Praha - České školství se zhoršuje. Pomalu, ale jistě a propad už je výrazný.
Ministerstvo školství přiznalo tento trend poté, co byly tento týden zveřejněny výsledky mezinárodních srovnávacích testů TIMMS.
Přesné důvody, proč kvalita škol klesá, úřad ministra Ondřeje Lišky neřekl. Prý to bude teprve zjišťovat.
"Nejspíše se tu projevuje dlouhodobé podfinancování školství jako takového," říká ministrův náměstek pro vzdělávání Jindřich Kitzberger.
Kromě matematiky a přírodních věd propadli čeští žáci nedávno i ve výzkumu PISA, který zkoumá schopnost práce s informacemi.
Drtivý dopad elitářství
Ministerstvo se chystá na rozsáhlou akci, při níž bude monitorovat kvalitu výuky, učitelů a především znalostí, se kterými žáci opouštějí školu.
Do budoucna pak říká, že bude muset "něco" udělat s tím, že se prohlubuje rozdíl ve kvalitě mezi gymnázii a běžnými základními školami. Na zvážení podle úřadu je také to, zda má zůstat matematika jenom nepovinným předmětem u maturity.
Další výsledky TIMMS
- vztah k matematice jako předmětu se v ČR dlouhodobě zhoršuje
- ČR patří k zemím s nejnižším zastoupením žáků ZŠ, kteří chtějí studovat na vysoké škole
- podle indexu školního klimatu je na tom ČR nejhůře co se týče pracovního uspokojení učitelů, jejich pochopení pro vzdělávací záměry školy, úspěšnosti při vzdělávání žáků, pomoci rodičů žákům s učením nebo snahy žáků ve škole prospívat
- v posledních dvou letech, kdy se měli učitelé připravovat na vzdělávací reformu, se jich nejméně ze všech evropských zemí dále vzdělávalo
- na druhou stranu ale podle učitelů vzrostla od roku 1995 prestiž jejich povolání, zvýšil se také počet těch, kteří nemají potřebu povolání měnit
Ministerstvo už také připravuje standardy profese učitele, které chce podrobit veřejné diskuzi a poté případně uzákonit.
"Cílem je, aby všechny vzdělávací programy pro učitele obsahovaly stejné standardy napříč pedagogickými fakultami," uvedl Kitzberger.
Čeští žáci vědí stejně, ale nevědí, co s tím
Mezinárodní výzkum TIMMS v devětapadesáti státech světa zjišťoval úroveň znalostí z oblastí matematiky a přírodních věd a schopností s nimi dále pracovat ve čtvrtých a osmých ročnících základních škol.
Žáci čtvrtých tříd se z nadprůměrných výsledků v matematice v roce 1995 propadli až do podprůměru a zůstali hluboko za svými kolegy ze Slovenska, západní Evropy i USA.
Žáci osmých tříd dopadli o něco lépe, patří jim jedenáctá příčka a v Evropě je předstihly jen Maďarsko, Anglie a Litva.
Výsledky v přírodovědných předmětech se také zhoršují, ale žáci obou ročníků v nich dosáhli celosvětově nadprůměrných výsledků. Čtvrťáci však byli opět výrazně slabší.
| Čtěte blog ministra školství Ondřeje Lišky na Aktuálně.cz |
Podpořme běžné školy
"Výuka na prvním stupni se u nás často považuje za tu lepší, metodologicky propracovanější. Výzkum ukázal, že tomu tak není a s tím se musí něco dělat," řekl Kitzberger.
Ministerstvo chce podporovat především běžné základní školy, gymnázia jsou dlouhodobě stejně "dobrá". "Klíčový prvek změny jsou platy učitelů a peníze na školní psychology či pedagogické asistenty," dodává náměstek.
Přestože by pedagogických asistentů školy například v Moravskoslezském kraji potřebovaly více, stát na ně disponuje pouze omezeným rozpočtem a ředitelé nemají z čeho asistenty, kteří pomáhají s učivem a integrací romských žáků, platit.
| Čtěte blog Jana Michala Mlezivy: Problémy s kvalitou výuky cizích jazyků |
Formální reforma?
Z výzkumu také vyplynulo, že dvě třetiny učitelů na základních školách nesouhlasí se zavedením rámcových vzdělávacích programů a reformu považují za formální, navíc podle školské ročenky mají pocit, že se o ní málo informovalo a nikdo jim ji pořádně nevysvětlil.
Přesto je podle ministerstva reforma potřebná. Výzkum TIMMS totiž ukázal, že děti mají znalosti průměrné, ale prohrávají při jejich aplikaci.
"Potvrzuje se, že tradiční postupy a metody selhávají, taková škola nemotivuje děti k lepším výkonům," říká Kitzberger.
