Sněmovna chce po vládě 2 miliardy na sociální služby, čas jí dala do příštího pátku

ČTK ČTK
Aktualizováno 30. 5. 2019 14:18
Sněmovna chce po ministerstvech práce a sociálních věcí a financí návrh na doplacení dvou miliard korun na sociální služby. Návrh mají předložit poslancům do pátku příštího týdne. Už v úterý by měla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) poslancům říci, kdy peníze krajům pošle. Vyplývá to z usnesení, která ve čtvrtek schválila dolní komora.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Sněmovna požaduje zvýšení cen, které mohou lidé platit za sociální služby. V různých usneseních chce po vládě nebo po ministerstvu práce úpravu vyhlášky se stanovením maximálních úhrad za pobyt a stravování v sociálních zařízeních a za terénní sociální služby. Maláčová s tím nesouhlasí. Už dříve uvedla, že plnou částku nedokáže už nyní platit pětina obyvatel domovů pro seniory.

Poslanci žádají podle usnesení rovněž novelu zákona o sociálních službách, která by vedla k dlouhodobému a předvídatelnému financování těchto služeb.

Sněmovna schválila k sociálním službám celkem 13 návrhů usnesení, jak je předložili Marek Výborný (KDU-ČSL), Marie Pěnčíková (KSČM), Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Olga Richterová (Piráti). Některá usnesení jsou obdobná k téže věci, liší se například termíny. Jedno se týká i doplacení 200 milionů korun na sociální práce v obcích a krajích. Návrh by měla vláda předložit do konce června.

Poslanci hlasovali o návrzích na závěr mimořádné schůze k financování sociálních služeb, kterou podnítila pětice opozičních stran. Debata poslanců o problémech s penězi se uskutečnila už ve středu, schůze pak byla přerušena. Podle opozice by stát měl peníze poslat krajům k dalšímu přerozdělení nejpozději do poloviny června, jinak počátkem září hrozí kolaps sociálních služeb.

Na sociální služby dostávají kraje na každý rok peníze od ministerstva práce. Původně pro letošek usilovaly o 20,38 miliardy korun, dostaly 15,12 miliardy. Vláda ale následně ještě schválila zvýšení platů a zvláštních příplatků. S výdaji na ně dotační suma nepočítala.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil

Ve věku 63 let po krátké těžké nemoci zemřel prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil. V tiskové zprávě to oznámila mluvčí komory Lenka Desatová. Plášil působil od roku 2001 jako soudní exekutor v Praze 7 a v minulosti byl mimo jiné členem Legislativní rady vlády. Byl zakládajícím členem Exekutorské komory ČR a také dlouholetým členem jejího prezidia. V čele komory pak stál od roku 2018.

"Zasadil se o další transparentnost a elektronizaci komory, která za jeho působení významným způsobem zefektivnila svou činnost. Významným způsobem také přispěl k zapojení komory do legislativních procesů a k užší spolupráci s orgány veřejné moci," sdělila Desatová. Za Plášilova působení v prezidiu také podle ní posílila Exekutorská komora ČR svou pozici v Mezinárodní unii soudních exekutorů.

Exekutorská komora České republiky sdružuje soudní exekutory, vykonává jejich samosprávu a dohlíží nad jejich úřední činností. Členství v komoře je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Komora sídlí v Praze a má pobočku v Brně.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Na daňového balíčku, který bude projednávat Senát, dál není v koalici shoda. Střet je nešťastný, říká Babiš

V koalici dál není shoda na podobě daňového balíčku, který bude projednávat Senát. Premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) se ve čtvrtek na návrhu daňových změn jako lídři vládních stran nedohodli. V jednání o zvýšení přídavků na děti se posunuli ke shodě. 

Změnu daní po zrušení superhrubé mzdy, postoj k návrhu státního rozpočtu a navýšení přídavků měla ve čtvrtek projednávat koaliční rada. Vládní strany mají rozdílné postoje. Babiš jednání zrušil, místo toho se sešli jen s Hamáčkem.

"Střet ohledně daní je nešťastný," uvedl po jednání premiér. Podle něj původně shoda byla. Do předloženého vládního daňového balíčku Babiš jako poslanec doplnil návrh na zrušení superhrubé mzdy a s daní z příjmu 15 a 23 procent u vysokých výdělků. Hamáček pak také jako poslanec přidal vlastní návrh daní z příjmu 19 a 23 procent a se zvýšením daňové slevy na poplatníka z 24.840 na 30.000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy