Slováky rozsudek nad Kočnerem šokoval, protesty ale zatím nečekám, říká politolog

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
5. 9. 2020 7:11
Politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha předpokládá, že se minimálně zatím nebudou na Slovensku opakovat dřívější mohutné protesty, přestože soud odmítl, že by se Marian Kočner a Alena Zsuzsová podíleli na vraždě novináře Jána Kuciaka. "Lidé budou čekat, jak dopadne odvolání proti rozsudku," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Just, který se specializuje na slovenské dění.
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Co podle vás udělá se slovenskou společností osvobozující rozsudek nad Marianem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou?

Podle mě budou zatím reakce spíše opatrné, jelikož jde o nepravomocný rozsudek. Je to vidět na politických reakcích i na reakcích například neziskových organizací. Stejně jako z reakcí pořadatelů, kteří organizovali protesty před dvěma lety.

I když na mnohých je vidět překvapení a zklamání.

To ano, ale na druhou stranu říkají, že musí respektovat rozhodnutí soudu. A dodávají, že upínají naděje k odvolacímu řízení před Nejvyšším soudem. V tuto chvíli proto nepředpokládám masové protesty podobné těm před dvěma lety.

Co by se ale mohlo stát, pokud by Nejvyšší soud potvrdil osvobozující rozsudky pro zmiňovanou dvojici?

V takovém případě by pravděpodobně protesty propukly. Ale samozřejmě nechci předjímat. Vyčkejme, co bude následovat.

Považujete za správné, jestliže premiér Igor Matovič a prezidentka Zuzana Čaputová sice vyzývali k respektování rozsudku, ale zároveň výsledek poměrně ostře kritizovali?

Je pravda, že dávají najevo své zklamání. Byli přesvědčeni i z informací v médiích, že prokuratura má dost silné důkazy o vině obžalovaných.

Ale nepodepíše se negativně taková kritika na atmosféře ve slovenské společnosti?

Musíme vzít na vědomí, že celá tato trestní kauza byla i výbušným politickým tématem. Prezidentka i premiér vzešli z voleb, které měly jako jedno z klíčových témat nedůvěru Slováků v justici. Proto ve svých reakcích toto téma rozvíjejí. Ve svých kampaních slibovali, že chtějí obnovit důvěru slovenské společnosti v justici. A vlastně tento rozsudek trošku vnímají, že není úplně v souladu s tím, co hlásali v těchto kampaních. Ale máte pravdu v tom, že je nebezpečné, když se politici vyjadřují třeba k meritorním věcem, které souvisejí s konkrétními trestními řízeními.

Je možné, že zazní i připomínky typu, jestli protesty před dvěma lety nebyly v něčem přece jen předčasné a nebylo lepší počkat na rozsudek.

Myslím, že protesty měly svou oprávněnost, protože probíhaly v době, kdy ještě nikdo nebyl z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně obžalovaný. Protesty reagovaly už na samotný fakt, že v demokratické společnosti byl zavražděn investigativní novinář. Tehdy se ještě přesně nevědělo, kdo za tím stojí. Ani to nebránilo v aktivizaci společnosti.

Opět se ukázalo, že na Slovensku je občanská společnost mnohem citlivější než třeba v České republice. Možná i období mečiarismu Slováky naučilo být citlivější na podobné události. Připomeňme například i kauzu Gorila, kdy rovněž vyšly tisíce Slováků do ulic. A tady se jednalo dokonce o vraždu novináře, takže se silná celospolečenská reakce dala očekávat.

Někteří Slováci si patrně budou myslet, že jejich protesty byly zbytečné.

Zbytečné ale nebyly, protože vedly mimo jiné k odstoupení premiéra, ministra vnitra či policejního prezidenta. Navíc vyšetřování ukázalo, kam až sahal vliv Mariana Kočnera. Stejně tak se ukázalo, kolik soudců, prokurátorů, policistů i politiků bylo součástí určité vlivové sítě pana Kočnera. Viděli jsme také několik vln zatýkání soudců.

Na druhé straně jsou dnešní soudci na Slovensku patrně v nesmírně složité situaci. O tom svědčí i čtvrteční vystoupení šéfa specializovaného trestního soudu, který se tří soudců zastal a hájil jejich rozsudek nad Kočnerem a Zsuzsovou. Prohlásil, že soudci podle něho rozhodovali podle svých nejlepších schopností.

Z pozice, kterou zastává, ani nic jiného nemohl říci. Jinak by hodil přes palubu své vlastní soudce. Kdyby řekl cokoliv jiného, znělo by to od něj zvláštně. 

Můžou tato slova na obhajobu soudců uklidnit Slováky?

Toto uklidňování řadě Slováků nemusí stačit. Na Slovensku nadále panuje nedůvěra k justici a všichni sledovali dřívější zatýkání soudců, kteří pracovali ve prospěch vlivných podnikatelů. Slováci si nadále budou klást otázku, jestli i tento rozsudek nebyl hypoteticky nějak ovlivněný.

Ale je možné vůbec v takové atmosféře vynést jiný rozsudek než odsuzující? 

Bude velmi záležet na tom, jak bude rozsudek podrobně odůvodněn. To první odůvodnění bylo například novináři kritizováno. Já samozřejmě nechci nijak posuzovat práci samotných soudců v této věci. Soudci to ale nemají na Slovensku jednoduché. A to mluvím o těch, kteří dělají svou práci poctivě.

Není překvapivé, že po vynesení rozsudku patrně nikdo nezpochybnil třeba práci policie či prokuratury, ale všichni hledali chybu v soudcích?

Zaznamenal jsem několik komentářů, podle kterých měla policie případ podložený důkazy dostatečně dobře a že také prokurátoři měli dostatečně silné důkazy. Samozřejmě, pokud jsme nesledovali všechna stání, tak je těžké toto posuzovat. Ale je fakt, že víc kritiky jde na hlavu soudců. Ale jen bych připomněl, že na začátku vyšetřování byla policie pod velkou kritikou.

Zastavme se ještě u slovenských médií, která mnohdy odsoudila Kočnera a Zsuzsovou už dávno. Neměla by být přece jen zdrženlivější? 

Obecně řečeno, bylo by dobré, aby novináři uměli rozlišovat, jaká stadia má trestní proces, nebo například kdy někoho můžeme nálepkovat jako obviněného, obžalovaného nebo odsouzeného. Dobře si pamatujeme případ v Česku - zdravotní sestry z Rumburku, která v některých médiích byla označována jako "sestra smrt", a nakonec ji soud pravomocně osvobodil.

Otázka je, co všechno tato deziluze, patrná i v referování médií, Slovensku přinese.

Patrně budou mnozí lidé prožívat v těchto dnech šok a zklamání. Ale jak už jsem říkal, myslím, že všichni budou čekat, jak dopadne odvolání. Teprve podle jeho výsledku se bude odvíjet vše další.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Francouzské jaderné elektrárny můžou zůstat v provozu o deset let déle, pokud provedou nezbytnou údržbu

Více než polovina nejstarších jaderných reaktorů provozovaných francouzskou elektrárenskou společností EDF bude moci zůstat v provozu o deset let déle, než se předpokládalo, pokud na nich firma provede nezbytnou údržbu. Ve čtvrtek o tom rozhodl francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN), který tím prodloužil životnost 32 reaktorů o výkonu 900 megawattů ze 40 na 50 let, uvedla agentura Reuters. Dlouho očekávané rozhodnutí přichází v době, kdy se řada z 58 reaktorů provozovaných EDF a postavených v 70. a 80. letech pomalu blíží konci své životnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Novela volebního zákona zachová 14 krajů i dvě vyšší hranice pro koalice ke vstupu do Sněmovny

Volební novela zachová 14 volebních krajů. Jejich nahrazení jedním volebním obvodem, jak to variantně navrhla vláda, je kvůli postoji Senátu mimo hru. Novela také přinese dva zvýšené limity pro vstup koalic do horní komory. Novinářům to ve čtvrtek po jednání vedení obou komor řekli jejich předsedové Miloš Vystrčil (ODS) a Radek Vondráček (ANO).

Sněmovna by podle jejího předsedy Vondráčka mohla volební novelu schválit během měsíce. Mimořádná schůze k lidovecké volební novele, o kterou požádala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), bude podle Vondráčka zřejmě příští čtvrtek. Na další mimořádné schůzi bude projednána i vládní volební novela, o kterou vládní poslanci teprve požádají.

Na tom, jaké budou vstupní limity pro vstup koalic do Sněmovny, zatím podle Vystrčila dohoda není. Ve hře je například to, že by dvoučlenné koalice potřebovaly získat alespoň sedm procent voličských hlasů a vícečlenné devět procent. Bez zavedení těchto limitů by koalice musely získat k zisku poslaneckých mandátů pět procent hlasů stejně jako jednotlivé strany a hnutí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy