Sněmovna podpořila zavedení činu maření spravedlnosti tak, jak ho prosadila Válková

ČTK ČTK
19. 9. 2018 13:15
Maření spravedlnosti se omezí na věcné a listinné důkazy, které by navíc musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu.
Helena Válková.
Helena Válková. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - V trestním zákoníku zřejmě přibude nový čin maření spravedlnosti, jenž míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi.

Sněmovna jej ale ve vládní novele, kterou dnes schválila, zpřesnila a zmírnila. Kritici v čele s Markem Bendou (ODS) neprosadili úplné vypuštění zaváděného činu z předlohy. Norma nyní zamíří k posouzení senátorům.

Maření spravedlnosti se podle sněmovních úprav, jak je prosadila Helena Válková (ANO), výslovně omezí na věcné a listinné důkazy, které by navíc musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Pachatelé by také mohli využít účinné lítosti. Dolní komora navíc na návrh Jana Chvojky (ČSSD) vyřadila tento čin ze zvlášť závažných. Nebude tedy možné kvůli němu nasazovat odposlechy. Sněmovna vypustila i trestnost svádění k tomuto činu.

Právě o možnosti nasazování odposlechů a o svádění poslanci vedli poměrně obšírnou debatu. "Maření spravedlnosti, jak se navrhováno, nevykazuje znaky, aby muselo být zařazováno mezi zvlášť závažnými trestnými činy. Odposlechy jsou výrazným zásahem do soukromí," uvedl Chvojka. Naopak Pirát Jakub Michálek odposlechy hájil argumentem, že bez nich není možné čin zjistit a prokázat. Pozměňovací návrhy označil za výsledek lobbování advokátů. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) zaujal ke Chvojkovým zmírňujícím návrhům neutrální stanovisko. "Novela na nich nestojí ani nepadá," řekl.

Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.

Kritici tvrdí, že maření spravedlnosti nadměrně posiluje postavení státního zastupitelství a policie a je útokem na obhajobu. Benda mluvil o novém činu smířlivěji než v minulosti. Jak ale uvedl, přetrvávají v něm pochyby. "Řada trestních, ale i civilních řízení se prodlouží," soudí. "Nechceme se smířit s tím, že obhajoba je součástí obžaloby," zdůraznil předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Naopak Válková soudí, že poslancům se podařilo maření spravedlnosti zpřesnit tak, že pro ně lze hlasovat bez obav.

Podle Kněžínka by norma, jak ji poslanci schválili, tedy bez svádění k maření spravedlnosti, neměla mít dopad na advokáty. "Báli se, že advokát dá někomu právní radu a posléze za to bude stíhán. Takovou obavu já osobně nemám, byť chápu ty důvody, které tam zaznívaly," řekl Kněžínek novinářům k výhradám advokátů. Dodal, že potom, co se ukáže, jak novinka funguje, je možné debatu o svádění znovu otevřít. Předpokládá, že senátoři bez nejkontroverznější části návrh přijmou.

Pro předlohu jako celek nakonec zvedlo ruku 114 ze 164 přítomných poslanců hlavně z řad vládních ANO a ČSSD i opozičních Pirátů a Starostů, a taky KSČM. Novelu nepodpořili zákonodárci za ODS, SPD, KDU-ČSL a TOP 09.

Novela trestního zákoníku by také zrušila činy podílnictví, začlenily by se pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit by se měl postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká například rovněž násilí na ženách.

Předloha se věnuje i dalším oblastem. Upravuje například možnost nařídit předběžné uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. U trestného činu úplatkářství zavede návrh nově trestnost nepřímého slíbení nebo požadování úplatku. U korupce by norma rozšířila určitou formu účinné lítosti. Mohla by se vztahovat i na člověka, jenž už požadovaný úplatek poskytl a hned potom to oznámil policii, nejen na případy, kdy požadovaný úplatek pouze slíbí. Bendův návrh účinnou lítost u korupce nerozšiřovat ve sněmovně narazil. Dolní komora ale naopak upravila vyhlašování rozsudků Nejvyššího soudu.

Helena Válková v DVTV:

Já jsem si myslela, že Andrej Babiš bouchne do stolu a druhý, třetí den vyjde, že ministryně Válková žádné osudové chyby nedělá, říká ke svému konci na ministerstvu bývalá ministryně spravedlnosti. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 17 minutami

Stát chystá dražbu Paláce Broadway v Praze za miliardu

Stát chystá dražbu Paláce Broadway v Praze nejméně za miliardu korun. Oznámil to v úterý v tiskové zprávě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Podle generální ředitelky ÚZSVM Kateřiny Arajmu se jedná o dražbu s nejvyšší minimální cenou za dobu existence úřadu. Na svém webu již úřad zveřejnil výběrové řízení. Elektronická aukce začne 14. září a skončí 16. září. Dům ze 30. let 20. století patří k největším funkcionalistickým novostavbám v historickém jádru Prahy.

ÚZSVM převzal komplex Paláce Broadway do svého majetku v roce 2016 od tehdejší státní Správy železniční a dopravní cesty (nyní Správa železnic). Podle zákona úřad nejprve palác nabídl jiným státním institucím, žádná z nich ale o něj podle ÚZSVM neprojevila zájem.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Obrat českých herních studií loni stoupl o 17 procent na 5,3 miliardy Kč

Obrat tuzemských firem zabývajících se vývojem počítačových her loni vzrostl o 17 procent na 5,32 miliardy korun. Letos by měl stoupnout o další desetinu na 5,8 miliardy. Uvedli to zástupci Asociace českých herních vývojářů na dnešní tiskové konferenci.

V Česku působí celkem 118 herních studií, z toho sedm vzniklo v minulém roce. Zaměstnávají dohromady 2074 pracovníků, což je meziroční nárůst o 18,5 procenta. Loni tak v oboru vzniklo 330 nových pracovních pozic. Okolo 73 procent studií zaměstnává do deseti lidí. Velká studia nad 50 zaměstnanců tvoří sedm procent z celkového počtu.

V roce 2020 čeští vývojáři vydali dohromady 58 her, z toho 16 bylo uvedeno ne zcela dokončených, ve stádiu tzv. early acces.

Na 44 procent studií neměla pandemie koronaviru žádný nebo neutrální vliv, 18 procent firem uvádí spíše pozitivní dopad a 38 procent uvedlo, že převládá spíš negativní vliv.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Zásah úřadů v Číně od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů z hodnoty kryptoměn

Další zásah čínských úřadů proti kryptoměnám od pátku smazal téměř 300 miliard dolarů (6,4 bilionu Kč) z hodnoty všech obchodovaných digitálních měn. Napsal to dnes server CNBC. Například nejznámější kryptoměna bitcoin se ještě ve čtvrtek prodávala zhruba za 39 300 dolarů, do pondělí ale spadla až na 32 000 USD.

Čína v posledních dnech stupňuje tlak proti kryptoměnám a v pátek úřady v jihozápadní provincii S'-čchuan podle médií takzvaným těžařům kryptoměn nařídily, aby se svou činností přestali. Právě tato provincie patří k největším centrům těžby bitcoinů v Číně a mnoho těžařů do neděle skutečně činnost zastavilo, napsal deník Global Times, který má podporu vládní čínské komunistické strany.

Krok úřadů v S'-čchuanu přichází po dřívějším zásahu na jiných místech Číny, kde se hodně těží bitcoiny, včetně autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Vláda v Pekingu v květnu vyzvala k zastavení těžby kryptoměn, a dala tak jasně najevo, že pokyny přicházejí shora, tedy že nejde o aktivitu jednotlivých provincií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy