Praha/Brusel - Původní patnáctka zemí Evropské unie splní svůj závazek z Kjóta, podle něhož musí v letech 2008 až 2012 omezit skleníkové plyny o osm procent oproti roku 1990.
Vyplývá to ze zprávy Evropské agentury životního prostředí, jejíž předchozí údaje až dosud tak optimistické nebyly. Spíše naopak.
Agentura varovala, že Evropská unie, hlavní světový bojovník za snižování emisí skleníkových plynů, bude mít problém mezinárodní slib dodržet. Například k roku 2005 snížily staré země EU své emise jen o 1,5 procenta.
Jenže podle aktuální zprávy "Skleníkové plyny v Evropě 2008 - trendy a další vývoj" je už vývoj mnohem příznivější. Původní evropská patnáctka by mohla své skleníkové emise snížit dokonce o více než 11 procent, hlásí evropský ekologický úřad.
OSN kritizuje také Česko
Zpráva z Bruselu přišla ve stejnou dobu, kdy OSN zveřejnila vlastní statistiku světových emisí. Z ní vyplývá, že oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek od roku 2000 přibývá.
OSN za to podle agentury Reuters kritizuje především země bývalého sovětského bloku, mezi něž patří i Česko. Ve východní Evropě sice po propadu průmyslové výroby na počátku 90. let emise výrazně poklesly, ale v posledních letech se fabriky znovu rozjely na plné otáčky. A navíc výrazně přibylo automobilů, významného zdroje skleníkových plynů.
Údaje OSN potvrzuje i poslední Zpráva o stavu životního prostředí v České republice, kterou v říjnu projednala Topolánkova vláda.
"Pokles emisí skleníkových plynů se zastavil a od roku 2005 je sledován jejich mírný nárůst. Nepříznivý trend je způsoben zejména rostoucími emisemi z dopravy, které v roce 2006 představovaly přibližně 13 procent celkových emisí," uvádí se v dokumentu.
Emise rostou, Kjóto splníme
Česko i tak nebude mít problém Kjótská protokol splnit. Republika se v roce 1992, ještě před vstupem do EU, zavázala, že stejně jako původní evropská patnáctka sníží skleníkové emise o osm procent.
"Naše emise v roce 2007 byly zhruba o čtvrtinu nižší než v roce 1990," konstatoval ministr životního prostředí Martin Bursík. Jeho úřad nyní plánuje, že ušetřené emise prodá zemím, které mají se splněním kjótského protokolu potíže, a peníze použije na další snižování emisí - nejen skleníkových.
"Pomůžeme domácnostem s výměnou kotlů na uhlí, s instalacemi obnovitelných technologií i se zateplováním domů a bytů," slíbil Bursík. Stát by přitom mohl prodejem "čistého ovzduší" vydělat až desítky miliard.
"Energetická náročnost naší ekonomiky je stále o téměř polovinu vyšší, než je evropský průměr a naše sklěníkové emise nadále neklesají. Kromě investic do energetické spotřeby budov musíme také výrazně omladit český vozový park a snažit se zvrátit trend rostoucí automobilové dopravy," dodal Bursík.
Vzorní jsou Britové či Francouzi
Evropská agentura životního prostředí konstatovala, že už v roce 2006 splnili svůj emisní závazek Francie, Řecko, Švésko a Velká Británie.
Dalších osm zemí - Rakousko, Belgie, Finsko, Německo, Irsko, Lucembursko, Nizozemí a Portugalsko - by podle agentury mělo rovněž dosáhnout svých cílů. Dánsku, Itálii a Španělsku se to však nejspíš nepodaří.
"Některé členské státy nedělají stále tolik, aby dosáhly kjótských závazků. Zemím EU-15 jako celku by se to však mohlo povést," poznamenala ředitelka agentury Jacqueline McClade.
Hlavními nástroji, jak omezovat skleníkové emise, je snižovat spalování fosilních paliv, větší energetické úspory nebo větší využívání obnovitelných zrdojů, jako jsou větrné nebo sluneční elektrárny.
