Co zlomilo vaz detektivovi NCOZ: Od Pirátů dostal 25 tisíc, spravoval jim i Facebook

Jan Horák Jan Horák
13. 1. 2021 10:40
Bývalý vyšetřovatel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jan Šmíd musel odejít ze služby. Vedení policie ho propustilo, protože spolupracoval s Českou pirátskou stranou. Proti vyhazovu se neúspěšně bránil žalobou u Městského soudu v Praze. Aktuálně.cz má k dispozici rozsudek, z něhož plynou nové podrobnosti příběhu. Šmíd proti verdiktu podal kasační stížnost.
Podplukovník NCOZ Jan Šmíd.
Podplukovník NCOZ Jan Šmíd. | Foto: Česká pirátská strana

Než bývalý podplukovník Jan Šmíd nastoupil na podzim 2017 na děčínskou expozituru Národní centrály proti organizovanému zločinu, byl předtím devět let vyšetřovatelem tamní policie. Jeho účast na poradě expertní skupiny České pirátské strany byla impulzem k tomu, proč ho policejní prezidium loni v dubnu propustilo. Policisté se musí podle zákona vyvarovat práce ve prospěch politických stran.

V lednu 2020 Šmída z NCOZ odstavil její ředitel Jiří Mazánek, službu musel s konečnou platností opustit po rozhodnutí tehdejšího náměstka policejního prezidenta Jaroslava Vilda. Šmíd si místo u policie neubránil ani v soudní síni. Soud loni v prosinci závěru jeho nadřízených přisvědčil. Aktuálně.cz má k dispozici rozsudek, jenž přináší hlubší pohled do Šmídova sepětí s Piráty než dosud.

"Dle soudu činnost v orgánech a poradních komisích politických stran (…) je třeba vnímat jako 'činnost ve prospěch politické strany', jelikož v takovém případě se příslušník aktivně podílí na činnosti politické strany a jeho jednání je proto třeba vnímat jako činnost v její prospěch," zní jeden z hlavních argumentů rozsudku, jejž vynesl senát soudkyně Hany Veberové. Šmíd je prvním policistou, který musel skončit ve službě kvůli politice.

Spolupráce s Piráty od února 2018

Příběh Šmídovy spolupráce s Českou pirátskou stranou se začal odvíjet dlouho předtím, než se v dubnu 2019 coby host zúčastnil jednání pirátské pracovní skupiny pro bezpečnost. Expertní komise radí straně s otázkami bezpečnostní problematiky. Tehdejší důstojník v ní absolvoval jedno sezení. 

Cesty se protnuly už v únoru 2018, kdy se tehdejší policista obrátil na příznivkyni Pirátů v Ústeckém kraji Barboru Přibylovou. V dubnu avizoval plán postavit se coby nezávislý kandidát do čela kandidátky v Děčíně pro podzimní komunální volby. Hlasování ho vyneslo do zastupitelstva. Je třeba podotknout, že angažovat se jako nezávislý politik na komunální úrovni zákon policistům dovoluje.

Jenže jak plyne z rozsudku, nasazení Šmída za pirátské barvy bylo mnohem aktivnější. V kampani se na volebních materiálech výslovně prezentoval jako důstojník Národní centrály proti organizovanému zločinu. Současně spravoval oficiální profil Piráti Děčín na sociální síti Facebook. Příspěvky z této stránky sdílel a propagoval i na svém osobním profilu.

"Spravování facebookových stránek pirátské strany a zveřejňování příspěvků je nutné vyhodnotit jako 'činnost ve prospěch politické strany', (…) jelikož hlavním smyslem komunikace politické strany skrze sociální sítě je získávat (a udržovat) podporu voličů. Taková činnost ze své podstaty vede k prospěchu pro danou politickou stranu," stojí v rozsudku.

V kampani podepsal Šmíd smlouvu

Ačkoliv se o křeslo zastupitele ucházel jako nezávislý, jménem Pirátů pomáhal i s organizací kampaně. Například podepsal smlouvu na zajištění uměleckého vystoupení. "Takové jednání soud považuje za 'činnost ve prospěch politické strany', neboť (…) za Českou pirátskou stranu právně jednal, a to navzdory tomu, že byl oficiálně nezávislý kandidát bez politické příslušnosti," píše soud.

Už jako zastupitel, spolu s dalším pirátským kolegou, dostal od strany příspěvek v celkové výši 25 tisíc korun. Peníze mu měly posloužit k výkonu funkce. Mohl je použít třeba k využití služeb znalce. Ačkoliv nakonec na peníze nesáhl, jejich význam byl podle soudu jasný.  

"Soud souhlasí se závěrem žalovaného (policejní prezidium, pozn. aut.), že Česká pirátská strana by pravděpodobně nerozhodla o podpoře činnosti žalobce jakožto obecního zastupitele v Děčíně, kdyby pro ni nebyl prospěšný," je přesvědčený senát soudkyně Veberové. 

Přispíval k postupu Pirátů

Šmídova spolupráce s Piráty dosáhla vrcholu, když se přidal coby externí poradce k pirátské pracovní skupině pro bezpečnost. Ačkoliv její jednání absolvoval jen jednou, poradní tým s ním výslovně počítal jako se stálým hostem, což předznamenávalo dlouhodobou spolupráci. Takto ji vyhodnotil i soud.

"Svou účastí aktivně přispíval k dalšímu postupu a rozhodnutím politické strany v legislativní oblasti bezpečnosti a vnitra a takové jednání dle soudu jednoznačně spadá pod pojem 'činnost ve prospěch politické strany', jelikož svými radami a návrhy mohl žalobce ovlivňovat další legislativní strategii České pirátské strany," upozorňuje soudkyně.

Pirát jako jediná varianta

Před účastí na schůzce pirátské pracovní skupiny Jan Šmíd do projevu na stranickém webovém fóru uvedl, že s Českou pirátskou stranou bezezbytku souzní. "Být pirátem je pro mě jedinou variantou, proto jsem již několik let vaším hrdým voličem. Pirátské principy otevřenosti, politická kultura, názorová stálost a mnoho dalšího jsou pro mě tím, proč jsem právě teď tady," psal. Uvedl také, že kdyby to zákon dovolil, dávno by v pirátských "řadách". 

Když Šmíd vystupoval coby zastupitel na plénu, také se hlásil k Pirátům. "Označování ’my piráti’ a nošení odznaků pirátské strany, přes
zveřejňování příspěvků na facebooku pirátské strany v Děčíně, organizaci činností pirátské strany a organizací akcí pirátské strany, až po podpis smlouvy za pirátskou stranu a účast na rezortním týmu pirátské strany,
kterého se měl (…) výhledově účastnit jako stálý host a vyjadřovat se k legislativním návrhům," shrnulo policejní prezidium ve svém rozhodnutí o Šmídově propuštění jeho prohřešky.

Šmíd neuspěl ani s argumentem, podle něhož je zákonné omezení policistů spolupracovat s politickou stranou protiústavním zásahem do politických práv. Soud však poukázal na to, že přesně takové omezení vyplývá z Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavy. V ní stojí, že omezení je možné, pokud "to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu".

Stěžejní požadavek apolitičnosti

Soud jasně vysvětlil, proč se policisté takové restrikci v zákoně musí podvolit. Připomněl zneužívání bezpečnostních složek komunistickou mocí za minulého režimu. Vzhledem k zásadním pravomocím policie vstupovat lidem do života a řadou nástrojů vůči nim uplatňovat sílu je její oddělení od politické moci nezbytné.

"Požadavek apolitičnosti bezpečnostních sborů je stěžejní i ve vztahu k vnímání bezpečnostních sborů ze strany veřejnosti. Důvěra v nestrannost jednotlivých příslušníků, ale i celých bezpečnostních sborů by mohla být ohrožena, pokud by příslušníci jednali ve prospěch politických stran, a to i v případech, že by takto jednali jen ve svém 'osobním' životě a svou funkci jinak vykonávali 'fakticky' nestranně," uzavřel soud.

Bývalý policista rozsudek nepřijal. Podal proti němu kasační stížnost. Podnět však nemá odkladný účinek, verdikt je pravomocný. "S rozhodnutím soudu nesouhlasím a po dohodě s právním zástupcem využívám opravného prostředku. Víc k tomu nemá smysl dodávat," řekl Aktuálně.cz Šmíd. Stížnost leží na Nejvyšším správním soudu od 4. ledna. 

Když předloni v květnu deník Právo upozornil na Šmídovu účast na jednání pirátské pracovní skupiny, policista ohlásil, že spolupráce se stranou zanechá a mandát zastupitele složí. V zastupitelstvu však nakonec setrval.

 

Právě se děje

před 8 minutami

U nádraží ve Frankfurtu útočník pobodal několik lidí, motiv je nejasný

Nedaleko hlavního nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem zranil útočník nožem několik kolemjdoucích. Stav některých z nich je vážný. Motiv je nejasný.

Zdroj: ČTK
Další zprávy