Praha – Ministerstva již plní povinnosti spojené se zavedením služebního zákona. Chopila se jich ale s vynalézavostí, se kterou může Česká republika narazit u Evropské komise. Podle Hospodářských novin (HN) do resortů již nastupují lidé, kteří mají být nebo rovnou jsou státními tajemníky. Jenomže ti mají podle zákona vzejít z výběrových řízení před komisí, kterou složí náměstek pro státní službu, který ještě vůbec nebyl vybrán.
Například na ministerstvu obrany už svého státního tajemníka mají - jde o nižší obdobu centrálního superúředníka, tedy osobu, která bude mít na starosti nabírání lidí, jejich hodnocení nebo propouštění. "Od 1. ledna je státním tajemníkem Petr Vančura. Domníváme se, že na tento post nebude nutné vypisovat další výběrové řízení," říká mluvčí resortu Petr Medek.
Jenomže zákon mluví úplně jinak: na státní tajemníky se výběrové řízení vypsat musí. Na rozdíl od jiných služebních pozic, kam se zaměstnanci překlápějí a úřady mají rok na to, aby místa obsadily z řádných výběrových řízení. Při výběru státních tajemníků musí vzniknout čtyřčlenná komise, tři členy do ní nominuje příslušný ministr a jednoho superúředník. Tím ovšem vzniká podezření, že výběrová řízení budou pouhou formalitou bez významu, protože ministři už mají své tajemníky vyhlédnuté.
Variace na stejné téma se odehrává také na ministerstvu financí. Od 2. ledna sem na pozici ředitele kabinetu nastoupil někdejší náměstek z místního rozvoje a vnitra Jan Sixta. Podle informací HN se právě on má stát na financích státním tajemníkem. Bez toho, že by byl ve státní správě zaměstnaný, by se do výběrového řízení nemohl přihlásit, byť i na financích se podle všeho uspořádá jen proto, aby se dostálo liteře zákona, o volnou soutěž ale nepůjde. Sixta odmítl dotazy HN komentovat.
Podobně partyzánsky probíhají i další přípravy předpisů a změn, které služební zákon vyžaduje. Do července by měla být hotová systemizace - to znamená, že úřady mají nahlásit, kolik na svoje agendy mají a potřebují zaměstnanců. Jenomže vnitro nemůže systemizaci přichystat, protože mu chybějí data od ostatních ministerstev. A ministerstva data nedodávají, protože si nejsou jistá, co se po nich chce. "Zastavili jsme přípravy, nemáme od vnitra všechny potřebné pokyny," říká třeba Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr zemědělství.
Už zítra čeká české úředníky schůzka se zástupci Evropské komise, kde se budou řešit právě předpisy, jimiž musí Česko svůj rámcový služební zákon naplnit. Komise tlačí třeba na rychlejší reformu odměňování, ale v kuloárech panuje shoda, že za rok se reforma připravit nestihne. V odměňování a organizaci práce ve státní správě by tak všechno zůstalo víceméně při starém.
Do července mají mít ministři také rozmyšleno, kolik odborných a kolik politických náměstků si nechají - v jejich případě se mohou pohybovat v intervalu žádný až dva. Někde už mají rozhodnuto, i když se nikdo nechce pouštět do oficiálních komentářů. Na ministerstvu zahraničí se mají politickými náměstky stát Petr Drulák a Lukáš Kaucký, na dopravě pak Milan Feranec a Kamil Rudolecký.
Naopak na zemědělství se přiklánějí k variantě, že tu nebude ani jeden politický náměstek, zato přibude těch odborných. Ministry za ANO čeká nad tématem ještě společná porada. "Neznamená to ale, že pak budeme postupovat jednotně. Pro mě to zatím není aktuální otázka," uvádí ministr životního prostředí za ANO Richard Brabec.
Političtí náměstci na rozdíl od těch odborných nebudou mít vlastní úsek, který by řídili, a nebude je chránit služební zákon.
