Některé klíčové podrobnosti o blížící se cestě na summit NATO zůstaly nevyřčeny. Ačkoliv vláda potvrdila, že je prezident Petr Pavel součástí české delegace a poletí do turecké Ankary odděleně vládním letounem, šéfem výpravy je nadále premiér Andrej Babiš (ANO). Nad celou cestou tak nadále visí několik otazníků. Kolik lidí doprovodí prezidenta? Čím poletí Babiš a jak se rozdělí program?
Doprava do Ankary je alespoň na první pohled ta nejjednodušší položka, která se na pondělní vládě rozsekla. Pražský hrad měl o leteckou dopravu požádat už v dubnu. Podle informací Aktuálně.cz z diplomatických kruhů poletí Petr Pavel a jeho doprovod jedním ze dvou dostupných armádních Airbusů A-319.
„Ještě v pondělí ráno se všichni ujišťovali na resortech, že tomu tak bude. Prezident poletí zvlášť z bezpečnostních důvodů. Nepředpokládá se, že by kdokoliv z účastníků summitu NATO letěl Casou,“ popsal redakci Aktuálně.cz zdroj, který je seznámený s plánováním cesty a který si nepřál být jmenován.
Mezi vládními představiteli měl rovněž padnout poněkud škodolibý nápad, zda prezidentovi „nepřidělit“ turbovrtulový transportní letoun Casa. Sice by s ním bez problémů doletěl do Ankary, ale o pár hodin později – jde o výrazně pomalejší (a hlučnější) dopravní prostředek. Nakonec k tomu nicméně nedošlo.
Informaci, že kabinet zajistí Pavlovi dopravu, potvrdil na pondělní tiskové konferenci i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě). Ten poletí na summit NATO jiným letadlem, v němž s ním bude premiér Babiš a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
„Ano, vláda schválila, že prezident bude mít své vlastní letadlo, kterým se dopraví do Ankary a zpátky, zatímco premiér se zbytkem delegace poletí po vlastní ose. My ale delegaci bereme jako celek – je to delegace předsedy vlády,“ upřesnil Macinka po jednání vlády.
Jak poletí ale Babiš?
Na pozadí vládních jednání se ovšem měla údajně odehrát i diskuse, zda by Babišova část delegace s ministry neodletěla do Ankary spíše komerční linkou. Že takový plán byl přinejmenším na stole, potvrdilo redakci Aktuálně.cz několik na sobě nezávislých zdrojů ze státní správy.
Důvod? Jednak by tímto krokem vláda ukázala, že pokračuje v trendu úspor za zahraniční cesty, jednak by tím po překotných změnách v delegaci ukázala prstem na prezidenta, že rozhazuje veřejné finance.
Na druhou stranu by se tím poněkud zkomplikovala cesta akreditovaných médií, která mají vládní delegaci na summit NATO doprovodit. Redakce se proto obrátila na ministra Macinku i premiéra Babiše, zda by mohli spekulace okomentovat. Do vydání článku nereagovali.
„Nevím, o čem bychom teda jednali“
Prezidentu Pavlovi se pak nelíbí skutečnost, že českou delegaci nevede on, ale premiér Babiš. Podle něj tím vláda nerespektuje usnesení Ústavního soudu ani protokol Severoatlantické aliance, který hlavy státu (ale i monarchy) považuje automaticky za šéfy výpravy.
S Babišem je stále připravený jednat o kompromisní variantě. „O té, kterou jsem mu už několikrát navrhl. To znamená, abychom se tohoto summitu zúčastnili oba. Každý jedné části z těch dvou hlavních, ze kterých se summit bude skládat,“ řekl Pavel během večerního vysílání na sociálních sítích.
Summity NATO tvoří kromě řady panelových diskusí a konferencí dva hlavní pilíře – neformální večeře lídrů a jednání Severoatlantické rady. Prezident ovšem doposud nedostal od premiéra žádnou odpověď, zda na kompromis přistoupí. „Předpokládám, že ani nedostanu,“ konstatoval. Prozatím se předpokládá, že dojde na několik bilaterálních jednání či účast na konferencích a diskusích.
Babiš okomentoval možnou další koordinaci programu s Pavlem jen jednou větou během tiskové konference: „No, pan prezident samozřejmě podal žalobu na Ústavní soud, tak nevím, o čem bychom teda jednali,“ poznamenal předseda vlády. Šéf diplomacie Macinka jen uvedl, že Pavel a jeho tým si program na summitu NATO skládá sám.
„Dnes se prezidentská kancelář dotázala na nějaký kontakt na ministerstvu zahraničních věcí, se kterým by to na pracovní úrovni měl doladit. Existuje tedy společná komunikace mezi ministerstvem zahraničních věcí a Kanceláří prezidenta republiky, aby se vše sladilo,“ doplnil Macinka.
Tak 7, nebo 35 lidí?
Co se pak týče velikosti delegace, vládní usnesení z minulého pondělí počítalo s maximálním počtem 20 lidí. Dříve kabinet uvedl, že se kvůli úsporám spokojí s 12 členy včetně předsedy vlády Babiše a ministrů Macinky a Zůny.
Za prezidentskou kancelář by s prezidentem mělo letět sedm lidí. „Je to naprosté minimum a standard. Jsou to lidé, kteří se starají o zahraniční politiku, o protokol a komunikaci,“ dodal Pavel a zároveň odmítl informace z některých médií, že prezidentská kancelář požadovala účast 35 lidí.
Tvrzení o nabobtnalé „prezidentské delegaci“ se ovšem nadále objevuje v mediálním prostoru i na sociálních sítích, Pražský hrad dohady o počtu účastníků v úterý upřesnil.
„Není pravda, že bychom někdy žádali o 35člennou delegaci na summit, to je výrazně nad limit, který stanovuje samotné NATO. Žádost o vládní speciál vyžaduje odhad veškerého doprovodu, tedy včetně administrativně-technického personálu, ochranné služby nebo například novinářů,“ řekl redakci mluvčí prezidenta Daniel Drake.
Nepříjemně dlouhé čekání na potvrzení
Při odhadu vycházela prezidentská kancelář ze zkušeností z minulých summitů a počítali také s přítomností delegací Úřadu vlády, ministerstva zahraničí, ministerstva obrany i Generálního štábu. „Zaměňovat odhad kapacity letadla za počet členů prezidentské delegace na summitu je zavádějící a neodpovídá realitě,“ dodal Drake.
Podle informací Aktuálně.cz ale nebylo hned po jednání vlády ani v pondělí večer zcela jasné, zda vláda opravdu zařadila všechny členy prezidentského doprovodu do delegace a také je zdárně akreditovala. „Myslím, že to na Hrad ještě nepoputovalo, ale nevím, čím to přesně je,“ podotkl redaktorovi diplomatický zdroj z resortních kruhů.
Do delegace se nepočítá prezidentská ochranka, někteří spolupracovníci ani mediální doprovod. Pokud prezidenta doprovodí novináři, budou mít oproti kolegům v „Babišově skupině“ obtížnější terén – akreditace pro média na summitu NATO skončila již před několika týdny.
„Netrvat na účasti? To splnit nemohu“
Babiš během tiskové konference po jednání vlády vyzval Pavla, zda by přece jen neoželil jednání Severoatlantické aliance. „Mohl by projevit velkorysost a netrvat na své účasti. Nicméně platí to, že jsme vyhověli Ústavnímu soudu,“ zopakoval předseda vlády.
Prezident ale takový scénář zcela odmítl. „Takovou žádost já splnit nemohu. Výkon ústavních pravomocí prezidenta není libovůlí. Je to v podstatě jeho ústavní povinnost. Prezident nemá možnost se rozhodnout, které pravomoce vykonávat bude a které ne,“ vzkázal prezident Pavel.
Summit NATO v turecké Ankaře se uskuteční 7. a 8. července.
Co si to sakra dovolují Babiš s Macinkou? A proč Pavel hledá spásu na Ústavním soudu? Poslechněte si nový díl Politické šikany:
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ukrajina ztratila „skutečného přítele“. Grahamova smrt budí v Kyjevě mimořádné obavy
Smrt republikánského senátora Lindseyho Grahama připravila Ukrajinu o jednoho z nejdůležitějších spojenců v Trumpově okolí. V Kyjevě panují obavy, že protiruského „jestřába“, který měl s americkým prezidentem mimořádně blízký vztah, nebude mít kdo nahradit.
V rakouských horách při výpravě zemřel Čech, uvádí horská služba
V rakouském horském areálu Postalm u Salcburku zahynul při v pondělí turistické výpravě třiadvacetiletý Čech, uvedla místní horská služba. Incident prověřuje policie.
Ukrajinští „ohniví ptáci“ drtí tankery. Rusové uzavřeli klíčovou vodní cestu
Série ukrajinských úderů na moři i v týlu dál dopadá na ruskou ekonomiku a logistiku. Hořící plavidla, omezený provoz v průlivech a problémy s vývozem obilí a ropy ukazují, jak citlivé jsou pro Moskvu vodní cesty kolem Azovského a Černého moře. Podle velitele ukrajinské dronové jednotky Roberta Brovdiho (známého jako „Maďar“) jeho „ptáci“ v útocích úspěšně pokračují.
ŽIVĚ Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková dnes parlamentu předložila svou demisi
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.
Střelba v Maine, do níž byl zapojen ICE, si vyžádala jednoho mrtvého
Střelba, do níž byl zapojen americký Úřad pro imigraci a cla (ICE), si ve městě Biddeford v americkém státě Maine vyžádala jednoho mrtvého, oznámila televizní stanice CNN a lokální americká média. O střelbě informoval předseda místního zákonodárného sboru Ryan Fecteau.