Ruská ambasáda se naoko přestěhovala. Na náměstí Borise Němcova sídlit nebude

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
17. 4. 2020 20:20
Praha slavnostně přejmenovala náměstí Pod kaštany u ruského velvyslanectví po zavražděném ruském politikovi Borisi Němcovovi. Podle zjištění Aktuálně.cz se ovšem v oficiální adrese velvyslanectví jméno kritika prezidenta Vladimíra Putina nejspíše neobjeví. Na ministerstvo zahraničí od Rusů dorazila nóta, v níž oznámili, že odteď sídlí v ulici Korunovační. Jejich úřad tam má druhou budovu.
Foto: ČTK

Když Praha v únoru slavnostně přejmenovala náměstí Pod kaštany před ruskou ambasádou po zastřeleném kritikovi Vladimíra Putina za účasti jeho dcery, primátor Zdeněk Hřib (Piráti) to označoval za důležité vyjádření solidarity s ruskou opozicí a hnutím za lidská práva. Při odhalení desky řekl, že Boris Němcov byl liberální politik a kritik putinovského režimu, který odmítal válku na Ukrajině a byl zastáncem lidských práv.

"V době, kdy je demokracie, občanská společnost a tisk ohrožován na svobodě, je obzvláště důležité si takové lidi připomínat (…). Ať je nám náměstí Borise Němcova připomínkou, že lidská práva nejsou ani dnes samozřejmostí a musíme na nich neustále pracovat," dodal při pietě, která se konala přesně pět let po jeho zavraždění.

Na náměstí Borise Němcova 1 nicméně přesto s největší pravděpodobností ruská ambasáda sídlit nebude. Podle zjištění Aktuálně.cz totiž Rusové adresovali ministerstvu zahraničních věcí nótu, kterou svůj diplomatický úřad virtuálně přestěhovali. Nahlásili totiž, že odteď budou jako oficiální adresu používat ulici Korunovační, v níž stojí druhá budova velvyslanectví. Necelých 400 metrů od té hlavní. 

Mluvčí ministerstva to potvrdila. "Ruská ambásada nás dnes informovala o změně své doručovací adresy, jedná se v podstatě pouze o administrativní krok, který nemáme důvod jakkoliv rozporovat," uvedla Zuzana Štíchová. 

Velvyslanectví tak reagovalo na dopis od pražského magistrátu, v němž ambasádě, která v ulici sídlí jako jediná, změnu adresy oficiálně oznamovali. A zároveň potvrzovali, že druhá adresa zůstává beze změny. Zmíněné psaní k nótě ruští diplomati ministerstvu přiložili.

Na webových stránkách ambasády je adresa Korunovační 34 zatím uváděna u konzulárního úseku. Hlavní sídlo je stále napsáno na adrese Pod kaštany 1, která už neexistuje. Ruská ambasáda na dotazy Aktuálně.cz, proč mění své oficiální sídlo na druhou budovu, nereagovala.

Primátor Prahy řekl, že snahu Rusů nechápe. "Přijde mi to zvláštní. Vždyť i Vladimir Putin označil vraždu Borise Němcova za podlou a cynickou, s tím že organizátoři musí být potrestáni. Nechápu, proč se snaží vyhnout tomu, aby jejich ambasáda sídlila na náměstí pojmenovaném po někom, kdo zastával post jejich vicepremiéra," reagoval na dotaz Aktuálně.cz Hřib.

Na webu ruské ambasády je stále jako adresa sídla uvedeno náměstí Pod Kaštany, které už neexistuje.
Na webu ruské ambasády je stále jako adresa sídla uvedeno náměstí Pod Kaštany, které už neexistuje. | Foto: czech.mid.ru

Přejmenování náměstí po opozičním politikovi vyvolalo velkou nevoli ruské vlády. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ho označila za naprosto absurdní. "Pokud se ulicím, městům, náměstím dávají jména nějakých lidí, pak je to spjato s tím, nakolik vynikající byl ten či onen činitel," uvedla podle agentury TASS Zacharovová na tiskové konferenci.

"Zadruhé, zvěčnění památky člověka v dějinách vlastní země - jedná se o ulice a náměstí svrchovaného státu - je důležitý příklad pro vlastní publikum. Jestli děláš změny u sebe doma, děláš to hlavně pro sebe, a ne pro sousedy. Proto vysvětlení pražských úřadů (ohledně vyjádření podpory ruské opozici) je nějaký nonsens, větší absurdita se ani nedala čekat," dodala.

Zcela jinak to ovšem vidí dcera Němcova, která odhalení cedule s jeho jménem sledovala v Praze pět let po jeho zavraždění. "Děkuji všem, kteří souhlasili s přejmenováním, ale také těm, kterým se to nelíbí. Protože to je ta správná demokracie, když jsou slyšet všechny názory. Ať už jsou jakékoli," řekla Žanna Němcovová, jejíž otec byl před pěti lety zastřelen na mostu poblíž Kremlu.

Vykonavatelé zločinu byli mezitím odsouzeni, ale vyšetřovatelé neodhalili, kdo si vraždu objednal. Vyslechnout podezřelého z okolí čečenského vládce Ramzana Kadyrova jim podle ruských médií nebylo dovoleno.

Vyhrocené vztahy

Česko-ruské vztahy se v poslední době výrazně vyostřují. Velké pnutí vyvolala i další změna pražského veřejného prostoru. Radnice Praha 6 naposledy z náměstí Interbrigády na začátku dubna odvezla sochu maršála Koněva, její zastupitelstvo se na tom dohodlo už loni v létě.

Minimálně čtveřice ruských nacionalistů pak vhodila dýmovnici na pozemek české ambasády v Moskvě, akci doprovodili zavěšením transparentu s nápisem Stop fašismu na plot velvyslanectví. K incidentu se přihlásila extremistická strana Jiné Rusko. Jako motiv uvedla právě odstranění sochy maršála Ivana Koněva, který se v Rusku považuje za hrdinu 2. světové války. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 12 minutami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy