Nový Jičín - Vlasta Slámová utrpěla při srážce tramvají na jednokolejné trati linky číslo 5 ve Vřesině těžká vnitřní zranění, čtyři měsíce ležela v nemocnici a dodnes má velké zdravotní problémy.
Přesto před soudem v Novém Jičíně vyjádřila podporu řidiči tramvaje Petru Hrochovi, který loni 11. dubna v místě křižování opomněl počkat na protijedoucí soupravu.
Tramvaje se srazily, tři lidé zemřeli, desítky utrpěly zranění. Hrochovi, který je jediný obžalovaný, teď hrozí za obecné ohrožení až deset let vězení.
Když se jí Hroch omluvil za to, co způsobil, šla k němu a stiskla mu ruku. "Přeji vám, ať to ve zdraví přežijete, ať dostanete co nejnižší trest. Možná je to pro vás ještě horší než pro nás," řekla mu osmašedesátiletá Vlasta Slámová. "Ale už nikdy neřiďte tramvaj ani autobus," vyzvala ho.
Podobně se chovali i další zranění lidé, kteří se dnes střídali u soudu. Mnozí Hrocha litovali a říkali, že to určitě nebyla jen jeho vina. "Trať je tam špatná a nepřehledná. Dopravní podnik ji měl lépe zabezpečit," shodovali se mnozí poškození.
Nebyli mrtví, nic se nedělo
"Neviním jen toho řidiče. Podobné případy se staly už dříve, dopravní podnik to tajil. Nebyli mrtví, tak se nic nedělo," řekla svůj názor Alena Gablerová. Při naštěstí utrpěla těžké zlomeniny a pohmožděniny. Měla zlomené dva obratle, hrudní kost, komplikované zlomeniny zápěstí pravé ruky.
Přístup obětí havárie příjemně překvapil i obžalovaného Petra Hrocha. "Měl jsem strach, jak na mne budou poškození reagovat. Noc před přelíčením jsem nezamhouřil oka," přiznal čtyřiadvacetiletý Hroch, který od nehody zhubnul patnáct kilogramů.
Těžké chvíle ale zažíval, když vypovídala Petra Kosňovská, které při nehodě zahynul její sedmiletý syn. Cestovala z Ostravy-Poruby do Vřesiny s dcerou, synem a s těhotnou sestrou. Sedmiletý chlapec zemřel. Ona měla roztříštěnou ramenní kost, sestře ve vysokém stupni těhotenství probodla tyč lopatku. Zdravé dítě naštěstí lékaři přivedli na svět císařským řezem.
Když se Petře Kosňovské omluvil, nedokázala se na něho podívat a zareagovat. "Nedivím se jí," vzdychl Hroch.
Helga Ryplová cestovala z chaty v Krásném Poli do Ostravy-Poruby v tramvaji, kterou Hroch řídil. Před srážkou začala psát synovi SMS zprávu. "Od té doby si nic nepamatuji. Probrala jsem se až v deset hodin večer na traumatologii," popisovala důchodkyně.
Při kolizi utrpěla vážná zranění. Měla zlomených jedenáct žeber a jeden obratel a další zranění. Tři měsíce nosila korzet. I ona si myslí, že trať, kterou provozuje Dopravní podnik Ostrava, není dobře zabezpečena. Situaci, kdy tramvaje vyjely proti sobě, na vlastní kůži zažila už jednou před lety.
Mám strach, když tramvaj zazvoní
"Bylo to asi před osmi až deseti lety. Jela jsem tramvají z Vřesiny. Před tamním koupalištěm jela proti nám druhá tramvaj. Zacouvali jsme pak zpátky do Vřesiny. Nikomu se nic nestalo," popisovala Helga Ryplová.
I další těžce zraněná Marta Krupniková přijala omluvu Petra Hrocha s pochopením a upozornila na díl viny, kterou podle ní nese provozovatel trati. "Já vím, že to není jen vaše vina. Já vám vinu nedávám. To se může stát. Dopravní podnik měl řešit případy, které se staly v minulosti," řekla Hrochovi přímo před soudem.
Tato žena seděla vpředu vedle řidiče druhé tramvaje a viděla, jak se tramvaje na sebe řítí. "Panebože, nemůžeme se přece srazit," popisovala své tehdejší pocity. Dodnes ji leká brzdění a cinkání tramvají.
"Nastoupil jsem v Krásném Poli do lokálky jako obvykle, bavil jsem se s přítelkyní, pak jsem cítil náraz, něco mne porazilo," líčil starší pán, který utrpěl vážné zranění. Viděl, kolik práce mají záchranáři s ostatními, možná byl i v šoku, proto šel se zlomenou nohou kus cesty po trati směrem do Poruby. Odtamtud ho vezla sanitka do nemocnice.
Vysokoškolačka Adéla Čimburová seděla v jedné z tramvají hned za řidičem. Utrpěla těžké zranění nohy. Přimáčkla ji bortící se kabina, sedadla i cestující, které náraz odhodil. Dodnes chodí na rehabilitace a čeká ji doléčení na plastické chirurgii. Na Hrochovu omluvu reagovala pěkným úsměvem.
Chyboval jsem. Ale proč?
Hroch sám řekl, že si své opomenutí nedokáže vysvětlit. "Je to moje selhání, ale nedokážu to vysvětlit. Když jsem vyjel z konečné, uvědomil jsem si, že bude křižování, pak jsem nějak zapomněl," líčil na chodbě soudu. Při policejním výslechu řekl, že trať nebyla podle jeho názoru zabezpečena proti možnému lidskému selhání.
Soudkyně, státní zástupce i obhájce obžalovaného se vyptávali poškozených, zda jezdili tramvají číslo 5 častěji, zda si všimli něčeho neobvyklého, zda věděli, jak provoz na jednokolejné trati funguje. Svědkové věděli, kde se tramvaje křižují, ale podrobnosti nevnímali. Spoléhali na to, že dobře dojedou.
Cestující, kteří trať dál využívají, si nevšimli, že by se tam od té doby něco změnilo. "Přibyla tam nějaká světla," řekla jen jedna mladá žena.
Dopravce podíl na tragické nehodě nepřipouští. I neohlášené případy z minulosti, kdy tramvaje vyjely proti sobě, podle něho řešil podle zákona. Proti pokutám Drážní inspekce, která dospěla k závěru, že Dopravní podnik Ostrava porušil zákon, když dřívějící hrozící kolize neřešil, se odvolává.
