Sluneční panika: Stát dělá chybu, vzal peníze i přírodě

Pavel Baroch
5. 11. 2010 10:01
Solární elektrárny ve znečištěných oblastech dostanou stop stejně jako na polích
Fotovoltaická elektrárna na hrázi chemického odkaliště v Rožné. Od března zelená elektřina z podobných projektů přijde o zvýhodněné výkupní ceny, takže se už nové solární parky nevyplatí stavět
Fotovoltaická elektrárna na hrázi chemického odkaliště v Rožné. Od března zelená elektřina z podobných projektů přijde o zvýhodněné výkupní ceny, takže se už nové solární parky nevyplatí stavět | Foto: Energie 3000 s r.o.

Praha - V bývalém vojenském prostoru v německém Braniborsku, na půdě silně zamořené chemickými látkami zahájila před rokem provoz druhá největší solární elektrárna na světě.

Tamní vláda si pochvaluje, že z dvacetiletého pronájmu pozemků získá dostatek prostředků na to, aby celou oblast vyčistila. Až elektrárna doslouží, na jejím místě vznikne chráněná krajinná oblast.

Česká vláda, která potřebuje desítky miliard korun na sanaci starých ekologických škod, ovšem fotovoltaické elektrárny na starých skládkách nebo odkalištích nechce.

Novela zákona o obnovitelných zdrojích energie, kterou v úterý nejspíš schválí sněmovna, počítá s tím, že od března budou mít nárok na zvýhodněné výkupní ceny proudu pouze malé solární elektrárny na střechách.

Solární panely v nevyužívaných průmyslových areálech, na znečištěné půdě, na skládkách, ale třeba i na protihlukových stěnách se tak dostanou do stejného pytle jako tolik kritizované fotovoltaické elektrárny na polích a loukách.

Solární parky v takzvaných brownfiledech jsou přitom v Česku poměrně běžné. Například na okraji Chomutova v místě bývalého úložiště popílku z nedaleké teplárny vyrábí proud panely na ploše bezmála pěti hektarů. A jeden z největších solárních parků Česku - v západočeském Stříbře - se nachází v bývalém vojenském cvičišti.

Příliš jsme to uspěchali

Některým poslancům se tak radikální omezení podpory slunečních elektrárnám příliš nelíbí, ovšem ve sněmovně je jich výrazná menšina.

Foto: Jan Langer

Kritika dokonce zazněla i z vládního tábora. "Mrzí mě, že jsme to tak uspěchali," postěžoval si například poslanec Jaroslav Plachý z ODS, když se novelou zákona zabýval zkraje týdne klíčový hospodářský výbor.

Podle Plachého, který se jinak nepokládá za stoupence obnovitelných zdrojů energie, by stálo za to, aby se v budoucnu tato otázka znovu otevřela.

A případnou další novelou se elektrárny v browfields třeba začaly znovu podporovat výhodnějšími cenami.

Pusťme panely i na brownfield

Poslanec Jiří Krátký z ČSSD se rozhodl nečekat a ve druhém čtení navrhnul, aby zvýhodněné výkupní ceny dostávaly i solární elektrárny na místech, které v minulosti sloužily pro průmyslovou nebo jinou hospodářskou činnost, na bývalé vojenské prostory nebo plochy na rekultivaci.

"Neexistuje sebemenší důvod, aby se solární elektrárny mestavěly v takzvaných brownfieldech, kde nenarušují krajinný ráz," řekl Aktuálně.cz Martin Sedlák z Hnutí Duha.

Ve sněmovně přitom padly i návrhy, aby se výrazně zvýšil výkon střešních elektráren, na které by se nevztahovala 26procentní srážková daň. Ve vládním návrhu nemusí od příštího roku platit daň elektrárny jen ty do 30 kilowatt.

Šance, že pozměňovací návrhy budou přijaty, ovšem není velká. Ani ministr průmyslu Martin Kocourek z ODS není k těmto návrhům nakloněn. Tvrdí, že Česko už má solárních elektráren dost a moc nových už nepotřebuje. Podle Kocourka postačí, když bude stát podporovat pouze malé instalace na střechách.

Kocourek připomněl, že si vláda přeje, aby fotovoltaické panely dosáhly celkového výkonu asi 2000 megawatt, přičemž letos podle odhadu Energetického regulačního dosáhnou elektrárny hranice okolo 1600 megawattů. "Narážíme na strop," řekl členům hospodářského výboru ministr Kocourek.

 

Právě se děje

před 4 minutami

Americká centrální banka snížila základní úrok o čtvrt procenta

Americká centrální banka (Fed) dnes podle očekávání snížila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,75 až 2,00 procenta. Snaží se tak podpořit ekonomiku Spojených států, která se potýká s negativními důsledky slabšího globálního hospodářského růstu a obchodní války mezi Washingtonem a Pekingem.

před 40 minutami

K Bermudám se blíží hurikán Humberto, udeřit má na sever ostrovů

Obyvatelé Bermud se připravují na příchod hurikánu Humberto, který by souostroví vzdálené asi tisíc kilometrů východně od amerického pobřeží mohl zasáhnout ve středu večer místního času (ve čtvrtek časně ráno SELČ). Lidé zabedňují okna svých domů, obchody se zavírají, doprava se zastavila a zdravotnická zařízení jsou v pohotovosti. Bermudská vláda povolala na pomoc příslušníky armádního sboru. Humberto, který byl ještě před třemi dny tropickou bouří, už se na pětistupňové hurikánové škále dostal na třetí stupeň. Informace Národního střediska pro hurikány (NHC) hovoří o tom, že střed živlu se pohybuje asi 300 kilometrů západně od Bermud a míří k ostrovům rychlostí kolem 26 kilometrů za hodinu.

Další zprávy