Brno - Pokud při útoku, do kterého se zapojí více lidí, dojde ke smrtelnému zranění, musí útočníci zaplatit škodu pozůstalým společně.
A to i v případě, že se nepodařilo zjistit, kdo z útočníků vedl smrtící úder - tedy například měl v ruce nůž, kterým bodl. Nejvyšší soud tak v případu osm let staré rvačky na jedné z brněnských ulic určil, kdo z útočníků zaplatí škodu pozůstalým za smrt muže.
"Jestliže při společně vedeném útoku, kterým vyvrcholí předchozí agresivní chování za použití nožů, dojde k usmrcení, pak útočníci odpovídají za vzniklou škodu společně a nerozdílně," rozhodl Nejvyšší soud.
Ke rvačce došlo v únoru 2007 u jedné z tramvajových zastávek nedaleko centra Brna. Po slovní hádce, do které se postupně zapojilo pět lidí, dva muži vytáhli nože a zaútočili. Po jejich útoku zůstal jeden mrtvý a jeden vážně zraněný. Mrtvý muž se přitom do hádky zapojil později, a to ve chvíli, kdy útočníci s noži pronásledovali jeho otce.
V trestním řízení se ale nepodařilo zjistit, kdo z útočníků bodl muže do srdce a způsobil tak jeho smrt.
Příbuzní usmrceného proto zažalovali oba útočníky a chtěli po nich zaplatit náhradu škody. U Městského soudu v Brně uspěli. Soud rozhodl, že každý z útočníků musí zaplatit po 240 tisíc korunách odškodnění. Podle starého občanského zákoníku, který se na případ vztahuje, šlo o maximální částku, kterou příbuzní mohli dostat, nový občanský zákoník ale v těchto případech už žádný strop nestanovil.
Krajský soud v Brně ale vyplacení odškodnění zrušil s tím, že vyplacení peněz brání okolnost jediného smrtelného bodnutí – tedy to, že se v trestním řízení nepodařilo zjistit, kdo zasadil smrtelný úder. Podle Krajského soudu v Brně navíc neexistoval záměr zaútočit na muže, který nakonec zemřel (šlo o syna jednoho z mužů, kteří se do hádky zapojili, a syn šel svému otci na pomoc).
Nejvyšší soud ale po dovolání příbuzných rozhodl, že takový postoj je nesprávný a odškodnění má být vyplaceno.
Senát Nejvyššího soudu vedený soudcem Petrem Vojtkem potvrdil, že způsobí-li škodu více lidí, odpovídají za škodu společně a bez rozdílu.
"V případě škody na zdraví je možné dovodit společnou odpovědnost i tehdy, jestliže některý z útočníků sice škodu (újmu) nezpůsobil, ale aktivně se účastnil společně vedené násilné akce. Podstatné tedy je, zda útočníci, kteří jednali společně, byli vedeni, alespoň rámcově, společným úmyslem zaútočit na poškozené," rozhodli soudci Nejvyššího soudu.
A v případě smrti muže z Brna šlo podle Nejvyššího soudu jednoznačně ze strany útočníků o společnou akci a fyzický útok.
Okolnost, že za smrt muže nebyli v trestním řízení potrestáni kvůli tomu, že se nepodařilo prokázat, kdo z nich vedl smrtící úder, není důvodem pro to, aby příbuzní odškodnění nedostali. Nejvyšší soud proto nařídil Krajskému soudu v Brně případ znovu projednat a odškodnění přiznat.
