Skeptici z Česka přemohli krizi nejlépe ze všech

Petr Holub
24. 12. 2010 14:13
Když se odečtou nejbohatší Lucembursko a nejchudší Bulharsko, je vítězem Česko

Praha - Česká republika patří k hlavním vítězům krizového období v zemích Evropské unie.

Během "tří ztracených let" krize 2008-2010 totiž zvýšilo ekonomický výkon devět zemí z evropské sedmadvacítky. Většina z nich se podporou slábnoucí ekonomiky zadlužila, a tak se státní dluh podařilo pod padesáti procenty udržet jenom třem z nich.

A když se odečte nejbohatší evropská země Lucembursko a nejchudší Bulharsko, které se nedají s ostatními snadno srovnávat, zůstává Česko jediným vítězem.

Čechům se nejlépe podařilo překonat dvě hlavní rizika.

Ekonomika proti předkrizovému roku 2007 posílila, byť jen o 0,9 procenta, jak informuje Eurostat. Státní dluh přitom vyrostl o 13,7 procenta HDP a celkem dosáhl 42 procent. Kontrolu nad deficitem se podařilo udržet, i když stát během tří let nezvýšil daňovou kvótu.

Nikdy jsme se tak nebáli

Tento výsledek je v Evropě unikátní, a to se Česko vymyká ještě v jednom ohledu - má zdaleka nejvíc skeptiků.

Eurobarometr ukazuje, že tradiční česká skepse letos dosáhla svého vrcholu a překonala veškerou konkurenci.

V zemi, která se zatím s dopady krize dokázala vypořádat, se budoucnosti obává vedle Řecka nejvíc lidí. Na jaře 2010 jen devět procent Čechů věřilo, že se zlepší ekonomická situace jejich domácnosti, jen osm procent očekávalo postup v zaměstnání.

V Řecku těžce zkoušeném krizí věřilo v obou případech na zlepšení pouze sedm procent obyvatel, v Irsku a Portugalsku ale dvojnásobek.

Pesimismus potvrdil i podzimní průzkum společnosti STEM. Na dotaz, jestli se celková hospodářská situace za pět let zlepší, odpovědělo kladně 22 procent dotázaných. Dosud zaznamenal STEM nejhorší výsledek koncem roku 2003, kdy se Češi báli vstupu do Evropské unie a kdy na zlepšení věřila jen čtvrtina. V krizovém roce 1997 to byla dokonce třetina.

Řecká korupce, rumunský parlament

Skeptické primáty mají Češi i v dalších oblastech.

Na tom, že zemi ohrožuje korupce, se podle Eurobarometru shodne 96 procent dotázaných a větší obavy mají opět jen Řekové. Spolu s Řeky a Kypřany si také Češi nejčastěji uvědomují, že se nejvíc uplácí při veřejných zakázkách. Myslí si to 74 procent.

S tím je v Česku spojena nedůvěra k veřejné správě a politice. Méně než patnáct procent obyvatel důvěřuje národnímu parlamentu kromě Česka už jen v dalších třech postkomunistických zemích. Konkrétně jde o Rumunsko, Litvu a Lotyšsko, které během krize zaznamenaly v Evropě největší ekonomický propad.

Ještě na podzim patřilo do stejné kategorie Maďarsko, důvěra v politiku však vyrostla po nástupu nové Orbánovy vlády.

Britská euroskepse

Na rozdíl od ostatních postkomunistických zemí Češi (a spolu s nimi Lotyši) nevěří ani Evropské unii. Na otázku, jestli se členství v EU vyplatí, kladně odpovídá jen necelá třetina. Češi a Lotyši tak jsou ve stejné kategorii jako tradičně euroskeptická Velká Británie.

Ještě v roce 2007 chválilo členství v Unii 61 procent Čechů, letos už jen polovina. Češi propadli euroskepsi paradoxně ve chvíli, kdy začali ve velkém čerpat evropské dotace. Ministerstvo financí letos čeká, že Česko získá od bruselské pokladny o 89 miliard korun víc, než do ní odvede. To je vzhledem k počtu obyvatel v Evropě unikátní výsledek.

"Jsme pod vlivem hradní filozofie, která je prostě antievropská," vysvětlil docent Vysoké školy ekonomické a bývalý ministr Tomáš Ježek v rozhovoru pro Český rozhlas 6. Pozoroval to i na vědecké radě ve své škole. "Byla tam debata o euru a prostě všichni se předháněli v házení bláta na Evropskou unii. To je takový rituál," uvedl Ježek.

On sám evropský projekt nekritizuje. "My bychom si na něj sami nikdy s touhle tou malou českou přízemní filozofií nezmohli."

Proč úspory?

Česká skepse je také v základech vládní hospodářské politiky, která sází na tvrdé rozpočtové úspory i za cenu zpomalení ekonomického růstu.

Eurobarometr ukázal, že odstranit deficit ve jménu příštích generací žádá 85 procent Čechů. Tím se Češi zařadili mezi země s velkými finančními problémy. Šetřit chce ještě větší podíl Kypřanů a Řeků resp. o něco nižší podíl Maďarů, Malťanů a Belgičanů. Do stejné kategorie patří ještě spořiví Němci.

Úspory však vedou k prohloubení skepse. Ekonom Ježek připomíná, že dnes se má průměrný Čech mnohem lépe, než v roce 1991, kdy se během několika měsíců zvýšily ceny o 40 procent a tím se o stejné procento propadly příjmy obyvatelstva.

"Lidé věděli, že to je cena, kterou musíme zaplatit za svobodu, za to, aby byla volně směnitelná koruna a aby začal fungovat trh. A on opravdu fungovat začal. Člověk nemusel ráno do fronty, nemusel podplácet nějaké zelináře a nevím koho všeho, aby dostal obyčejné zboží," připomněl Ježek.

Tentokrát není vládní zásah tak drsný. "Ale člověk ví, že tentokrát nic nedostane," vysvětlil současnou nespokojenost Ježek.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Na Děčínsku se v sobotu navečer převrátil traktor, zemřeli dva lidé

Na Děčínsku u Dolních Habartic v sobotu navečer zemřeli muž a žena, s nimiž se převrátil traktor. Okolnosti tragické nehody policie dál vyšetřuje.

Traktor se dvěma lidmi se převrátil kolem 18:00. "Utrpěli zranění neslučitelná se životem a bohužel na místě jim podlehli. Na místo vzlétl vrtulník a vyjela i sanita, bohužel už těmto osobám jsme nemohli pomoci," uvedl krajský mluvčí záchranné služby Prokop Voleník. Podle regionální mluvčí policie Aleny Bartošové je šetření příčiny tragické nehody na začátku. 

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Karlovarský kapitán Vondráček dostal třízápasový trest za účast v bitce

Hokejový útočník Tomáš Vondráček z Karlových Varů dostal od disciplinární komise extraligy třízápasový trest za účast v bitce v závěru pátečního utkání 7. kola ve Zlíně. Kapitán Energie se zapojil do šarvátky s obráncem Tomášem Žižkou poté, co na led skočil ze střídačky. Jednozápasový trest dostal litvínovský útočník Martin Havelka, který fauloval Davida Kašeho.

Vondráček se do bitky s Žižkou, kterou odstartoval kontakt zlínského kapitána s brankářem Karlových Varů Filipem Novotným, zapojil i přesto, že v momentě jejího začátku nebyl na ledě. Od rozhodčích Reného Hradila a Filipa Vrby za to dostal vedle pětiminutového trestu i osobní trest do konce utkání.

"V okamžiku zahájení šarvátky nebyl na ledové ploše, ale opustil hráčskou lavici a po příjezdu napadl protihráče zaměstnaného konfliktem s dalším soupeřem. V úderech do helmy a nechráněné části obličeje pokračoval i nadále, přičemž se agresivním způsobem zbavil čárového rozhodčího, který se snažil šarvátku přerušit a zabránit, aby se dostal do blízkosti protihráče," uvedl předseda disciplinární komise Viktor Ujčík v tiskové zprávě s tím, že Vondráčkovi zároveň udělil i pokutu ve výši deseti procent měsíčního platu.

Karlovarský útočník tak nuceně vynechá zápasy v Pardubicích, Třinci a Mladé Boleslavi. Trest v horní polovině možné sazby dostal Vondráček i proto, že v uplynulých dvou letech byl dvakrát trestaný.

Havelka dostal jednozápasový trest za faul na Kašeho v polovině druhé třetiny pátečního zápasu, za který jej ale rozhodčí Vladimír Pešina a Oldřich Hejduk nevyloučili. Disciplinární komise jej však na základě podnětu Sparty řešila.

"Zneužil situace, kdy byl protihráč po předchozím pokusu o zakončení ve snížené pozici a měl minimální šanci se střetu bránit, k tomu, aby cíleně změnil směr své jízdy a zasáhl ho. Před střetem nezvýšil rychlost, ruce držel u těla a před zákrokem se neodrazil, jednoznačně však zneužil protihráčovy situace a porušil zásadu, že je povinen postupovat tak, aby zásahem do hlavy nebo krku neohrozil zdraví protihráče," uvedl Ujčík. Havelka vynechá dnešní utkání 8. kola proti Plzni.

Zdroj: ČTK
Další zprávy