Šlechtová chtěla postátnit Hrad, zákony ale vládě nepředloží. Vedle církve by postihly i Lobkowicze

Tomáš Pergler
3. 1. 2017 5:30
Církev se nemusí obávat, že přijde o budovy v areálu Pražského hradu. Navzdory ostrým výrokům namířeným proti církevním restitucím ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová návrh ústavního zákona o nedotknutelnosti Hradu vládě nepředloží. Podle Šlechtové je zákon sice hotový, ale v koalici na něm nepanuje shoda. Návrh kritizovali právníci jiných ministerstev i úřady.
Karla Šlechtová (ANO).
Karla Šlechtová (ANO). | Foto: DVTV

Praha - Na začátku velké haló, pak studená sprcha od právníků a nakonec ticho. Uplynul zhruba rok, co ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) vytáhla do boje proti církevním restitucím na Pražském hradě. Svému slibu o speciálním zákonu dostála i přesto, že se pražské arcibiskupství a prezidentská kancelář mezitím dohodly na kompromisním řešení.

Kritizované návrhy zákonů však nedoputovaly dál než do připomínkového řízení. Od té doby se k nim ministryně aktivně nehlásí a nyní připouští, že se nedostanou ani na jednání vlády. "Vládě se zatím nebudou předkládat, protože není shoda koalice," zdůvodňuje.

Původně Šlechtová vystupovala odhodlaně. "Pražský hrad je symbol naší národní státnosti, je to symbol náš, naší republiky a nedomnívám se, že by jakékoli budovy na Hradě měly být vráceny církvi," napsala loni v lednu na svůj Facebook. Podobně mluvila také v rozhovorech. Už tehdy přitom bylo jasné, že se blíží dohoda, v níž se církev vzdá některých nemovitostí, na které měla nárok.

Po několika měsících ministerstvo předložilo návrh ústavního zákona, jenž stručně vymezil, že areál Pražského hradu tvoří nemovitosti, které "smí být jen ve vlastnictví České republiky". To by znamenalo faktické vyvlastnění nestátních budov, byť za náhradu. Konkrétní výčet zahrnutých nemovitostí pak stanovila příloha druhého zákona. Církev se mohla se státem dohodnout, že některé budovy může využívat k náboženským účelům.

Obě normy ale tvrdě narazily u právníků ostatních ministerstev a úřadů v připomínkovém řízení. "Konstatujeme jeho nevhodnost, neopodstatněnost a zmatečnost, pročež požadujeme jeho stažení z legislativního procesu," uvedlo například ministerstvo spravedlnosti. Šlechtová se tehdy bránila, že je předčasné dělat jakékoli závěry a připomínky s ostatními ministerstvy vyřeší.

To se ale zjevně nestalo. Oba materiály mají v systému vládní legislativy poslední datum úpravy 9. června a status ukončeného připomínkového řízení.

Ještě na konci listopadu ministryně na dotaz Aktuálně.cz tvrdila, že čeká na nového šéfa legislativní rady vlády a bude s ním zařazení materiálů "operativně řešit". Ministr Jan Chvojka, který od prosince nahradil ve funkci Jiřího Dienstbiera a předsedá vládním legislativcům, ale následně vícekrát popřel, že by ho kolegyně v daně věci oslovila. Na opakovaný dotaz pak Šlechtová prostřednictvím své mluvčí odpověděla, že zákon je od léta hotový, ale kvůli neshodě v koalici jej vládě nepředloží. 

Jeden z důvodů, proč se ministryně ke svým návrhům už tolik nehlásí, může být i pochybení jejích legislativců při stanovení nemovitostí hradního areálu. Vyvlastnění by se totiž nevztahovalo pouze na budovy církve, ale také na majetky několika soukromých vlastníků. Z nich nejvýznamnější je roudnická větev šlechtické rodiny Lobkowiczů, kteří vlastní historický palác ve východní části hradu. Lobkowiczové si na návrhy ministerstva stěžovali v dopise adresovaném členům vlády. Podle důvěryhodného zdroje z prostředí blízkého rodině se pak Šlechtová Lobkowiczům omluvila soukromým listem.

 

Právě se děje

Další zprávy