Reklama
Reklama

Siesta v Česku? Češi mohou přebrat středomořský způsob života, říká vědec po vlně veder

Vojtěch Štěpán
Vojtěch Štěpán
Vojtěch Štěpán

O minulém víkendu v Česku padl nový teplotní rekord: 41,9 stupně Celsia. Vlny veder budou přitom podle klimatologů v budoucnosti čím dál častější. A jak vysvětluje environmentalista Jan Hollan, bude potřeba se na ně připravit. Inspiraci mohou Češi načerpat například ve Středomoří.

France Extreme Weather Heat
"Ještě pořád máme chladná léta, ale jsou jich třeba tři procenta místo třiceti. Obyčejných máme nyní možná deset místo třiceti procent. Žijeme v letním období, jaké posledních sto tisíc let nemohlo existovat," říká Jan HollanFoto: AP – Christophe Ena
Reklama

Je reálné, že v Česku kvůli klimatickým změnám a vlnám veder časem zavedeme „středomořský“ styl života?

V horkých krajích mají jiný způsob života a ten je potřeba přebírat. Ale nejde pouze o to. V Česku se o tom zas tak moc nemluvilo, ale například ve Francii už ve vedrech dělají určitá opatření, co se týče starých lidí – kontrolují je, ptají se, zda mají vše potřebné.

Ještě pořád máme chladná léta, ale jsou jich třeba tři procenta místo třiceti. Obyčejných máme nyní možná deset místo třiceti procent. Žijeme v letním období, jaké posledních sto tisíc let nemohlo existovat.

A to jsou tři celé letní měsíce, není to jedna týdenní vlna veder. Vyskytují se teploty, jaké dřív v žádném případě nebyly. A každé desetiletí je to výraznější.

Jak se na toto počasí mohou Evropané adaptovat?

Tak adaptovat… že nechodí během dne ven. Chodit ráno, a potom až zapadne slunce. Vzduch je pořád teplý, ale přímé slunce je nejhorší.

Reklama
Reklama

Nejlepší přítel člověka jsou mraky. I když je člověk ve stínu a má nad sebou modré nebe bez mraků, tak ono hřeje. Záření je ve stínu desetkrát slabší, ale pořád je ho hodně.

Ale jak se začne večer stmívat, tak nebe je najednou příjemně chladné, takže je potřeba nebýt pod stromem, ale pod širým nebem. To moc pomáhá a je to velice příjemné. A proto lidé v jižních krajinách večer chodí na otevřená prostranství.

Je vůbec reálné, že by tak v Česku například začalo fungovat něco na způsob siesty?

Jak to budeme dělat, to nevím, ale někde mají běžně částečné úvazky. Mohly by být pružné, tedy že v létě, když je horko, se bude méně pracovat. Mnoho institucí už nechává lidi pracovat z domova.

Schovat se doma je tak sice možné, ale potřebujete dvě věci. Za prvé se nesmí pustit slunce dovnitř. To znamená na všech oknech, na která svítí, musí být vnější clonění. A poté, když jde večer člověk spát, tak je třeba otevřít okna. Větrání pozdě v noci a nad ránem moc pomáhá.

Reklama
Reklama

Chodit ven by se mělo brzy ráno a pozdě večer. Druhá možnost je se polévat vodou. To ale nemůže dělat každý na každém pracovišti. A ne všichni jsou ochotni se polévat. Pak by ale neměli být odpoledne venku. Jak je přes třicet stupňů, tak by člověk měl pohyb venku omezit, a to zejména na slunci.

V Česku se v posledních dnech vyskytlo hned několik tropických nocí za sebou. Teplota neklesla pod dvacet stupňů. Je to velký nápor na psychiku či kvalitu spánku?

Ano, kdyby to bylo oněch dvacet stupňů v deset večer, tak je to naprosto perfektní. To je chladný vzduch. Ale ono to bohužel večer není. Je to až nad ránem.

Nestačí také v noci pouze otevřít jedno okno. Musí být průvan ideálně přes více podlaží. Jakmile teplota venku totiž začne být nižší než v domě, tak domem táhne teplý vzduch nahoru jako komínem a zvenku přichází chladnější. Průvan tak vzniká rozdílem teplot.

Bylo by možné tak zařídit domy: v bytových domech by musela být dole mříž místo dveří, vchod na střechu by také měl být otevřený a byty by ve dveřích měly mít také mřížky, aby vzduch táhl nahoru. Pasivní chlazení je nenáročné na elektřinu.

Reklama
Reklama

Bohužel dnes se všechny úřady a školy na noc zavírají. Pak ráno člověk přijde a všude je horko. Otevřít okna brzy ráno mnohdy nestačí. Otevírat je v devět ráno je beznadějné.

Také velice pomáhá, když mají lidé malý ventilátorek, který fouká na obličej. Neochladí to celého člověka, ale zvyšuje to psychickou pohodu. Stačí i ventilátor ze starého počítače.

Jak se vůbec dají nejlépe snášet letošní tropické noci?

Teď ještě jsme měli dobré noci v tom, že vzduch nebyl extrémně vlhký. Nebylo strašné dusno. Když je vlhkost vyšší, je to extrémně nepříjemné, protože se člověk neochlazuje pocením. Pot se totiž špatně odpařuje. Polévání vodou je trošku lepší, může klidně být i teplá.

Suchý vzduch mimochodem pomáhá v tom, že teplota klesá do rána. Když je vlhký, tak příliš neklesá. Teplo se méně vyzáří do nebe, když tomu brání vodní pára. Druhá věc je, že se dělá rosa a teplota přestane klesat. Skončí to na rosném bodě a přes něj neklesne.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás také zajímat: Složil se na ni celý národ, pak ji ukradli Sověti. Příběh nesmrtelného stroje, který psal dějiny


Reklama
Reklama
Reklama