP.

Rakušan dnes uvedl, že situace, kdy třetí největší strana ve Sněmovně nemá své zastoupení ve vedení komory, není dobrá pro parlamentní kulturu.

Dodal, že s nezvolením spíš počítal. "Vládní koalice se prostě bojí výrazného opozičního politika ve vedení Sněmovny. Je to pro ně nepříjemné a tenhle strach promítají i do svého hlasování," uvedl Rakušan. Funkci by ale dokázal zastávat tak, aby rozlišil, kdy řídí schůzi a kdy je opozičním politikem, míní. "Zároveň říkám, my nejsme SPD, abychom si od Andreje Babiše (ANO) nechali říkat, kdo má být zvolen do jaké funkce ve Sněmovně. Takto Starostové nikdy postupovat nebudou," uvedl.

Rakušanovi s největší pravděpodobností nedávají hlasy poslanci z řad vládní koalice, byť místopředsednická pozice má podle plánů vládního tábora ANO, SPD a Motoristů připadnout nominantovi STAN.

Prvním zvoleným veřejným ochráncem práv dětí se stane mostecký opatrovnický soudce Martin Beneš. Beneše vybrali poslanci v dnešní tajné volbě, v níž porazil předsedkyni vládního výboru pro práva dítěte Evu Petrovou a advokáta a někdejšího ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Dětský ombudsman se podle zákona ujme funkce složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD).

Beneš získal 107 poslaneckých hlasů, ke zvolení jich bylo nutných nejméně 83. Petrovou volilo 29 poslanců a Šalomouna 20 zákonodárců. Výsledky oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Poslanci dnes ani napotřetí nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře tak zůstala i po dnešním prvním kole druhé volby neobsazená.

V některém z dalších jednacích dnů se uskuteční druhé volební kolo. Bývalý ministr vnitra a vicepremiér Rakušan je jediným kandidátem.

Ke zvolení dnes Rakušan potřeboval získat nejméně 83 poslaneckých hlasů. Obdržel jich 67, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO).

Schůze Sněmovny a vyslovení důvěry vládě, Vít Rakušan
Vít Rakušan, 5. schůze Sněmovny, Praha, 14. ledna 2026. HN - Lukáš BíbaFoto: HN

Již 17 zemí Evropské unie, včetně Česka, aktivovalo mechanismus civilní ochrany EU, který unii umožňuje koordinovat evakuaci občanů uvázlých na Blízké východě v důsledku války rozpoutané americko-izraelskými údery proti Íránu. Informovala o tom dnes mluvčí Evropské komise Eva Hrnčířová. Do čtvrtka se podle ní uskutečnilo deset takto koordinovaných letů, které dopravily do Evropy přes 1000 osob.

Členský stát buď může nabídnout lety i občanům dalších zemí nebo si s pomocí Evropské komise může objednat charterové lety. Unijní krizové centrum po aktivaci mechanismu přebírá jejich koordinaci. Evropská komise může proplatit až 75 procent nákladů na repatriační lety, jestliže daný stát nabídne alespoň 30 procent volných míst v letadle občanům jiných zemí EU.

Některá čtvrteční prohlášení představitelů státu jsou způsobilá podrýt důvěru v nezávislost justice, která je jedním z pilířů demokratického právního státu. V prohlášení na síti X to dnes uvedla Unie státních zástupců s tím, že si je vědoma svobody šíření politického názoru. Poslanci ve čtvrtek hlasovali o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) k jejich trestním stíháním, přičemž někteří politici včetně premiéra justici zpochybňovali přímo při rozpravě v dolní komoře

Změny v dotačním programu Nová zelená úsporám pro nadcházející období v pondělí představí předseda vlády Andrej Babiš (ANO) společně s ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé) po skončení Rady pro využití výnosů z dražeb emisních povolenek. V minulých týdnech vláda zmiňovala, že se pokusí najít jiné formy financování pro program. Hospodářské noviny dnes s odkazem na zasvěcené zdroje napsaly, že program má nabídnout bezúročné půjčky.

Jmenování ministra Igora Červeného
Premiér Andrej Babiš (vlevo) a ministr životního prostředí Igor Červený, Praha, 23. února 2026. Foto: HN

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. Řekl to dnes mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle kterého let z Jordánska byl plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že uhradí 15 tisíc korun za let. Babiš ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude.

„Situaci jsem ověřoval s českou velvyslankyní v Ammánu, která mi také potvrdila, že cestující za let z Ammánu do Prahy letadlem Smartwings nemuseli nic platit a ani podepisovat žádný závazek k uhrazení částky 15 tisíc korun,“ řekl Čörgő.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu uvedl, že za let z Jordánska cestující nemají platit. Ministerstvo zahraničí přitom ve středu napsalo: „Cena letenky je 15 tisíc Kč. Cestující na check-inu podepíší závazek platby, není třeba hradit rovnou.“ Babiš to následně ve vyjádření pro Český rozhlas Radiožurnál odmítl, nicméně ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v týž den odpoledne v Senátu řekl, že cena letu je za nutné náklady třeba i na taxy a pojištění.

To potvrdili po příletu ve čtvrtek i čeští pasažéři, kteří byli dopředu informováni, že jde o komerční let a předpokládaná cena činí právě 15 tisíc korun. „Nic jsme neplatili dopředu, jen jsme měli podepsat nějaký závazek,“ řekl jeden z Čechů, který z Ammánu přiletěl.

Podle Unie nezávislých petrolejářů jsou kontroly ohlášené ministerstvem financí v pátek zbytečné a ministerstvu stačí monitorovat veřejné zdroje. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) kontroly akceptuje, podle ní není u marží co skrývat. Petrolejáři zároveň připomněli obdobné kontroly z minulosti, které podle nich potvrdily správné fungování tuzemského trhu.

ČAPPO k plánovaným kontrolám uvedlo, že je akceptuje. „Nemáme co skrývat,“ řekl mluvčí Václav Loula. Rovněž on připomněl kontroly po zahájení ruské agrese na Ukrajině, petrolejáři jsou tak podle něj na ně připraveni. Současný prudký růst cen je podle Louly důsledkem zdražování paliv, které začalo před útokem na Írán.

Předsedkyní sněmovního bezpečnostního výboru se stala bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj vede ode dneška někdejší ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Sněmovna je dnes v předsednických pozicích potvrdila.

Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS).Foto: Jakub Plíhal

Vlček získal ve sněmovním potvrzení 161 ze 168 hlasů. Nahradil v čele správního výboru kolegu z hnutí Jana Papajanovského. Členové výboru ho zvolili ve druhé polovině února ve druhém kole tajné volby. Černochovou zvolili poslanci z bezpečnostního výboru hned napoprvé. Doposud předsednická pozice byla volná, neboť výbor hlasy koalice neumožnil Pavlu Žáčkovi (ODS) ani jeho prozatímní vedení. Sněmovna potvrdila Černochovou předsedkyní hlasy 156 ze 164 přítomných poslanců.

Sněmovna dnes nedokončila úvodní kolo debaty nad návrhem nového zákona o digitální ekonomice. Normu, která má přinést bezpečnější online prostředí, předložila poslancům loni v prosinci ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Zákon reaguje na evropské nařízení o digitálních službách DSA a přináší přísnější pravidla třeba pro online tržiště nebo sociální sítě. Má posílit ochranu dětí v kyberprostoru. Bývalá vláda navrhla, aby sněmovna schválila zákon již v prvním čtení, což dnes vetovaly poslanecké kluby vládní koalice.

Do Ománu zamířil pro české občany ještě menší armádní speciál, kvůli přetíženosti letiště v Maskatu se ale musel vrátit do Egypta. Novinářům to ve čtvrtek řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Do Maskatu se podle něj přesunulo velké množství lidí z Spojených arabských emirátů. Český airbus v Šarm aš-Šajchu proto zatím čeká, až se situace uklidní.

Ředitel právní a konzulární sekce ministerstva zahraničí Pavel Pešek dnes Radiožurnálu řekl, že vláda využije menší airbus pro přepravu občanů z Izraele a Jordánska z egyptského Šarm aš-Šajchu do Prahy. Původně byl určený pro lidi v Ománu, kde ale nedostal povolení na letišti. „Postarali jsme se o občany v Ománu, které měl tento airbus brát, a díky spolupráci s unijními státy a zejména se Slovinskem mohou odletět,“ řekl Pešek.

Prezident Petr Pavel a jordánský král Abdalláh se v telefonickém hovoru shodli na potřebě zastavit útoky Íránu na Blízkém východě a nalézt konstruktivní řešení míru. Český prezident současně ujistil jordánského panovníka o české podpoře a poděkoval mu za pomoc při evakuaci Čechů ze země, plyne z dnešního vyjádření prezidenta na síti X.

„S jordánským králem Abdalláhem II. jsme telefonicky diskutovali o současných výzvách v kontextu probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Shodli jsme se, že je nutné zastavit íránské útoky na region a spojit síly k nalezení konstruktivního mírového řešení,“ uvedl Pavel a doplnil, že králi také poděkoval „za cennou asistenci při zajištění evakuace českých občanů z Jordánska“.

Obecně podle bývalého ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) platí, že u pohonných hmot a plynu má stát dostatečné zásoby. Počítá s tím, že vláda bude situaci monitorovat, nepřistoupí podle něj k zastropování cen, jak strany nynější vlády z opozice žádaly před lety v době energetické krize spojené s konfliktem na Ukrajině.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).Foto: Aktuálně.cz

Zastropování cen by Jurečka nadále považoval za špatný krok. Pokud by ceny opravdu hodně vzrostly, u firem by viděl jako východisko snížení spotřební daně, případě i daně z přidané hodnoty obecně.

Situace na Blízkém východě doprovázená zvýšením cen paliv by se měla podle opozičních lidovců odrazit ve větším důrazu státu na výrobu energií na vlastním území, a to od jaderné energie po tepelná čerpadla.

Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) dnes novinářům řekl, že požádal o svolání sněmovního podvýboru pro energetiku. Chce na něm vyzvat vládu mimo jiné k větší podpoře výroby tepelných čerpadel. Kvůli válce se dál prudce zvyšují ceny ropy a velkoobchodní cena plynu pro evropský trh výrazně kolísá. Kabinet Andreje Babiše by podle lidovců měl také zacílit na skutečně potřebné v dotačním programu Nová zelená úsporám.

Vrchním ředitelem sekce informačních a komunikačních technologií na ministerstvu vnitra se stal Petr Kovář. Napsal to dnes Ekonomický deník. Muž vyhrál výběrové řízení, které ministerstvo vypsalo v lednu. Kovář nahradí Tomáše Hrubého, který ve funkci podle dřívějších informací médií skončil spolu s ředitelem sekce veřejné správy Jiřím Koubkem na výzvu nového ministra Lubomíra Metnara (ANO).

Kovář podle informací na webu vnitra působil do dubna 2023 jako obchodní a marketingový ředitel ve Vojenském technickém ústavu. Byl také předseda technicko-ekonomické rady.

Reklama
Reklama
Reklama