reklama
 
 

Školáci se už zlepšují, jsou ale horší než před 10 lety

3. 12. 2013 11:14
Ukazují to výsledky velkého mezinárodního výzkumu, který zkoumal znalosti z matematiky a přírodovědy.

Praha - Čeští žáci opouštějí povinnou školní docházku s výrazně horšími výsledky v matematice, než tomu bylo před deseti lety. Prudce sestupný trend znalostí mladých Čechů se však podařilo zvrátit, oproti roku 2009 si totiž Česko v matematice (a nejen v ní) polepšilo.

Ukazuje to nejnovější mezinárodní průzkum PISA, který kromě matematiky hodnotil také čtenářské a přírodovědné znalosti - a porovnání s výsledky posledního šetření vzbuzuje ve všech oblastech mírný optimismus, mladí Češi se totiž podle výsledků renomovaného mezinárodního šetření zlepšují.

"Dá se říct, že naše školství působí stabilizovaně a pomalu se ve výsledcích zlepšuje, což lze považovat za úspěch konzervativní vzdělávací politiky," okomentoval výsledky ministr školství v demisi Dalibor Štys.

Stručné výsledky studie PISA 2012 najdete na konci textu.

Z pohledu dlouhodobých trendů však Česko od prvního testování PISA zaměřeného na matematiku v roce 2003 stále nabírá v této oblasti průměrnou roční ztrátu ve výši, v níž ho předhání už jen mladí Finové a Švédové. Po očištění výsledků o sociální a demografické změny se sice situace Čechů mírně vylepší, na celkovém trendu to však nic nemění.

Zatímco v roce 2003 dosáhli mladí Češi v matematice 516 bodů, loni to bylo o sedmnáct méně.

 

"Čestný" český průměr

Špičku matematického žebříčku obsadily asijské země - s drtivým předstihem přitom excelovala čínská Šanghaj s 613 body, následovaná Singapurem (573), Hongkongem (561), Tchaj-wanem (560) a Koreou (554).

Na opačné straně žebříčku se ze zemí OECD umístilo Mexiko (413), Chile (423) a Turecko (448).

Co tyto rozdíly představují? Podle autorů šetření odpovídá rozdíl 41 bodů přibližně jednomu roku školního vzdělání.

Česko se tak v matematice stále ještě pohybuje kolem průměru zemí OECD, ve čtenářských dovednostech jsou však tuzemští patnáctiletí stále podprůměrní, a oproti poslednímu šetření tak jejich výsledek celkově stagnuje.

Jediná oblast, ve které se tak zatím držíme statisticky nad průměrem zemí OECD, je přírodověda, i když i zde jsme si o něco málo pohoršili.

Co se týče změn v podílech mezi nejlepšími a naopak nejslabšími žáky, v matematice stoupl oproti roku 2003 podíl těch nejslabších o necelých pět procent, naopak podíl těch nejlepších se přibližně o pět procent snížil. V případě čtenářských dovedností vychází srovnání let 2000 a 2012 velmi podobně - změny mezi těmito roky nepřesáhly jedno procento žáků. V případě přírodovědy se výkony žáků více sjednotily na průměru - mezi lety 2006 a 2012 pokleslo procento nejslabších žáků o necelá dvě procenta, hned o čtyři procenta přitom ubylo těch nejlepších.

Chlapci vs. děvčata

Za zmínku stojí také porovnání výsledků mezi jednotlivými pohlavími. Ukazuje se totiž, že mezi chlapci a děvčaty stále panují zásadní rozdíly ve výsledcích v jednotlivých oblastech.

Zatímco chlapci dosahovali v matematice 505 bodů a dívky 493, opačný a mnohem větší rozdíl panoval ve čtení, kde chlapci dosáhli 474, zatímco děvčata 513 bodů.

Prakticky stejně pak obě pohlaví dopadla pouze v přírodovědě.

Čtení, matematika a přírodověda

Šetření PISA pořádá OECD od roku 2000, kdy byly poprvé testovány pouze čtenářské dovednosti a schopnost porozumět textu. O tři roky později přibylo testování matematických dovedností a v roce 2006 přibyla třetí oblast - přírodověda.

V loňském roce proběhlo již páté kolo testování, které je pokaždé zaměřeno primárně na jednu ze tří zmíněných oblastí, přičemž v roce 2012 šlo právě o matematiku. V loňském testování, kterého se v Česku zúčastnilo asi 6,5 tisíce žáků na přibližně třech stovkách škol a jehož výsledky jsou nyní k dispozici, přišla řada na matematiku - respektive schopnost matematicky uvažovat a využívat jejích matematických prostředků při popisu, vysvětlování a předpovídání okolních jevů.

Testování PISA se tak nezaměřuje pouze na to, do jaké míry jsou žáci schopni reprodukovat své matematické znalosti, ale také jak jsou schopni je uplatnit a pracovat s nimi.

 

Ilustrace - vzhůru na Fudži!

Pro ilustraci uvedeme příklad jednoho souboru tří jednotlivých úloh - celý soubor se točí kolem šplhání na japonský vulkán Fudži  - v první úloze mají žáci například vypočítat počet turistů, kteří na tuto horu průměrně denně vyšplhají, přičemž k dispozici mají časové ohraničení sezony a přibližný celkový počet turistů za celou dobu.

Ve druhé otázce je zadána délka jedné z cest a čas, dokdy se musí všichni turisté nejpozději vrátit. Žák má v tomto případě vypočítat, dokdy nejpozději musí turista Toshi vyjít, aby se stihl včas vrátit - zná přitom Toshiho předpokládanou průměrnou rychlost při cestě do vršku a z kopce.

Ve třetí otázce má Toshi k dispozici údaj o počtu svých kroků na cestě na horu a na základě znalosti celkové délky trasy má žák určit průměrnou délku jeho kroku.

 

Polská inspirace?

Výsledky aktuálního šetření PISA potvrzují potřebu hlubších proměn tuzemského školství. Dlouhodobě je přitom - a slyšet je to zejména ze strany stínového ministra školství Marcela Chládka - propagováno jako model Finsko.

Avšak vhodnou inspiraci můžeme nalézt i téměř za humny, v sousedním Polsku. To i v loňském šetření potvrdilo výrazný a dlouhodobý vzestupný trend svého školství ve všech třech testovaných oblastech.

Zásadní podíl na tom přitom má školská reforma z přelomu tisíciletí, při jejíž realizaci se Poláci neváhali inspirovat někdejší reformou ve Velké Británii.

Do roku 1999 fungovala v Polsku osmiletá základní školní docházka, po reformě došlo k posunutí odchodu ze všeobecného vzdělávání o jeden rok - byl zaveden systém šest let základního plus tři roky nižšího středního vzdělání. Navazující odborné středoškolské studium potom, v závislosti na volbě každého studenta, trvá tři až čtyři roky.

Změna myšlení

Kromě prodloužení všeobecného vzdělání o jeden rok posloužila tato změna ještě k jedné věci - změnilo se školní kurikulum (namísto striktních osnov dostaly školy velkou míru volnosti a bylo na nich, aby vypracovaly vlastní učební plány), tedy co se děti učily a spolu s tím i jak se to učily. Namísto pasivního předávání znalostí se od učitelů nově očekávalo vyvinutí vlastního stylu výuky uzpůsobeného potřebám svých žáků.

"Cílem okamžitých změn bylo zejména zvýšení platů učitelů zavedením školného, zvýšení počtu osob majících maturitu na 80 % populace a vysokoškolsky vzdělaných osob na 40 % populace. Investici do lidských zdrojů pokládá polský ministr školství Handke za jediný způsob, jak zmenšit handicap nízké kvalifikace polských zaměstnanců ve srovnání s vyspělým světem," napsal tehdy k polské reformě na serveru Česká škola Marek Lauermann.

PISA 2012 - Umístění zemí v mezinárodním hodnocení

  Matematika   Mateřský jazyk   Přírodní vědy
1.Šanghaj - Čína 613 Šanghaj - Čína 570 Šanghaj - Čína 580
2.Singapur 573 Hongkong - Čína 545 Hongkong - Čína 555
3.Hongkong - Čína 561 Singapur 542 Singapur 551
4.Tchaj-Pej - Čína 560 Japonsko 538 Japonsko 547
5.Korea 554 Korea 536 Finsko 545
6.Macao - Čína 538 Finsko 524 Estonsko 541
7.Japonsko 536 Kanada 523 Korea 538
8.Lichtenštejnsko 535 Tchaj-Pej - Čína 523 Vietnam 528
9.Švýcarsko 531 Irsko 523 Polsko 526
10.Nizozemsko 523 Polsko 518 Kanada 525
11.Estonsko 521 Estonsko 516 Lichtenštejnsko 525
12.Finsko 519 Lichtenštejnsko 516 Německo 524
13.Kanada 518 Austrálie 512 Tchaj-Pej - Čína 523
14.Polsko 518 Nový Zéland 512 Irsko 522
15.Belgie 515 Nizozemsko 511 Nizozemsko 522
16.Německo 514 Belgie 509 Austrálie 521
17.Vietnam 511 Macao - Čína 509 Macao - Čína 521
18.Rakousko 506 Švýcarsko 509 Nový Zéland 516
19.Austrálie 504 Německo 508 Švýcarsko 515
20.Irsko 501 Vietnam 508 Slovinsko 514
21.Slovinsko 501 Francie 505 Velká Británie 514
22.Dánsko 500 Norsko 504 Česká republika 508
23.Nový Zéland 500 Velká Británie 499 Rakousko 506
24.Česká republika 499 USA 498 Belgie 505
25.Francie 495 Dánsko 496 Lotyšsko 502
26.průměr zemí OECD 494 průměr zemí OECD 496 průměr zemí OECD 501
27.Velká Británie 494 Česká republika 493 Francie 499
28.Island 493 Rakousko 490 Dánsko 498
29.Lotyšsko 491 Itálie 490 USA 497
30.Lucembursko 490 Lotyšsko 489 Litva 496
31.Norsko 489 Maďarsko 488 Španělsko 496
32.Portugalsko 487 Lucembursko 488 Norsko 495
33.Itálie 485 Portugalsko 488 Maďarsko 494
34.Španělsko 484 Španělsko 488 Itálie 494
35.Ruská federace 482 Izrael 486 Chorvatsko 491
36.Slovensko 482 Chorvatsko 485 Lucembursko 491
37.USA 481 Island 483 Portugalsko 489
38.Litva 479 Švédsko 483 Ruská federace 486
39.Švédsko 478 Slovinsko 481 Švédsko 485
40.Maďarsko 477 Řecko 477 Island 478
41.Chorvatsko 471 Litva 477 Slovensko 471
42.Izrael 466 Ruská federace 475 Izrael 470
43.Řecko 453 Turecko 475 Řecko 467
44.Srbsko 449 Slovensko 463 Turecko 463
45.Turecko 448 Srbsko 446 Spojené arabské emiráty 448
46.Rumunsko 445 Spojené arabské emiráty 442 Bulharsko 446
47.Bulharsko 439 Kostarika 441 Chile 445
48.Spojené arabské emiráty 434 Chile 441 Srbsko 445
49.Kazachstán 432 Thajsko 441 Thajsko 444
50.Thajsko 427 Rumunsko 438 Rumunsko 439
51.Chile 423 Bulharsko 436 Kostarika 429
52.Malajsie 421 Mexiko 424 Kazachstán 425
53.Mexiko 413 Černá Hora 422 Malajsie 420
54.Černá Hora 410 Uruguay 411 Uruguay 416
55.Uruguay 409 Brazílie 410 Mexiko 415
56.Kostarika 407 Tunisko 404 Černá Hora 410
57.Albánie 394 Kolumbie 403 Jordánsko 409
58.Brazílie 391 Jordánsko 399 Argentina 406
59.Argentina 388 Malajsie 398 Brazílie 405
60.Tunisko 388 Argentina 396 Kolumbie 399
61.Jordánsko 386 Indonésie 396 Tunisko 398
62.Kolumbie 376 Albánie 394 Albánie 397
63.Katar 376 Kazachstán 393 Katar 384
64.Indonésie 375 Katar 388 Indonésie 382
65.Peru 368 Peru 384 Peru 373
Zdroj: PISA 2012

autor: Jakub Novák | 3. 12. 2013 11:14

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama