reklama
 
 

Strop pro odměny úředníkům. Čtvrtina ročního platu

21. 5. 2014 20:30
Na nový systém odměňování úředníků koalice rezignovala, připraví ho až na rok 2017.

Praha – Koalice se již téměř shodla na podobě služebního zákona, oznámil premiér Bohuslav Sobotka po středečním jednání koaliční rady. Shoda ještě není stoprocentní, poslední detaily by se měly doladit příští týden.

Ministři se shodli především na zastropování odměn a zrušení smluvních platů. Zatím však rezignovali na nový systém odměňování státních zaměstnanců, který dříve slibovali. Jeho zavedení odložili až na rok 2017.

Stále se neví ani to, kdo bude muset skládat úřednickou zkoušku nebo na kolik úředníků se novela bude vztahovat a kolik to bude stát.

Co je tedy u roky odkládané normy jasné a co je potřeba ještě dohodnout? Deník Aktuálně.cz pro vás situaci shrnul v otázkách a odpovědích.

Jak budou úředníci odděleni od politiků?

Státní úředníci budou spadat pod nově zřízené Generální ředitelství státní správy. V jeho čele bude stát generální tajemník volený na sedm let, ředitelství bude mít 37 zaměstnanců. Na každém ministerstvu vznikne pozice státního tajemníka. Mimo těchto nezávislých úředníků budou mít ministerstva ještě politické náměstky, které si může nominovat sám ministr a na které se zákon vztahovat nebude.

Kdy začne zákon platit?

Pokud vše půjde podle plánu, Sněmovna by zákon měla schválit v červnu či červenci. V červenci by mělo vzniknout generální ředitelství a v říjnu má vláda obsadit místo generálního ředitele. Na podzim pak budou probíhat výběrová řízení na místa státních tajemníků. Ti se svých funkcí ujmou v lednu 2015, kdy začne platit zákon samotný. V průběhu roku 2015 by se měla konat výběrová řízení na pozice vedoucích služebních úřadů a ředitelů sekcí. V roce 2016 by pak měli být vybráni vedoucí oddělení a odborů. Nový způsob odměňování začne platit až v roce 2017.

Kdo bude vybírat nejvyšší úředníky?

Při volbě státních tajemníků bude sestavena čtyřčlenná komise, kde bude mít po dvou zástupcích jak generální ředitelství, tak příslušné ministerstvo. V případě patu bude mít rozhodující slovo generální ředitelství. "Jedná se o zásadní prvek stability celého systému, který zabrání politickým manipulacím s chodem úřadů," komentoval to šéf Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier.

"Právo veta" pro úředníky se ovšem sociálním demokratům nepodařilo uhájit v případě šéfů sekcí. U nich má poslední slovo ministr, jak požadovalo hnutí ANO.

Bude moci ministr libovolně odvolávat úředníky?

Služební zákon má mimo jiné zabránit v minulosti rozšířené praxi, kdy si ministr podle svého reorganizoval úřad tak, aby se zbavil nepohodlných lidí a dosadil ty své. Nově se bude ministr muset na reorganizaci domluvit se státním tajemníkem i generální ředitelem. A pokud by v otázce panovaly neshody, může plán přezkoumat vláda.

Kolik budou úředníci brát?

Přípravu nového systému odměňování vláda zatím odložila na rok 2017. Od příštího roku však bude platit alespoň maximální výše odměn. Ty nově nebudou moci překročit 25 procent ročního platu. Kromě toho se koalice shodla také na zrušení smluvních platů pro úředníky.

Sobotka řekl, že příliš vysoké odměny byly nešvar, který se v minulosti vyskytoval. "To znamená, že odměny často u některých oblíbenců v minulosti překračovaly násobek ročního platu," podotkl.

Budou státní zaměstnanci skládat úřednickou zkoušku?

V otázce úřednické zkoušky se koalice zatím neshodla. Zřejmě ji ale budou muset kromě nových zaměstnanců vykonat i stávající pracovníci státní správy, kteří mají praxi kratší než tři roky.

"Lidé s krátkou praxí do tří let by měli absolvovat podle našeho názoru úřednickou zkoušku," řekl předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Pro je i ČSSD a KDU-ČSL, podle premiéra je třeba dojednat spíše detaily.

Na které úřady se bude zákon vztahovat?

Zákon o státní službě se má vztahovat především na ústřední správní úřady, jako jsou ministerstva, Český telekomunikační úřad, Úřad pro ochranu osobních údajů, energetický úřad a další. Norma se naopak nebude týkat ministrů a jejich náměstků či poradců.

Zákon nebude platit ani pro příspěvkové organizace státu, jako je například Ředitelství silnic a dálnic, Českou centrálu cestovního ruchu CzechTourism, Agenturu pro podporu podnikání a investic a řadu dalších.

Původně je chtěly do zákonu zařadit všechny strany, nakonec to ale nebylo možné, protože pracovníci těchto organizací formálně nejsou zaměstnanci státu. Po dlouhých sporech ve služebním zákonu nejsou ani rady regionálních operačních programů, přestože to požadovala Evropská unie.

Kolika úředníků se zákon týká a kolik to bude stát?

Přesná čísla zatím vláda k dispozici nemá. Ministr Dienstbier obeslal úřady s žádostí o vyčíslení počtu úředníků a nákladů na platy, výsledky ovšem bude mít až na konci června. Zatím se odhaduje, že nová pravidla by se dotkla 70 až 80 tisíc úředníků.

Vláda původně předpokládala, že zavedení zákona nepřinese zvýšení nákladů pro státní rozpočet. Dienstbier již ovšem připustil, že očekává navýšení v řádu stovek milionů. Podle lidovců se mohou po zavedení nových pravidel pro odměňování náklady vyšplhat až na osm miliard korun.

autor: Lucie Stuchlíková | 21. 5. 2014 20:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama