Praha - Školné, které by měli začít platit vysokoškoláci, by mohlo veřejným vysokým školám vynést až 6 miliard korun ročně.
Odhaduje to ministerstvo školství v průvodním komentáři k novému vysokoškolskému zákonu, jehož věcný záměr už předložilo vládě.
Ministerstvo předpokládá, že nový vysokoškolský zákon by měl začít platit od 1. července 2013. Školné by se tedy dotklo poprvé studentů, kteří by v tomto roce zahájili zimní semestr na VŠ.
Právě kvůli školnému uplatnili "zásadní" připomínku odboráři: Českomoravská konfederace odborových svazů rovnou požaduje "předloženou verzi stáhnout z legislativního procesu". K odborářům se přidala Rada vysokých škol.
Školné nebude "odložené"
Jak se dalo čekat, ministerstvo tyto požadavky neakceptovalo.
Současná vládní koalice se ostatně na školném shodla už při sestavování vlády v létě 2010. Věci veřejné tehdy požadovaly zavést tzv. "odložené školné", které by studenti platili až po ukončení studia.
Věcný záměr vysokoškolského zákona, který připravilo ministerstvo vedené Josefem Dobešem (Věci veřejné), ale o "odloženém" školném nemluví.
Předpokládá jen, že vznikne zákon o finanční pomoci studentům, který "upraví podmínky poskytování finanční pomoci studentům při hrazení školného a při krytí životních nákladů při studiu mimo systémy stipendií". Jinými slovy: školné by nebylo odložené na dobu, až bude student vydělávat, ale školné by se platilo průběžně.
Méně studentů v akademických senátech
Výši školného by si stanovila každý vysoká škola, paragrafované znění zákona určí strop (návrh předložený vládě ho zatím neuvádí). Školné by bylo fixně dané na celou dobu standardní délky studia. Pokud by ovšem student tuto dobu překročil, školné by už zákon neomezoval.
Nový zákon by měl zároveň nově upravit i fungování orgánů vysokých škol. Vznikly by "rady veřejných vysokých škol", které by měly právo i zablokovat jmenování rektora, kterého by navrhl akademický senát.
Radu vysoké školy by jmenovala vláda, přičemž třetinu jejích členů by navrhoval rektor, třetinu akademický senát a třetinu ministr školství.
Také akademický senát by doznal změn: zastoupení studentů by mohlo být maximálně třetinové (teď je to až polovina senátu).
Protestují i rektoři
Kvůli tomu uplatnila připomínku zmocněnkyně vlády pro lidská práva, která by chtěla zachovat současný poměr zastoupení studentů. Ministerstvo to neakceptovalo a návrh jde do vlády s tímto rozporem.
"Záměrem je posílit v akademických senátech veřejných vysokých škol zastoupení a roli akademických pracovníků, zejména docentů a profesorů, a tím posílit odpovědné rozhodování orgánů veřejných vysokých škol," odráží námitku resort školství.
Další "zásadní" rozpor vznikl s ministerstvem financí pod vedením Miroslava Kalouska (TOP 09), které odmítá, aby stát uzavíral "rámcové dohody" s vysokými školami na 3 až 5 let o minimálním finančním příspěvku.
"V dané ekonomické situaci nelze připustit vznik dalšího mandatorního výdaje," namítá resort financí.
Zásadní připomínku uplatnila i Česká konference rektorů, která by chtěla zachovat současný stav habilitace docentů a profesorů. Ministr školství naopak chystá v tomto směru reformu: na místa docentů a profesorů by se vypisovaly konkurzy a místo docenta nebo profesora by bylo spojené s pracovním místem na konkrétní vysoké škole.
