Školáci se už zlepšují, jsou ale horší než před 10 lety

Jakub Novák
3. 12. 2013 11:14
Ukazují to výsledky velkého mezinárodního výzkumu, který zkoumal znalosti z matematiky a přírodovědy
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa / Thinkstock

Praha - Čeští žáci opouštějí povinnou školní docházku s výrazně horšími výsledky v matematice, než tomu bylo před deseti lety. Prudce sestupný trend znalostí mladých Čechů se však podařilo zvrátit, oproti roku 2009 si totiž Česko v matematice (a nejen v ní) polepšilo.

Ukazuje to nejnovější mezinárodní průzkum PISA, který kromě matematiky hodnotil také čtenářské a přírodovědné znalosti - a porovnání s výsledky posledního šetření vzbuzuje ve všech oblastech mírný optimismus, mladí Češi se totiž podle výsledků renomovaného mezinárodního šetření zlepšují.

"Dá se říct, že naše školství působí stabilizovaně a pomalu se ve výsledcích zlepšuje, což lze považovat za úspěch konzervativní vzdělávací politiky," okomentoval výsledky ministr školství v demisi Dalibor Štys.

Stručné výsledky studie PISA 2012 najdete na konci textu.

Z pohledu dlouhodobých trendů však Česko od prvního testování PISA zaměřeného na matematiku v roce 2003 stále nabírá v této oblasti průměrnou roční ztrátu ve výši, v níž ho předhání už jen mladí Finové a Švédové. Po očištění výsledků o sociální a demografické změny se sice situace Čechů mírně vylepší, na celkovém trendu to však nic nemění.

Zatímco v roce 2003 dosáhli mladí Češi v matematice 516 bodů, loni to bylo o sedmnáct méně.

"Čestný" český průměr

Špičku matematického žebříčku obsadily asijské země - s drtivým předstihem přitom excelovala čínská Šanghaj s 613 body, následovaná Singapurem (573), Hongkongem (561), Tchaj-wanem (560) a Koreou (554).

Na opačné straně žebříčku se ze zemí OECD umístilo Mexiko (413), Chile (423) a Turecko (448).

Co tyto rozdíly představují? Podle autorů šetření odpovídá rozdíl 41 bodů přibližně jednomu roku školního vzdělání.

Foto: Ludvík Hradilek

Česko se tak v matematice stále ještě pohybuje kolem průměru zemí OECD, ve čtenářských dovednostech jsou však tuzemští patnáctiletí stále podprůměrní, a oproti poslednímu šetření tak jejich výsledek celkově stagnuje.

Jediná oblast, ve které se tak zatím držíme statisticky nad průměrem zemí OECD, je přírodověda, i když i zde jsme si o něco málo pohoršili.

Co se týče změn v podílech mezi nejlepšími a naopak nejslabšími žáky, v matematice stoupl oproti roku 2003 podíl těch nejslabších o necelých pět procent, naopak podíl těch nejlepších se přibližně o pět procent snížil. V případě čtenářských dovedností vychází srovnání let 2000 a 2012 velmi podobně - změny mezi těmito roky nepřesáhly jedno procento žáků. V případě přírodovědy se výkony žáků více sjednotily na průměru - mezi lety 2006 a 2012 pokleslo procento nejslabších žáků o necelá dvě procenta, hned o čtyři procenta přitom ubylo těch nejlepších.

Chlapci vs. děvčata

Za zmínku stojí také porovnání výsledků mezi jednotlivými pohlavími. Ukazuje se totiž, že mezi chlapci a děvčaty stále panují zásadní rozdíly ve výsledcích v jednotlivých oblastech.

Zatímco chlapci dosahovali v matematice 505 bodů a dívky 493, opačný a mnohem větší rozdíl panoval ve čtení, kde chlapci dosáhli 474, zatímco děvčata 513 bodů.

Prakticky stejně pak obě pohlaví dopadla pouze v přírodovědě.

Vyzkoušejte si: Čtenářský test, ve kterém čeští žáci v roce 2009. Teď ho zvládli lépe

Čtení, matematika a přírodověda

Šetření PISA pořádá OECD od roku 2000, kdy byly poprvé testovány pouze čtenářské dovednosti a schopnost porozumět textu. O tři roky později přibylo testování matematických dovedností a v roce 2006 přibyla třetí oblast - přírodověda.

V loňském roce proběhlo již páté kolo testování, které je pokaždé zaměřeno primárně na jednu ze tří zmíněných oblastí, přičemž v roce 2012 šlo právě o matematiku. V loňském testování, kterého se v Česku zúčastnilo asi 6,5 tisíce žáků na přibližně třech stovkách škol a jehož výsledky jsou nyní k dispozici, přišla řada na matematiku - respektive schopnost matematicky uvažovat a využívat jejích matematických prostředků při popisu, vysvětlování a předpovídání okolních jevů.

Testování PISA se tak nezaměřuje pouze na to, do jaké míry jsou žáci schopni reprodukovat své matematické znalosti, ale také jak jsou schopni je uplatnit a pracovat s nimi.

Nádherný pohled na sněhem pocukrovanou a mraky lemovanou nejvyšší horu Fuji. Měří 3 776 metrů.
Nádherný pohled na sněhem pocukrovanou a mraky lemovanou nejvyšší horu Fuji. Měří 3 776 metrů. | Foto: Reuters

Ilustrace - vzhůru na Fudži!

Pro ilustraci uvedeme příklad jednoho souboru tří jednotlivých úloh - celý soubor se točí kolem šplhání na japonský vulkán Fudži  - v první úloze mají žáci například vypočítat počet turistů, kteří na tuto horu průměrně denně vyšplhají, přičemž k dispozici mají časové ohraničení sezony a přibližný celkový počet turistů za celou dobu.

Ve druhé otázce je zadána délka jedné z cest a čas, dokdy se musí všichni turisté nejpozději vrátit. Žák má v tomto případě vypočítat, dokdy nejpozději musí turista Toshi vyjít, aby se stihl včas vrátit - zná přitom Toshiho předpokládanou průměrnou rychlost při cestě do vršku a z kopce.

Ve třetí otázce má Toshi k dispozici údaj o počtu svých kroků na cestě na horu a na základě znalosti celkové délky trasy má žák určit průměrnou délku jeho kroku.

Polská inspirace?

Výsledky aktuálního šetření PISA potvrzují potřebu hlubších proměn tuzemského školství. Dlouhodobě je přitom - a slyšet je to zejména ze strany stínového ministra školství Marcela Chládka - propagováno jako model Finsko.

Avšak vhodnou inspiraci můžeme nalézt i téměř za humny, v sousedním Polsku. To i v loňském šetření potvrdilo výrazný a dlouhodobý vzestupný trend svého školství ve všech třech testovaných oblastech.

Zásadní podíl na tom přitom má školská reforma z přelomu tisíciletí, při jejíž realizaci se Poláci neváhali inspirovat někdejší reformou ve Velké Británii.

Foto: Thinkstock

Do roku 1999 fungovala v Polsku osmiletá základní školní docházka, po reformě došlo k posunutí odchodu ze všeobecného vzdělávání o jeden rok - byl zaveden systém šest let základního plus tři roky nižšího středního vzdělání. Navazující odborné středoškolské studium potom, v závislosti na volbě každého studenta, trvá tři až čtyři roky.

Změna myšlení

Kromě prodloužení všeobecného vzdělání o jeden rok posloužila tato změna ještě k jedné věci - změnilo se školní kurikulum (namísto striktních osnov dostaly školy velkou míru volnosti a bylo na nich, aby vypracovaly vlastní učební plány), tedy co se děti učily a spolu s tím i jak se to učily. Namísto pasivního předávání znalostí se od učitelů nově očekávalo vyvinutí vlastního stylu výuky uzpůsobeného potřebám svých žáků.

"Cílem okamžitých změn bylo zejména zvýšení platů učitelů zavedením školného, zvýšení počtu osob majících maturitu na 80 % populace a vysokoškolsky vzdělaných osob na 40 % populace. Investici do lidských zdrojů pokládá polský ministr školství Handke za jediný způsob, jak zmenšit handicap nízké kvalifikace polských zaměstnanců ve srovnání s vyspělým světem," napsal tehdy k polské reformě na serveru Česká škola Marek Lauermann.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Americký prezident Donald Trump svolil, aby demokrat Joe Biden dostával každodenní zprávu, kterou pro prezidenta zpracovávají tajné služby

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Schválil to parlament

Skotsko bude první zemí, která poskytne všem ženám bezplatný přístup k vložkám, tamponům a dalším potřebám pro intimní hygienu. Příslušný zákon dnes jednomyslně schválil místní parlament, informoval list The Scotsman. Podle odhadů by mělo opatření vyjít na 9,7 milionu liber ročně (285 milionů Kč).

Zdroj: ČTK
Další zprávy