Sever Čech a Moravy mají nastartovat noví podnikatelé. Stát jim dá peníze a poradí v začátcích

Veronika Neprašová Markéta Hronová Veronika Neprašová, Markéta Hronová
Aktualizováno 9. 1. 2017 11:12
Vláda chce nastartovat trojici hospodářsky nejzaostalejších regionů u nás – Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Chce jim poradit a pomoct s rozjezdem podnikání. Novou strategii, která by také měla pomoct stávajícím obchodníkům začít vyvážet do zahraničí, kabinet v pondělí schválil.
Místo hutí a dolů podnikatelé s novými nápady a novými zaměstnanci. To je jeden z plánů vlády, jak vzkřísit ekonomiku severu Moravy a Čech.
Místo hutí a dolů podnikatelé s novými nápady a novými zaměstnanci. To je jeden z plánů vlády, jak vzkřísit ekonomiku severu Moravy a Čech. | Foto: Reuters

Praha – Před rokem a půl si šestatřicetiletá Ivana Mifková otevřela obchod s českým designem TY IDENTITY v Ostravě. Aby mohla samostatně podnikat, musela si půjčit. "Byl to velký risk, ale pomalu se to rozjíždí. Přibrala jsem ještě jednu kolegyni a chceme rozšiřovat prodejnu. Budeme potřebovat dál investovat," popisuje Mifková. Právě jí by se hodila pomoc, kterou teď plánuje začínajícím podnikatelům v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji poskytnout stát. 

Na malé a střední podnikatele strategie, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj spolu s představiteli krajů a zástupci oborových sdružení, sází nejvíc. Mají totiž být jednou z hlavních opor toho, aby se trojice nejslabších krajů u nás zvedla z ekonomického dna.

V pondělí základní koncepci, která se inspirovala třeba oživením ekonomiky německé oblasti Severní Porýní-Vestfálsko, schválila vláda. Do půl roku pak mají vzniknout konkrétní plány šité na míru jednotlivým krajům. "Bez změny situace v oblasti podnikání přijdou stávající malé a střední podniky o své klíčové odběratele a nenaleznou nové," píše se ve vládním materiálu, který má Aktuálně.cz k dispozici. 

Klíčové podle něj je, aby lidé na rozjezd vlastního byznysu měli peníze. Ivana Mifková a další začínající podnikatelé by tak napříště mohli získat třeba státní úvěr s lepším úrokem. Anebo rovnou příspěvek, takzvaný podnikatelský voucher. "Jednalo by se o nenávratný mikro-grant v řádu nižších stovek tisíc korun," píše se v koncepci krajských restartů. 

Peníze i dobré rady

Kromě peněz pak chce stát začínajícím i stávajícím podnikatelům nabízet také poradenství. Že by právě toto zejména mladí živnostníci ocenili možná víc než peníze, potvrzuje i Petra Gherbetz, mladá majitelka obchodu s oblečením v Ostravě. "Nejhorší pro začínajícího podnikatele je zorientovat se, co všechno musí odevzdat, dokdy, kde to odevzdat, co naopak nesmí," vyjmenovává.

Zorientovat se ve změti nařízení je bez účetní, na kterou v začátcích nejsou peníze, velmi těžké. "Nechtěla jsem si půjčovat, tak jsem si na první investice našetřila z bývalých zaměstnání. Zažádala jsem o nějaké dotace, kvůli malicherné nesrovnalosti, o které jsem nevěděla, je ale musím všechny vracet," popisuje. 

Jedno místo, kde by podnikatelům poradili, co a jak si musí zařídit, by velmi ocenila také jednatřicetiletá Olga Szotkowska z Jablunkova. Ta provozovala úklidovou firmu, v současnosti má pozastavenou činnost. "I kvůli tomu, že je podpora začínajících podnikatelů tak slabá, nebo vlastně žádná," míní.

České výrobky na zahraniční trhy

Zatímco začínajícím podnikatelům mají pomoci hlavně peníze a potřebné know-how, už existující malé a střední firmy na severu Moravy a severozápadě Čech se mají s pomocí státu naučit své zboží vyvážet nejen za hranice kraje, ale i republiky. "Pokud firmy přijdou o stávající dlouholeté zákazníky, což momentálně hrozí u dodavatelů těžařských nebo ocelářských firem, mají velké problémy s vytvořením nabídky pro nové zákazníky," vysvětluje zástupkyně vládního zmocněnce pro rozvoj zmíněných krajů Gabriela Nekolová. 

Pomoci zorientovat se v tom, co si zákazníci v tom kterém evropském regionu žádají, mají speciální rozvojové programy. Ve hře je také takzvaná "exportní akademie", kde by se podnikoví manažeři učili, jak efektivně dostat zboží svých firem za hranice.

"Osnovy se začnou chystat až po schválení Strategického rámce vládou. Předpokládáme, že podstatná část bude vytvořena letos na jaře," dodává Gabriela Nekolová s tím, že své nápady budou moci přidat i samotné firmy. "Během tohoto roku máme v plánu rozjet internetový obchod a rády bychom se rozšířily mimo České republiku. Jakoukoli pomoc bychom rozhodně uvítaly," říká majitelka designového obchodu Ivana Mifková. 

Novodobý Marshallův pán

Snahy vlády o pozvednutí Ústecka, Ostravska a Karlovarska oceňuje i známý podnikatel, mecenáš a ústecký patriot Martin Hausenblas. "Je to něco jako novodobý Marshallův plán a já ho vítám! Republika těmto krajům dluží, protože v minulosti byly průmyslovými tahouny a teď doplácí na důsledky," myslí si Hausenblas.

"V případě Ústecka ale považuji za klíčové další pilíře vládní rozvojové strategie a těmi jsou dopravní infrastruktura, která region lépe propojí s dálnicí, revitalizace brownfieldu tak, aby se daly znovu podnikatelsky využít, a také prostor pro trávení volného času. Tyto tři věci pomůžou udržet mladé úspěšné lidi v kraji, zbytek už je na nich," myslí si Hausenblas. 

Vládní restart krajů vítá i poslanec TOP 09 a zastupitel severočeských Loun Michal Kučera. "Konečně se nám všem podařilo vládě vysvětlit, že bez tzv. Marshallova plánu se u nás na Severu nehneme. A těší mě, že s tímto projektem už před několika lety přišla TOP 09," říká Kučera.

Ne všichni podnikatelé ale na spásu státní pomoci věří. "Mladých podnikatelů se objevuje čím dál víc, proto je otázkou, jestli je to potřeba. Banky mají půjčky zpracované do detailu, a tudíž nevíme, co by stát mohl nabídnout, aby zůstal stejně objektivní a kritický jako banky," domnívá se jeden ze zakladatelů ostravské hranolkárny Faency fries René Müller. Způsoby, jak si udržet byznys, jsou podle nich v každém oboru natolik rozdílné, že si nedovedou představit, jaké obecné rady by stát rozdával.

Ani podle Petry Gherbetz nejsou školení a workshopy vždy užitečné. "Už jsem nějaké absolvovala a byly to vyhozené peníze. Většinou se tam dozvíte obecné věci, které už dávno víte. Místo nějakých špeků a chytáků, které by vás zajímaly," říká.

Tomáš Nedbal provozuje v Bruntále firmu poskytující internetové připojení už 13 let a o podnikání v kraji se hodně zajímá. Na udržení mladých lidí a firem v kraji, má ale jiný názor. "Shodli jsme se, že pokud je člověku dvacet, má vyrazit do světa, sbírat zkušenosti, naučit se co nejvíc. Až když je člověku třicet, pětatřicet let a přemýšlí o založení rodiny, musí mu rodné město nabídnout solidní síť školek, sportovišť, a pokud k tomu přijde i pomoc se založením firmy, bude to jedině dobře," míní.

Kolik bude podpora ekonomiky Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje stát, si zatím vláda netroufá vyčíslit. Jen do roku 2020 to mají být desítky miliard korun. Výrazné zlepšení ekonomiky díky nové strategii pak vláda očekává nejdříve za deset let.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Keňané volili prezidenta, poslance a senátory, komise může sčítat hlasy až týden

Keňané v úterý volili nového prezidenta, členy obou komor parlamentu a zástupce místních správ. I když se volební místnosti oficiálně uzavřely již v 16:00 SELČ, hlasování bylo podle BBC prodlouženo v místech, která se otevřela později. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo řešení ekonomických problémů země. Na sečtení hlasů má volební komise maximálně sedm dní.

K letošním volbám se zaregistrovalo 22 milionů voličů. Keňská volební komise uvedla, že očekává volební účast kolem 60 procent. V posledních volbách v roce 2017 se k urnám dostavilo téměř 80 procent voličů.

O prezidentský post se ucházeli čtyři kandidáti. Vítěz nahradí dosavadní hlavu státu Uhurua Kenyattu, který po ukončení dvou mandátů nemá právo znovu kandidovat.

Keňské volby v minulosti provázely spory, obviňování z podvodů a také násilí. Jak píše agentura Reuters, Keňanům dělají největší starosti rychle rostoucí ceny potravin a hluboce zakořeněná korupce, takže mezi nimi panuje malá důvěra v to, že nová vláda něco změní.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Varnsdorfská textilka Velveta míří do insolvence, má dluhy přes 300 milionů

Tradiční výrobce oděvních textilií, společnost Velveta z Varnsdorfu na Děčínsku, nebyla schopna dostát svým závazkům vůči věřitelům, které přesahují 300 milionů korun. Byla proto nucena podat na sebe insolvenční návrh, informovaly dnes na webu Hospodářské noviny (HN).

Historie firmy sahá do roku 1777, kdy Josef Franz Anton Fröhlich zřídil ve Varnsdorfu tkalcovskou dílnu. Společnost se specializovala například na výrobu manšestru, dyftýnu nebo sametu. Sortiment doplňovaly oblekové tkaniny či tkaniny pro bytový dekorační textil a lůžkoviny.

"Ekonomická situace dlužníka se opět zhoršila s neočekávaným a razantním nárůstem cen elektřiny a plynu, který započal na konci roku 2021. Zvýšením cen energií se skokově zvýšily náklady na výrobu a na vlastní provoz obchodního závodu dlužníka," uvádí insolvenční návrh podaný ke Krajskému soudu Ústí nad Labem 8. srpna. Společnost s novými klienty vyjednala nové ceny, u dříve sjednaných zakázek se jí však nepodařilo zahrnout vyšší náklady, a proto nebyla schopna udržet svůj provoz v chodu.

Nadále však existují firmy Velveta Varnsdorf a Velveta Textilie, napsaly HN. První se podle obchodního rejstříku zabývá rozvodem tepla a elektřiny či barvením a chemickou úpravou textilií, druhá společnost se věnuje koupi zboží za účelem jeho dalšího prodeje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy