"Ze špatných známek se děti hroutí, bez nich se neučí." Školy řeší, jak žáky hodnotit

Magdalena Synková Magdalena Synková
12. 4. 2022 17:17
Změna vzdělávacího programu základních škol, ke které je nyní možné podávat připomínky a která má začít platit za dva roky, opět otevírá debatu o způsobu hodnocení žáků. Tedy zda nenastal čas zrušit tradiční známkování a nahradit jej slovním hodnocením. I ze škol, které k tomuto kroku přistoupily, však zaznívá, že změna by nebyla snadná. Proti zrušení známek se totiž staví část rodičů i učitelů.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně jsou přesvědčení, že každé dítě je jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení. Nehodnotí proto pouze tradičními známkami, ale například i slovně. "Na jedné straně jsou hroutící se děti, které rozhodí jakákoliv špatná známka. A na druhé straně jsou děti, které pokud nebudou mít špatné známky, tak nebudou dělat nic," vysvětluje ředitel Jan Korda, proč škola kombinuje různé způsoby hodnocení. 

Slovní hodnocení, které se objevilo i na vysvědčení, si ve Smysluplné škole vyzkoušeli poprvé během první covidové vlny v roce 2020, kdy měly děti po většinu druhého pololetí online výuku.

"Slovní hodnocení bylo v dané situaci určitě lepším řešením než známky," myslí si Jonáš z osmé třídy. Dodává ale, že nebylo dostatečně personalizované, většina žáků podle něj dostala téměř stejné hodnocení. "Člověk měl pocit, že je ta zpráva pro stovky žáků na škole, ne přímo pro něj," vysvětluje.

Ani Jonášův spolužák Kryšpín nepovažuje slovní hodnocení za ideální. Učitelé podle něj mají při tomto způsobu hodnocení tendenci zdůrazňovat především to, co se žákům nedaří a co dělají špatně. "To mi můžou říct i v hodině," poznamenává Kryšpín. Dlouze rozepsané hodnocení je podle něj zbytečné, stačilo by mu jen pár vět.

Podle Hedviky, která také chodí do osmé třídy, by slovní hodnocení nemělo nahradit známky, ale mělo by je doplňovat. "Líbilo by se mi, kdyby bylo například u známky napsané, že i přesto, že se mi testy nepovedly, tak jsem se v hodinách snažila a doma se připravovala," navrhuje Hedvika. 

Se slovním hodnocením musí rodiče souhlasit

Známky mají podle ředitele školy Jana Kordy v oblibě hlavně rodiče, protože jim předávají rychlé a jednoduché informace. "Když dítě dostane jedničku, dvojku, nebo i trojku, tak je to okamžitá informace a rodič se už nepídí, co za tím je," říká Korda. Někteří rodiče si navíc podle něj slovní hodnocení nepřejí, a proto musí učitelé i na prvním stupni některé děti známkovat. Školy totiž nemohou děti hodnotit slovně, pokud s tím jejich rodiče nesouhlasí. 

Korda navíc zdůrazňuje, že i pokud se škola rozhodne hodnotit slovně, musí například kvůli přijímacím zkouškám na střední školy a víceletá gymnázia převádět slovní hodnocení na známky. "Gymnázium, kam se hlásil náš žák, chtělo k přijímacím zkouškám klasifikační vysvědčení, protože je to v nějakém zákoně a oni jej chtěli dodržet," vysvětluje Korda jeden z problémů pojících se s netradiční formou hodnocení. Chyba však podle něj není u středních škol, ale především na straně státu. "Jsou špatně nastaveny zákony a normy, které jiné než klasifikační hodnocení neumožňují," tvrdí. 

Užívání hodnocení, které informuje o pokroku dítěte podle předem stanovených cílů, chce podpořit ministerstvo školství. "Připravujeme změnu legislativy, aby byla kriteriální i klasifikační vysvědčení rovnocenná," říká Jan Jiterský, zástupce ředitele odboru základního vzdělávání. Resort se chystá zařadit vzory takového vysvědčení do vyhlášky o dokladech o vzdělání a hlavně poskytnout školám metodiku, jak dávat slovní zpětnou vazbu. Slibuje si od toho častější užívání takového hodnocení jak na vysvědčení, tak i v průběhu celého školního roku. 

Zavést do všech škol ze dne na den slovní hodnocení ale podle Kordy nejde. "To by si mohl dovolit jen stát. A i ten by musel nejdřív proškolit všechny učitele," říká a zdůrazňuje, že učitelé používají především takový způsob hodnocení, jaký sami považují za smysluplný a pro sebe zvládnutelný. Je jim proto třeba případný nový způsob hodnocení důkladně vysvětlit. 

Na waldorfských školách učitelé neznámkují

Slovní hodnocení totiž klade na učitele vyšší nároky. Například na waldorfských školách, kde téměř neznámkují, píše učitel každému z žáků na vysvědčení jeden až dva odstavce textu ke každému předmětu, což zabere více času než známkování. Podle Tomáše Kuby z plzeňské Waldorfské školy Dobromysl a Asociace waldorfských škol České republiky to však má smysl, protože známky mohou děti demotivovat. "Vycházíme z předpokladu, že každé dítě se chce učit a my to v něm můžeme známkováním zabít," říká. 

Waldorfská škola známkuje pouze v osmých a devátých třídách, protože jí to nařizuje stát kvůli přijímacím zkouškám. "I tak ale dáváme slovní hodnocení a to následně převádíme na známky," vysvětluje Kuba. Žáci osmých a devátých tříd tak dostanou vysvědčení se slovním hodnocením a k tomu ještě výpis z vysvědčení s přepisem na známky.

Přechod ze známek na slovní hodnocení není podle Kuby pro děti snadný a čím jsou starší, tím déle jim to trvá. Nejčastějším problémem bývá, že slovnímu hodnocení nerozumí, protože jej neumějí správně číst. Například vysvědčení na waldorfské škole má obvykle dva až tři listy, které jsou popsané z obou stran zhruba ze dvou třetin. 

Větší problém než děti však s přechodem na slovní hodnocení mají obvykle rodiče, kteří byli sami zvyklí na známky. "Rodič, který se chce na hodnocení jen podívat a hned vědět, si samozřejmě stěžuje, že je to pro něj náročné. Ale rodičům, kteří se o děti zajímají, slovní hodnocení vyhovuje," popisuje Kuba. 

Připraveni nejsou učitelé ani rodiče

Ministerstvo školství usiluje v rámci revize Rámcového vzdělávacího programu především o zavedení formativního hodnocení, tedy zpětné vazby, která by v průběhu školního roku informovala žáky o jejich pokroku a o tom, zda se jim daří naplňovat předem stanovené cíle. Jednou z forem zpětné vazby je právě i slovní hodnocení.

"Nařízení formativního hodnocení je velkým krokem, na který učitelé a mnohdy ani rodiče nemusí být připraveni," upozorňuje Jan Jiterský z ministerstva školství. Podle něj je proto potřeba vytvořit podpůrné materiály, které školám se zavedením pomohou.

Se zavedením většího poskytování zpětné vazby souhlasí i Eva Píšová, učitelka a členka Asociace metodiků cizích jazyků. Žáci podle ní potřebují dostávat od učitelů zpětnou vazbu, která se nezapočítává do hodnocení. V opačném případě totiž mají žáci pocit, že se učí jenom pro známky.

Zpětnou vazbu ale podle Píšové potřebuje i učitel, aby věděl, jak žáci učivo pochopili, a proto zadává i testy, které neznámkuje. "První otázka je vždy: 'Je to na známky?'," říká. Když není, žáci se podle Píšové uvolní, spadne z nich stres a nemají ani potřebu opisovat od spolužáků. 

Závěrečnému slovnímu hodnocení na vysvědčení ale Píšová nakloněná není. "Více mi vyhovují známky a myslím si, že v našem prostředí mají podobnou vypovídající hodnotu jako mnohostránková slohová cvičení učitele," vysvětluje.

Video: Neznámkuje a nedává diktáty. Chci děti podporovat, ne je nachytávat na tom, co neumí (16. 6. 2021)

Přestali jsme tolik používat slovo chyba a začali upozorňovat žáky na místo pro zlepšení, říká vítězka Global Teacher Prize ČR Barbora Heřmanová. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy