Robert Šlachta a David Ondráčka ve veřejném prostoru sdílí obraz bojovníků proti korupci. Šlachtův útvar vyšetřoval kauzy spojené s politikou, Transparency International pod Ondráčkovým vedením upozorňovala na podezření při správě veřejných peněz. Jejich případné spojení na politickém poli by tak dávalo smysl. Přestože k němu nakonec nedošlo, oba se potkali při debatě o aktuální společenské situaci.
"Potkali jsme se na kafi, protože se známe. Robert Šlachta mi říkal, že jezdí turné se svou knížkou a že chce přispět ke změně v Česku. Na to jsem mu odpověděl, že to já chci taky," potvrdil schůzku Aktuálně.cz David Ondráčka. Se Šlachtou se potkal loni na podzim. "V té době si ale nebyl jistý, že své hnutí postaví. Teď jde do toho," dodal Ondráčka, který tehdy ještě řídil Transparency.
Šlachta loni objížděl Česko se svou životopisnou knihou Třicet let pod přísahou. Přestože v té době politické ambice nevylučoval, otázky na své angažmá ponechával bez konkrétní odpovědi. Tehdy neexistovalo ani hnutí Lidé PRO. Jeho pozdější zakladatel, bývalý šéf iniciativy Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář, už však svůj vstup do politiky jasně ohlásil.
Bavili jsme se názorově
"S Davidem jsme se bavili názorově. O politice jsem tehdy přemýšlel, ale ještě jsem nebyl rozhodnutý, že do toho strčím hlavu. Myslím, že on už v té době byl s Minářem o kus dál. Z rozhovoru s ním jsem vydedukoval, že to má nastavené tímto směrem. K dalším debatám už nedošlo," řekl Aktuálně.cz Šlachta. Oba potvrdili, že přímá politická nabídka na jejich schůzce nepadla. "O spojování nebyla řeč," uvedl Ondráčka.
Jádro hnutí Přísaha vybudoval Šlachta kolem svých bývalých blízkých kolegů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu - Tomáše Sochra, Jiřího Komárka a Jaroslava Pelce. Vznik hnutí předznamenal spolek Napřímo, jejž Šlachta na konci loňského roku založil se Sochrem a Komárkem. Přísaha se chce profilovat jako přísně protikorupční hnutí.
Podrobný program zatím Šlachtovo hnutí nepředstavilo. Oznámilo však některé priority, jako je třeba udržení daní na stávající úrovni. Šlachta také vyjádřil nesouhlas s přijetím eura a s povinnými kvótami na přerozdělování migrantů nebo důraz na západní spojenectví Česka, ovšem se snahou o korektní vztahy s Ruskem a Čínou. Politicky se nevidí vlevo ani vpravo. "Jsme hnutí spravedlivého středu," uvedl.
Podle sociologa Jana Herzmanna má Přísaha blíže k pravici. Důraz na právo a pořádek je typický pro pravicové subjekty, upozorňuje. "Zaprvé míří na původní voliče hnutí ANO, kteří byli spíše pravostředoví a jsou zklamaní, že protikorupční tah ANO není takový, jak si představovali," řekl Aktuálně.cz Herzmann. Šlachta by podle něj mohl přitáhnout i bývalé voliče ODS, kteří po zklamání érou Mirka Topolánka a Petra Nečase nechodí volit.
Sto tisíc podpisů do konce března
Mikuláš Minář seznámil veřejnost se svým hnutím Lidé PRO v první půli loňského prosince. Jeho další rozvoj spojil s počtem sesbíraných podpisů na jeho podporu. Meta 100 tisíc má být impulzem pro svolání ustavujícího sjezdu. Půl milionu podpisů je pak vstupenkou do letošních sněmovních voleb. Lidé PRO však zatím získali jen zlomek potřebných čísel.
"Je to sice méně, než jsme čekali, avšak taková je realita restriktivních opatření a svazující doby covidové," řekl sedmadvacetiletý Minář v polovině ledna. Tehdy mělo hnutí na stole 25 053 podpisů. Za dva týdny jich přibylo necelých sedmnáct set. Lidé PRO pomalu rostoucí podporu nadále spojují se zákazy a omezeními v době nouzového stavu.
"Naprosté nezvládnutí covidové situace ze strany vlády nám samozřejmě extrémně zkomplikovalo situaci," řekla Aktuálně.cz mluvčí Lidé PRO Lenka Macháčková. Hnutí však dosud shromažďovalo podpisy především elektronickou cestou. V sobotu se ovšem hodlá naplno ponořit do shánění příznivců přímo v terénu. Začíná v Ústí nad Labem.
"V každém týdnu budeme ve dvou větších městech po krajích. Zároveň máme velkou síť několika set dobrovolníků, kteří vyrážejí do ulic oslovovat lidi," přiblížil další plán Ondráčka. Hnutí od toho očekává zrychlené tempo přibývání signatářů. "Věříme, že 100 tisíc podpisů do konce března nasbíráme," řekla mluvčí Macháčková.
Nemělo by smysl jít si pro dvě procenta
Sám Ondráčka mluví o tom, že podpisy jsou pro něj jen jedním z ukazatelů pro budoucí kroky hnutí. Dalšími budou postavení v průzkumech volebních preferencí a chuť lidí zapojit se přímo do činnosti hnutí. "To byla naše komunikační chyba," řekl Ondráčka k závazku, že Lidé PRO budou postupovat jen na základě získaných podpisů.
Mluvčí Macháčková ovšem potvrdila, že hnutí hodlá jednat podle původního závazku - po dosažení stanovené "hladiny" podporovatelů. Za každou cenu do voleb jít nechtějí. "Nepůjdeme do rizika, že by propadly hlasy pro demokratický tábor," podotkla. "Naše strategie oslovit lidi, kteří nechodí volit, není chybná, jen to chce čas. Jsme plní energie to udělat. Ale nemělo by smysl jít si pro dvě procenta," uvedl Ondráčka.
Hnutí zatím představilo první část svého programu, jímž je řešení exekucí. V Česku je v exekučním řízení 750 tisíc lidí. Lidé PRO proto v této oblasti navrhují třeba zrušení exekucí u nezletilých nebo zavedení takzvané teritoriality exekutorů. Dlužníkům by exekutora přiřazoval místní soud, čímž by se systém zprůhlednil. Příští týden chce hnutí představit program pro školství.
Musel by se stát zázrak
"Lidé PRO směřují všeobjímajícím způsobem na současnou parlamentní opozici z demokratického bloku a možná i na část zklamaných příznivců Andreje Babiše, v anglické politologické terminologii se tomu říká catch-all party," popisuje sociolog Herzmann. Podle něj chce hnutí kromě extrémní levice a extrémní pravice oslovit všechny skupiny. Lídr Mikuláš Minář hodlá v sobotu probrat možnost spolupráce se Zelenými.
Oba nové subjekty se přihlásily o pozornost veřejnosti necelý rok před volbami. Jasně také avizovaly, že do nich chtějí zasáhnout. Šlachta jako svůj plán dokonce oznámil volební vítězství. Podle sociologa Jana Herzmanna jsou však Lidé PRO i Přísaha ve složité pozici.
"Myslím si, že je kriticky pozdě a že by se musel stát zázrak, aby nějaký subjekt v průběhu deseti měsíců, notabene v tak vyhrocené politické situaci, jakou tady máme, kdy se schyluje k velkému střetu tří subjektů, to jest ANO, koalice Pirátů se STAN a koalici Spolu (ODS, TOP a KDU-ČSL), nabral potřebných pět procent," uzavírá Herzmann.
