Škrtili mě, stěžoval si aktivista na policii. Špatně se to prošetřilo, uznal soud

ČTK ČTK
29. 3. 2019 10:42
Dva z pěti účastníků protestu proti kácení stromů na Šumavě v roce 2011, při němž zasahovala policie, v pátek uspěli u Ústavního soudu. Podle něj bylo porušeno jejich právo na účinné vyšetřování a orgány činné v trestním řízení dostatečně nevyšetřily postup policie vůči nim.
Na pokácených místech teď správa parku vysazuje nové stromky
Na pokácených místech teď správa parku vysazuje nové stromky | Foto: Hnutí DUHA

Na Ústavní soud se obrátilo pět lidí, u dvou z nich soud stížnost zamítl a u jedné účastnice ji odmítl. Dva účastníci doložili lékařské zprávy dokazující jejich zranění po zásahu policie.

Aktivisté si stěžovali u soudu na postup Generální inspekce bezpečnostních sborů, Krajského státního zastupitelství v Plzni a Vrchního státního zastupitelství v Praze. Podle nich orgány dostatečně neprošetřily zásah policie, která účastníky podle jejich názoru podrobila nelidskému a ponižujícímu zacházení.

"V případě dvou stěžovatelů soud vyhověl ústavním stížnostem a konstatoval, že došlo k ponižujícímu nelidskému zacházení ze strany policistů a současně bylo porušeno právo na účinné vyšetřování tohoto činu," uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Podle něj mezi hlavní pochybení patří absence části kamerového záznamu, přestože byl na místě policejní kameraman. Státu se tak nepodařilo prokázat, že zásah nebyl nepřiměřený. Naopak dva stěžovatelé měli lékařské zprávy, z nichž vyplynul zásah do jejich zdraví.

U jedné stěžovatelky soud stížnost odmítl kvůli tomu, že před podáním stížnosti nevyužila všechny procesní prostředky k ochraně svých práv. U dvou zbylých chyběly k jejich tvrzení lékařské zprávy, respektive v jednom případě byla zpráva stará půl roku, nikoli bezprostředně po policejním zásahu jako u dvou účastníků, kterým soud vyhověl. Podle Šimíčka je výrok morální satisfakcí, je pak na stěžovatelích, zda ho využijí v dalším řízení třeba z hlediska nějaké materiální náhrady.

Pustili motorovou pilu a hrozili mi

Úspěšný stěžovatel Jan Skalík novinářům řekl, že si další kroky v souvislosti s případnou náhradou škody rozmyslí. "Považuji to za určité zadostiučinění. Výrok je důležitý pro budoucnost. Žijeme v době, kdy bude ekologická krize. Pokud by policie bránila občanským aktivitám, které se uskuteční ke zmírnění této ekologické krize, považoval bych to za nešťastné," řekl Skalík. Připomněl, že když byl připoutaný ke stromu, policisté ho škrtili a dusili a domluvili se s lesníkem, který pustil motorovou pilu a hrozil pokácením stromu.

Protest se uskutečnil v létě roku 2011 v lokalitě Ptačí potok v Národním parku Šumava. Aktivisté považovali těžbu za nezákonnou a snažili se jí zabránit. Například vylezli do korun stromů, někteří se ke stromům i přivazovali. Policie opakovaně vyváděla protestující z místa těžby.

Ústavní soud už v roce 2014 rozhodoval o stížnosti jednoho z pěti aktivistů a konstatoval nedostatky v postupu Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Kromě toho se soudy v paralelním sporu zabývaly zákonností policejního zásahu. Nejvyšší správní soud nakonec prosadil názor, že blokáda těžby nebyla projevem shromažďovacího práva. Proto se účastníci blokády nemohli s úspěchem domáhat určení, že policie shromáždění rozpustila v rozporu se zákonem.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června, oznámila šéfka Sejmu

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června a případné druhé kolo o dva týdny později 12. července. Očekávaný termín voleb dnes oficiálně oznámila předsedkyně Sejmu, dolní komory polského parlamentu, Elžbieta Witeková.

Oznámené datum voleb chtěla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Její předseda Jaroslaw Kaczyński minulý týden rezolutně prohlásil, že volby budou nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám opozice je překazit. Pohrozil přitom využitím "všech prostředků, jež má stát k dispozici".

Volby prezidenta byly původně vypsané na 10. května a PiS jejich konání chtěla prosadit za každou cenu i přes epidemii covidu-19. Umožnit to měl zákon o korespondenčním hlasování, jehož schválení ale zdržel Senát, v němž má většinu opozice. Proto se volby nekonaly ani do konce května.

Zdroj: ČTK
Další zprávy