


Konání sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Chebu není v současné době reálné. Není, kdo by takovou akci zaštítil a zorganizoval, město ani nemá dostatečnou kapacitu, řekl v úterý bývalý starosta Antonín Jalovec (VPM). Reagoval tak na pondělní výrok předáka SdL Bernda Posselta, podle něhož konání sněmu plánuje chebská iniciativa v čele s Jalovcem.

Exstarosta tento výrok dementoval, přestože by osobně s takovou akcí neměl problém. Současný starosta Chebu Jan Vrba (ANO) uvedl, že nechce dobré přeshraniční vztahy zatížit možnými kontroverzemi.
Posselt na sjezdu sudetských Němců v Brně řekl bavorské veřejnoprávní stanici BR, že sjezd by se mohl v budoucnu konat střídavě v Bavorsku a Česku. O pořádání některého z příštích sjezdů podle něj usiluje „několik českých měst“, jako příklad uvedl Cheb, kde podle něj příslušnou občanskou iniciativu vede bývalý starosta Jalovec.
„Žádná taková iniciativa neexistuje. Možná to vzniklo tím, že jsem před dvěma týdny na facebooku napsal, že jedním z mých snů je, že by se v Chebu sněm konal. Nicméně žádná iniciativa neexistuje, ani se mnou, ani s někým jiným,“ řekl v úterý Jalovec. Podle něj by se případného pořádání sněmu v Chebu musela chopit nějaká občanská iniciativa, podobně jako tomu bylo v případě sněmu v Brně, který byl součástí akce Meeting Brno. Jenže Cheb na rozdíl od Brna i s případnou pomocí Františkových Lázní nemá v současné době dostatečnou kapacitu, aby mohl pořádat tak velkou akci, míní Jalovec.
Teoreticky by podle něj mohly být iniciátorem akce nadace, které v Chebu fungují a které mají ve své náplni spolupráci s Německem. Zmínil Nadaci Historický Cheb nebo Nadaci Český les, jež vznikla v souvislosti s vrácením lesních pozemků, které leží v Německu, městu Cheb. Ale i u nich Jalovec nevidí potřebu a kapacity se do takové akce zapojit.
To v úterý potvrdil i současný starosta Chebu Jan Vrba (ANO). „V současné době bych o takové věci nechtěl spekulovat. My jako město máme s německou stranou dobrou spolupráci, o víkendu jsme si připomněli 20 let od společné Krajinné výstavy, spolupracují spolu školy z Chebu a z Německa, sportovní kluby, spolupracujeme v kulturní oblasti. A myslím, že taková forma spolupráce je v současné době optimální,“ řekl.
Starosta poznamenal, že lidé v Chebu dnes většinou nevnímají Němce nijak negativně, možná by ani s konáním sněmu SdL problém neměli. Mohli by je ale mít spíš lidé odjinud, míní. Stále existují starší lidé, jejichž rodiče po válce do pohraničí přišli a mohou cítit nějaké ohrožení. Proto by podle Vrby nebylo vhodné, aby se do fungující obecní a společenské spolupráce zanášela „vyšší politika“.



V Guatemale došlo k průlomovému objevu. Archeologové poprvé v historii rozluštili jméno mayského astronoma a matematika. Podařilo se to díky nápisům na nástěnných malbách v ruinách starověkého města Xultún, informovala agentura AFP. Podle guatemalského ministerstva kultury jde o první případ, kdy se podařilo konkrétnímu vědci z klasického období mayské civilizace připsat autorství vědeckého díla.



Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.



Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.



Od začátku května se většina zpráv z Ruska soustřeďuje na masivní vlnu ukrajinských útoků, které cílí na ropné rafinerie, sklady a také na hlavní vojensko-průmyslová zařízení. Dosud bylo jen za letošní rok hlášeno více než 130 zásahů, přičemž jejich dosah se oproti roku 2025 minimálně zdvojnásobil (některé cíle byly zasaženy až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic).