Praha - Paní učitelka volá všechny kluky a holčičky ze třídy s dvouletými dětmi. Ty se vedle ní okamžitě seskupí, chytí se za ruce a začnou tvořit kruh. "Je úžasné, když takhle malé děti zvládnou udělat kruh, v září se ani neuměly chytit za ruce," raduje se ředitelka Mateřské školy Tréglova v Praze Marie Radová.
Na rozdíl od mnoha jiných školek v republice přijímají dvouleté děti už od roku 2008. Mají pro ně zařízenou speciální třídu dětí do čtyř let, dvouletých je tam polovina.
Podle nedávno schválené novely školského zákona by nárok na místo ve školce měly mít od roku 2020 všechny dvouleté děti. Mateřské školy i jejich zřizovatelé se na ně budou muset připravit.
Dvouletí potřebují menší záchodky i umyvadla
Péče o dvouleté je jiná než o děti starší, je potřeba jiné vybavení a více učitelů. Mateřská škola v Tréglově ulici na pražském Barrandově měla k dispozici vybavení po bývalých jeslích, například ještě menší záchody a umyvadla, než běžně ve školkách bývají. Mateřské škole Alberta Kučery v Ostravě-Hrabůvce zase pomohl zřizovatel.
"Rodiče začali přijímání dvouletých dětí vyžadovat. Městská část Ostrava-jih nám slíbila, že nám pomůže zajistit potřebné věci, tak jsme se do toho pustili. Potřebovali jsme menší stolky, židličky, přebalovací pult či koš na pleny," popisuje ředitelka školky Marie Skybíková. Dvě paní učitelky a dvě asistentky mají na starost patnáct dětí.
Marii Radové z Barrandova se osvědčila péče o děti ve smíšené skupince - mají pětadvacet dětí na dvě učitelky a jednu asistentku, dvouletých je ale jen polovina.
Nechat starší i mladší děti dohromady je lepší i podle Evy Opravilové, předsedkyně Asociace předškolní výchovy. "Starší děti mohou ty mladší táhnout a je to menší zátěž i pro paní učitelky," říká Opravilová.
Hlavně pomoc s oblékáním
Dvouleté děti často přicházejí ještě s plenami. První měsíce se trénují v podstatě jen běžné věci, aby se dítě umělo najíst lžící, obléknout se, říct si, když něco chce. "Trvá to tak do Vánoc, než se zvládnou jakž takž samy najíst, dokážou poslechnout. V září mělo pleny osm dětí, dnes už jen jeden chlapeček," vysvětluje Radová. Děti i během jednoho roku udělají velký pokrok.
Základ je ale trpělivá paní učitelka. "Sice dodržujeme vzdělávací plán, nejvíce času zabere právě výchova. Děti se občas počůrají, potřebují pomoct s oblékáním," vysvětluje Radová. Ale pokud se s dětmi pracuje, umějí hrát hry, malovat, pojmenovat zvířata i květiny.
Nejnáročnější jsou pro děti i paní učitelky první týdny v září. Ředitelka Radová chce děti před přijetím vidět při zápisu, aby mohla rodičům případně poradit, jak je na vstup do školky co nejlépe připravit. Pozvou je do školky, aby si tam děti mohly pohrát a poznaly to tam a měly na školku hezké vzpomínky.
Ke konci prázdnin si pak mohou hrát na zahradě školky. Když si zvykají postupně, není pro ně odloučení tak náročné. I když samozřejmě v prvních týdnech pláčou často.
Kdy je ten správný čas na školku?
Rodiče by pak měli ohlídat, jestli je to jen pofňukávání každé pondělí, nebo jsou problémy dennodenní a přechází až do neurotických stavů. "Pokud dítě školku odmítá, je třeba počkat. Není to žádná tragédie ani vada dítěte. Každé se vyvíjí jinak, a pokud to špatně snáší, je to nebezpečné," upozorňuje Opravilová. Traumata se prý mohou objevit později, třeba až na základní škole.
V mateřské škole Tréglova jedno dítě adaptaci nezvládlo a vrátilo se zpátky do péče matky. "Rodina uznala, že není připravené, a ještě zůstalo s maminkou doma," popisuje.
Debata o tom, jestli je vhodné umisťovat dvouleté děti do školek, proběhla i mezi poslanci a senátory při schvalování novely. Někteří upozorňovali, že péče o dvouleté je úplně jiná a neměla by se plést se vzděláváním, které patří do školky.
Odbornice na předškolní pedagogiku Opravilová jen doufá, že rodiče nezačnou vnímat nárok na místo jako povinnost. “Měli bychom jim vysvětlit, že je to volba, která nemusí být vhodná pro všechny. Vím, že pracovní trh potřebuje ženy, ale vždyť je to většinou jen jednou nebo dvakrát za život. Když se toto období u dítěte prošvihne, už je to nenávratné,” upozorňuje Opravilová.
V zahraničí se chodí do státních jeslí od roku a půl
Ve zbytku Evropy je přitom normální, že stát nabízí péči o děti od dvou, v Norsku a Švédsku i od jednoho roku. Například ve skandinávských zemích ale péči o děti do tří let a od tří let rozdělují, podobně jako u nás bývaly jesle.
Ve Francii mají rodiče na výběr z menších skupinek či zařízení pro více dětí, ta většinou přijímají od dvou let. Jen v Česku, Polsku či Irsku nejsou služby pro děti do tří let ze zákona dostupné z veřejně financovaných peněz a nabízí je pouze soukromníci.
Podle ministryně školství Kateřiny Valachové už je nyní ve školkách 40 tisíc dvouletých dětí. S tím, jak ubývá dětí ve školkách, začínají malé děti přijímat čím dál víc. Například na pražském Barrandově bude dvouleté děti v září přijímat další školka.
"Chceme se na přijímání dvouletých do školek postupně připravit, ne před tím zavírat oči," říká zástupce starosty Prahy 5 Vít Šolle. Rodiče o to mají zájem a pro obec je to výhodnější než zřizovat jesle.
