Už druhým rokem se děti na Základní škole Na Pohodu v Hodoníně mohou částečně vzdělávat online. A to přestože skončila plošná výuka na dálku, která probíhala za covidu. Škola se totiž zapojila do pokusného ověřování distanční výuky, které ministerstvo provádí na sedmi desítkách škol.
"To, jak se nám to osvědčilo, je individuální. Máme žáky, pro které je to velmi vhodné, a pak žáky, kteří kombinovanou výuku ukončili a vrátili se na denní studium. Na samostudium je potřeba mít disciplínu a ne vždy to v sobě dítě má, nebo ne vždy to rodiče nakonec zvládnou," vysvětluje ředitelka školy Eva Drobečková.
Částečně na dálku se nyní ve škole učí pět dětí, převážně z prvního stupně. Jedná se hlavně o děti rodičů, kteří kvůli práci často cestují, nebo děti, které mají specifické potřeby a tento způsob učení jim více vyhovuje.
"Vzdělává se tak třeba i žákyně deváté třídy, která ví, co chce po základní škole dělat. Takto má dostatek prostoru připravit se na přijímací zkoušky na to, co bude potřebovat," říká Drobečková. Škola díky tomuto modelu mohla zachovat nízký počet žáků ve třídě a přitom přijmout více dětí do celkové kapacity školy.
Nejčastěji děti dochází do školy jeden den v týdnu a zbylé dny pracují samy doma na zadaném učivu. Žáci mají také online konzultace s učiteli, v případě menších dětí je ale využívají spíš rodiče, aby věděli, jak s dětmi doma pracovat. "Někdy děti připojujeme do výuky ve třídě a třeba loni jsme měli skupinu šesťáků, kteří se scházeli online spolu," popisuje Drobečková.
Na dálku se učí jednotlivci i celé třídy
Záleží na školách, jakým způsobem nebo v jakém rozsahu si kombinovanou výuku nastaví. Někde se podle mluvčí ministerstva školství Anety Lednové takto učí jednotliví žáci, jinde celé třídy nebo skupiny. Nejčastěji podle ní školy využívají kombinovanou výuku právě pro žáky pobývající v zahraničí či dlouhodobě nemocné.
Do testování se zapojily základní, střední i základní umělecké školy. Původně na nich mělo pokusné ověřování začít loni v únoru a skončit letos v srpnu. Trvání epidemie covidu však podle Lednové start zpozdilo, první školy se tak zapojily loni v dubnu a termín byl prodloužen do srpna příštího roku. Pokud poté ministerstvo dospěje k tomu, že se kombinovaná výuka osvědčila, bude chtít změnu promítnout do školského zákona. Všechny školy by pak měly možnost nabízet částečnou výuku na dálku.
To by uvítala i ředitelka Základní a mateřské školy Klas v Pardubicích Kateřina Šuchová. Ze sedmdesáti dětí se jich tam nyní pět učí kombinovaně. Tuto výuku pokládá za dobrou příležitost pro rodiče, kteří hodně cestují nebo se chtějí víc podílet na vzdělávání svého dítěte.
"Chodí k nám spousta dětí z dvojjazyčných rodin, jejichž rodiče hodně cestují. Nastavili jsme to proto velmi individuálně. Když například přijde rodina s tím, že bude dva měsíce v zahraničí, tak se tomu přizpůsobíme, zadáme dítěti práci a pak s ním komunikujeme," popisuje Šuchová. Kombinovanou výuku využívají také děti, které dojíždějí. Doma se učí třeba pravidelně nějaký den v týdnu nebo celý týden v měsíci.
"Většinou se takto vzdělávají šikovné děti, které jsou z podnětného prostředí, takže jsou schopné objem učiva zvládnout mnohem rychleji v domácích podmínkách za pomoci rodičů," říká Šuchová. Právě zapojení rodičů je podle ní zásadní, bez toho by výuka na dálku nemohla fungovat.
S menšími dětmi učitelky trénují online třeba čtení a psaní, starší děti dostávají komplexnější úkoly, které mají zpracovat během doby, po kterou jsou v zahraničí. "Dostanou třeba úkol zpracovat prezentaci ve španělštině o fauně a flóře v Mexiku. Děti tak musí propojit několik oborů dohromady a zpracovat výstup, který prezentují až po návratu do školy, abychom mohli lépe ověřit, jestli na úkolu pracovaly samy," popisuje Šuchová.
Také ředitelka Drobečková by chtěla, aby možnost kombinované výuky byla v zákoně. "Pokud se to dobře uchopí, poskytuje to neskutečné možnosti. Dává to větší volnost školám pro různé způsoby výuky a může to vést děti k větší zodpovědnosti," říká.
"Přepínání" nevyhovuje všem dětem
Dálková výuka však není vhodná pro všechny. "Za covidu se ukázalo, že řadě žáků distanční vzdělávání pomohlo a některým naopak naprosto nevyhovovalo. To souvisí i s věkem žáka a také s podporou rodičů. Stejně tak řada učitelů distanční výuku nezvládala a někteří ji kreativně rozvíjeli i s minimálními prostředky," upozorňuje poradce ministra školství a viceprezident spolku Pedagogická komora Jan Wagner.
Některé děti podle Šuchové zjistily, že učení na dálku není pro ně, a vrátily se na denní studium, protože jim chyběl kontakt se spolužáky. "Úzkostnější děti ve chvíli, kdy nejsou v denním kontaktu s jinými dětmi, ztrácí návyky na sociální situace a návrat do kolektivu je pro ně pak o to těžší," podotýká.
Také například pro děti s ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou) či jinými potížemi a speciálními potřebami je podle ní důležité, aby měly pravidelný režim, na který jsou zvyklé. "Těmto dětem nevyhovuje přepínání - tedy že jsou chvíli doma a chvíli ve škole," dodává Šuchová.
Podle ředitelky Základní a mateřské školy Suchý Důl na Náchodsku Lenky Soumarové je kombinovaná výuka vhodná spíše pro starší děti a jen v omezené míře. "Na prvním stupni jsou děti ještě věkově nevyzrálé a za covidu to bylo pro rodiče velmi náročné. Myslím, že zavádět online výuku vede k tomu, že děti nutíme k tomu, co říkáme, že není dobře - tedy aby seděly u počítače," míní Soumarová.
I její škola se sice zapojila do pokusného ověřování ministerstva školství, kombinovanou výuku však využívá minimálně: jednou měsíčně, když se děti mají individuálně připravit několik dní dopředu na venkovní výuku.
"Jsou nachystané na to, že v pátek se půjde ven zkoumat například skladba hlíny, půda. Dopředu si udělají přípravu a v pátek vyrazí ven," dodává Soumarová. I ona je prý ráda, že děti kombinovanou výuku mohou vyzkoušet a že tímto způsobem může obohatit výuku. Větší počet hodin vzdělávání na dálku by ale zavádět nechtěla.
