Mimořádná zpráva

Poslanci podpořili návrh snížit plat obecním zastupitelům z řad zákonodárců

ČTK ČTK
2. 11. 2018 13:41
Sněmovna v prvním kole podpořila návrh poslanců ANO a pirátů, aby se na dvě pětiny snížila mzda placených zastupitelů obcí a krajů, kteří jsou zároveň členy parlamentu. Proti byla hlavně ODS, podle níž je to populistický návrh proti vůli voličů. SPD by naopak chtěla odměny hejtmanům, starostům nebo radním z řad zákonodárců zrušit úplně. Předlohou se podle dnešního rozhodnutí dolní komory budou nyní zabývat její výbor pro veřejnou správu.
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Opatření má zabránit přílišné kumulaci funkcí kvůli zvyšování získaných odměn, zdůvodnila za předkladatele návrh karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová (ANO). "Konec závisti, konec dvěma či třetím platům. Když chce někdo pracovat od rána do noci, ať to bez výčitek dělá, ale ať nepobírá dvě celé odměny," uvedla.

Marek Benda (ODS) poznamenal, že návrh novely je naopak založen čistě jenom na závisti. Podle něj by bylo vhodnější zastupitelům z řad poslanců a senátorů zákonem umožnit, aby se své odměny vzdali a nemuseli ji dávat třeba na dobročinné účely.

Mračková Vildumetzová poukazovala také na to, že přijetím novely se ušetří veřejné prostředky v obecních a krajských rozpočtech. Jana Černochová (ODS) se tázala, zda by tedy o část platu měli být připraveni také učitelé a lékaři z řad zákonodárců, kteří jsou také placeni z veřejných peněz.

V navrhovaném omezení výše platu vycházeli tvůrci předlohy ze současné konstrukce, podle níž má minimální odměna pro neuvolněného starostu představovat 0,3násobek platu uvolněného starosty. Podle odpůrců ale neplacení starostové dostávají obvykle vyšší odměnu, tedy až 0,6násobek. V případě přijetí návrhu by tak na tom byli neplacení starostové z řad členů parlamentu finančně lépe.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Česká ekonomika podle prvního odhadu ve 2. čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 7,8 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se zvýšila o 0,6 procenta. Vyplynulo to z prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ), který ho zveřejnil na svém webu. Meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) tak překonal předchozí zatím největší meziroční růst ekonomiky z druhého čtvrtletí 2006, kdy činil 7,5 procenta. K nárůstu přispělo uvolnění restrikcí proti koronaviru, které výrazně zasáhly ekonomiku v loňském roce, a zejména pak zahraniční poptávka a zvýšená spotřeba domácností.

"Rozvolňování protiepidemických opatření umožnilo domácnostem částečně realizovat odloženou spotřebu. Zvýšily se i výdaje domácností za služby," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Meziroční nárůst ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Ti v odhadech předpokládali, že ekonomika ve sledovaném čtvrtletí stoupla o zhruba o devět procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy