Praha - Navzdory probíhající hybridní válce a boji s dezinformacemi po celém světě nijak nekontrolujeme, jak se v záplavě zpráv umí orientovat čeští žáci základních a středních škol. Mediální výchově se jako takzvanému průřezovému tématu školy podle vzdělávacích plánů věnovat musejí, ale jestli to dělají a jak, nevíme.
Změnit by se to mohlo příští rok. Česká školní inspekce uvažuje nad tím, že by se na mediální výchovu zaměřila jako na jeden ze specifických úkolů. "Ano, přemýšlíme o tom, zatím je to ve stadiu úvah," řekl náměstek vrchního školního inspektora Ondřej Andrys. Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Aktuálně.cz by mělo proběhnout konkrétní dotazování škol, jak si s mediální výchovou umějí poradit a jakou pomoc by potřebovaly.
Ministerstvo vnitra by v oblasti mediální výchovy na školách uvítalo větší aktivitu. "V odborné veřejnosti i v neziskovém sektoru panuje shoda nad tím, že vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti je nezbytný předpoklad pro zvýšení odolnosti celé společnosti vůči dezinformačním kampaním," uvedla právnička ministerstva Eva Romancovová, která zakládala Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.
Školní časopis i exkurze v televizi
Připomíná, že úpravu učebních plánů základních a středních škol, konkrétně posílení výuky občan
Přestože v nějaké podobě by mediální výchova měla probíhat na všech školách, každá se s ní může vypořádat jinak. Na Základní škole Zeyerova v Olomouci sice nemají samostatný předmět, ale věnují se jí v češtině, dějepise i v občanské výchově.
"Učíme se odlišit umělecký text od informativního, rozlišovat bulvární a seriózní tisk, pracujeme se zdroji informací, učíme se o cenzuře a trénujeme porozumění textu. Máme také školní časopis, vedu kroužek psaní, byli jsme na exkurzi v České televizi a rozhlase," vysvětlila učitelka Hana Kramářová.
Méně než deset hodin za celé studium
Zorientovat se ve světě médií, v němž se zejména s příchodem sociálních sítí šíří manipulace a propaganda ještě snáze než v minulosti, není jednoduché ani pro učitele. "Pomáhat studentům se v této informační mlze zorientovat je nelehkým úkolem učitelů - rizik je mnoho a výsledek nejistý," řekl si Michael Řezáč, předseda sdružení Občankáři.cz.
Nedávný průzkum společnosti Median pro Člověka v tísni odhalil, že střední školy mediální výchově mnoho času nevěnují − průměrně méně než 10 hodin výuky za celou dobu studia.
"Mediální výchova v Česku není úplně dobře vyřešená. Záleží na přístupu jednotlivých škol. Mohou si udělat třeba jednorázový projekt na den, nebo se tématu mediální výchovy věnovat průběžně v různých předmětech. Některé školy ji řeší volitelným předmětem. Tak se ale k mnoha žákům vůbec nedostane," upozornila Lucie Šťastná, která se mediální výchovou zabývá na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Pro mladé existuje jen Facebook
Ani materiálů stále není dostatek. Především na gymnáziích učitelé podle průzkumu agentury Median postrádají konkrétní pomůcky. Dvě třetiny by přivítaly audiovizuální materiály. "Většinu podkladů do výuky jsem si připravoval sám. Moc toho k nalezení není," řekl Martin Křížek, novinář a učitel mediální výchovy na Gymnáziu Voděradská v Praze.
Učit studenty o médiích se rozhodl před dvěma lety, když vrcholila uprchlická krize a sociální sítě zaplavily nepravdivé a masově sdílené zprávy. "Mladí nečtou noviny, nekoukají na televizi. Médiem je pro ně Facebook, žijí ve vlastní bublině," varoval Křížek.
Podle něj jeho studenti dezinformaci poznat umí. "Stačí málo. Upozornit je na křiklavý titulek a dezinformační weby, kde se hoaxy a propaganda objevují pravidelně," zmínil. Sám ale upozornil na to, že jsou to studenti gymnázia, kteří si navíc mediální výchovu sami zvolili.
Na více projektů chybějí peníze
Součástí mezinárodního testování patnáctiletých žáků (PISA) bude od příštího roku i ověřování schopností odhalit takzvané fake news. Testy ze čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti doplní také takzvaná globální kompetence, která vyzkouší i odhalování dezinformací. BBC to oznámil Andreas Schleicher, ředitel odboru vzdělávání OECD.
Přesto se Česká republika do testů prověřujících schopnost žít v globalizovaném světě − a tedy i odhalování nepravdivých zpráv − nezapojí. Testy jsou podle České školní inspekce moc drahé a ministerstvo školství se soustředí na jiné priority.
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) už dříve pro Český rozhlas uvedla, že mediální výchovu nepovažuje za zásadní problém. "Mediální výchova je ve vzdělávacích programech zpracována dostatečně, záleží však na tom, jak ji uchopí učitelé jednotlivých škol," uvedla ministryně.
Dezinformace se nešíří jen po internetu
"Sleduji výraznou snahu Evropské unie do šíření dezinformací zasáhnout, ale myslím, že není správné toto téma oddělovat od mediální gramotnosti jako takové. Problém se šířením dezinformací se určitě netýká jen internetu a dezinformace jako takové nejsou novinkou," řekla Lucie Šťastná, která se mediální výchovou zabývá na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Evropská komise minulý týden vydala studii o mediální gramotnosti v zemích EU, kterou po ni zpracovala Evropská audiovizuální observatoř. Studie v letech 2010 až 2016 sledovala, co jednotlivé země podnikly pro to, aby se mediální gramotnost jejich občanů zvýšila. V Česku ve sledované době vznikla řada projektů, jež mají lidem pomoci lépe porozumět médiím. Kromě rozvoje mediální výchovy ve školách se zaměřovaly například i na seniory nebo zdravotně či sociálně znevýhodněné.
V Česku ale nefunguje žádná oficiální síť, která by jednotlivé instituce zabývající se rozvojem mediální gramotnosti propojila. Není ani úplně jasné, která instituce za její rozvoj nese odpovědnost. "Problém je také financování. Kdyby bylo na tuto oblast ze strany státu vyčleněno více peněz, mediální gramotností se jistě bude zabývat více projektů," vysvětlila Šťastná z Fakulty sociálních věd UK, která s Evropskou komisí v této věci spolupracovala.
