"Víme, že se s šikanou potkalo mnoho našich mladých diváků, proto chceme společně s naším partnerem Linkou bezpečí a naším ambasadorem Kovym ukázat nejen dětem, že se mohou šikaně postavit nejen svým postojem, ale i zapojením důvěryhodného dospělého. Chceme problém podat tak, aby mu rozuměly i děti, aby věděly, kde hledat pomoc. Linka bezpečí je důvěryhodnou institucí, jež nám pomůže zvýšit povědomí o této problematice," uvedla Malgosia Chapman ze společnosti Turner Germany & CEE, pod niž dětský kanál patří.
Zástupci kanálu připravili ke kampani s Linkou bezpečí a youtuberem Kovym internetové stránky, kde děti naleznou různé informace. Podobně jako ve vysílání televizního kanálu na něm děti budou moct zhlédnout také videospot s Kovym či animovaný videospot o šikaně i takzvané kyberšikaně v on-line prostoru.
Počet šikanovaných dětí roste
Počet dětí, které trápí šikana či kyberšikana, podle zástupců Linky bezpečí roste. V roce 2018 kvůli tomu Linka bezpečí zaznamenala 2182 telefonátů, e-mailů či chatů. Bylo to o 100 více než o rok dříve. Denně přijala loni Linka bezpečí 430 kontaktů od dětí, z toho bylo pět až šest kvůli šikaně.
"Problém šikany tvoří kolem sedmi procent veškerých kontaktů, které děti učiní s Linkou ubezpečí, ať už prostřednictvím telefonátů, e-mailů či skrze chat," řekla Regina Jandová z Linky bezpečí.
Kyberšikanu řeší v jednom procentu případů, tedy asi s pěti dětmi za měsíc. Upozornila ale zároveň, že děti často spíše tají, že mají se šikanou či kyberšikanou problém, protože se bojí nebo stydí.
Kyberšikana je podle vedoucího projektu E-Bezpečí Kamila Kopeckého v současnosti celosvětový problém. V České republice se s ní podle něj setkalo kolem 40 procent dětí a asi deset procent jich zažívá vážnou formu tohoto sociálního jevu.
Za problém považuje to, že rodiče často nevědí, jak to řešit. Důležité je podle něj hlavně posilování dobrých vztahů mezi dětmi ve školách, ke kterému by mohla přispět právě i zmíněná kampaň.
Projevy šikany mohou zahrnovat slovní i fyzické napadání. Podle odborníků může jít ale i o pošťuchování či vyčleňování z kolektivu, které je na první pohled nevinné. Kyberšikana se projevuje například verbálními útoky, průnikem na účet, vyhrožováním a vydíráním, obtěžujícím prozváněním, ztrapňováním pomocí šíření fotografií, videa či zvukového záznamu. Oběti kyberšikany podle odborníků přitom často nevědí, kdo přesně je obtěžuje.
