Ostrava - Úředníci i radní ostravského magistrátu hledají způsob, jak lépe ochránit chodce na přechodech. Vyzval je k tomu chirug ostravské Fakultní nemocnice Petr Guziana.
V sobotu brzy ráno byl mezi prvními, kteří se snažili zachránit život mladé ženě sražené autem na přechodu v Ostravě - Porubě.
Chci, aby semafory byly na přechodech zapnuté i v noci," prohlásil Guziana bezprostředně po neštěstí. Guziana je rovněž předsedou zdravotnické komise města a jeho aktivita vyprovokovala magistrát, aby se situací začal zabývat.
Koncem minulého týdne zabili řidiči přímo na přechodech v Ostravě dva chodce. Jedna nehoda se stala ve čtvrtek krátce po poledni, druhá právě v sobotu nad ránem.
Čtěte více:
O smrti chodců na přechodech v Ostravě
Oba řidiči z místa nehody ujeli, ale oba už policie zná. Prvního řidiče zadrželi na základě výpovědí svědků, druhý se sám přihlásil.
"Již v pondělí jsem oslovil náměstka primátora Vojtěcha Mynáře, aby problém předložil radě města," sdělil Guziana a dodal: "Domnívám se, že pokud by semafory fungovaly i přes noc, bylo by riziko pro chodce výrazně nižší."
Červená v noci? Řidiči ji často ignorují
"Semafory se v noci vypínají, protože provoz je mnohem méně intenzivní," vysvětlil Jiří Tichý, vedoucí odboru dopravy ostravského magistrátu.
Mrtví chodci v roce 2007
- Při nehodách končících srážkou s chodcem bylo v roce 2007 usmrceno 192 chodců, z toho 128 v noci.
- Oproti roku 2006 zahynulo o 21 chodců víc, v noci o 32 chodců víc.
- V obcích zemřelo 125 chodců, z toho 71 v noci, což je o 27 víc než v roce 2006.
- Mimo obec zahynulo 67 chodců, z toho 57 v noci.
S dopravní situací v Ostravě je obeznámen Jindřich Frič, ředitel divize bezpečnosti Centra dopravního výzkumu v Brně.
"Ponechají-li se semafory zapnuté i přes noc, může se tím udělat více škody než užitku. Konkrétně v Ostravě by na červenou v noci mnoho řidičů nereagovalo, navíc zde často překračují rychlost."
Zelená by tak chodci mohla dát falešný pocit bezpečí, dodává.
Dynamické řízení dopravy?
Dostat se po svých na druhou stranu silnice je o život, i když si počkáte na zelenou, jdete po přechodu a dle zákona máte před vozidly přednost. Nikoli absolutní, zdůrazňuje Ministerstvo dopravy.
"Smrtelné nehody bereme na vědomí a problém budeme analyzovat. Nicméně vše je na řidičích. Pokud nebudou jezdit slušně, vše je marné," řekl Jiří Tichý.
Magistrát může bezpečnost řešit speciálním osvětlením přechodů či takzvanýn dynamickým řízením dopravy. V noci by byla všechna světla na křižovatce červená. Jakmile se přiblíží vozidlo, čidlo jej zaznamená a rozsvítí se zelená.
Řidič však musí zpomalit na 20-30 kilometrů v hodině, aby projel na zelenou.
"Pokud vynaložíme všechny zákonné prostředky k zabezpečení přechodů pro chodce, stejně to bude marné v případě, že řidič vynaloží všechny nezákonné prostředky, aby je obešel," shrnul Tichý.
Speciální světla pro přechody
Ve Znojmě řeší bezpečnost na přechodech speciálním osvětlením. Před dvěma lety tady osvětlili celkem sedm přechodů.
Světla mají odlišnou intenzitu a barvu než pouliční osvětlení. Chodec je ozářen tak, aby byl vidět ze směru jízdy auta.
Bílé světlo svítí přímo na pruhy přechodu a osvětluje chodce tak silně, že proti temnému pozadí doslova září. Silné lampy už září nad zebrami v několika jihomoravských městech, jejichž vedení si od nich slibují, že nehod na přechodech ubude.
Čtěte více: Černý rok pro chodce. Zahynuly jich téměř dvě stovky
Zabezpečení přechodů není nejlevnější. Dvě lampy k osvětlení jednoho přechodu vyjdou zhruba na sto tisíc korun. Dynamicky řízená křižovatka přijde nejméně na milion korun.
Dle Hanzelky se správci komunikací, města i obce mohou obracet na Státní fond dopravní infrastruktury: "Na zklidňování dopravy, tedy i zajišťování bezpečnosti přechodů, je ve fondu vyhrazeno zhruba 100 milionů korun."
Cenově přijatelným řešením jsou mezi řidiči nepopulární zpomalovací prahy, jeden metr přijde asi na dvanáct set. Alternativou jsou virtuální 3D prahy - perspektivně zakreslené trojúhelníky na vozovce mají psychologický efekt, měly by řidiče přimět zpomalit.
Při vjezdech do obcí se používají "šikany", tedy uměle vytvořené malé zatáčky.
S nejlevnějším řešením přišla státní instituce BESIP. Jako součást ministerstva dopravy propaguje a rozdává reflexní doplňky k oblečení.
"Zejména mladým lidem dáváme propagační reflexní doplňky. Snažíme se, aby byly jak účelné, tak především i líbivé a nejen mladí je nosili na oblečení či batohu," sdělil Pavel Rakus z ostravské pobočky BESIP.
