Peruánský šaman i smrt na golfu. Seznamte se s osudy aktérů kauzy Mostecká uhelná

Marek Pokorný Marek Pokorný, Renata Daniová
4. 12. 2018 11:23
Od kontroverzního prodeje státního podílu v Mostecké uhelné společnosti uplynulo už téměř dvacet let. Nyní se už druhým týdnem kauzou zabývá Městský soud v Praze. Trestní spis má podle dřívějšího vyjádření státního zastupitelství přes 100 000 listů. Jednání jsou aktuálně rozplánovaná až do dubna. Podívejte se, kdo jsou hlavní aktéři sporu, po nichž ministerstvo financí požaduje z pozice poškozeného 8,6 miliardy korun.

Antonio (Antonín) Koláček

Hlavní aktér divoké privatizace Mostecké uhelné v letech 1997 až 1998. Po listopadové revoluci působil v Komerční bance, kde se vypracoval do funkce personálního ředitele a zaměstnanci jej v roce 1994 také zvolili jako svého zástupce v dozorčí radě banky. Komerční banka jej o rok později vyslala jako zástupce dceřiné Investiční kapitálové společnosti do představenstva Mostecké uhelné, kde měla dvacet procent akcií. Koláček se brzy vyšvihl do vedení dolů a stal se ředitelem pro strategický rozvoj a předsedou představenstva.

Současně působil spolu s Petrem Krausem ve společnost Newton Financial Management Group, která od roku 1994 obchodovala s cennými papíry. Právě tato společnost stála za skupováním akcií Mostecké uhelné v letech 1997 a 1998 - prováděla je za peníze, které si Mostecká uhelná u ní uložila ke zhodnocení na kapitálových trzích. Po divoké privatizaci, kdy doly papírově ovládla údajně americká společnost Appian Group, působil ve funkci jejího generálního ředitele. Po několika letech se stáhl, svůj podíl prodal a začal se věnovat buddhismu. Z peněz za prodej dolů také zřídil centrum pro duchovní rozvoj Maitrea. Letos se nechal přejmenovat na Antonia, údajně pod vlivem šamana z Peru.

Byl odsouzen ve švýcarské větvi případu, kdy za praní špinavých peněz v souvislosti s vytunelováním dolů dostal pravomocně trest 52 měsíců vězení. Nastoupit jej má příští rok v květnu.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Rada: Při přípravě rozpočtu nebyly respektovány základní zásady

Kvalita přípravy státního rozpočtu byla letos významně narušena nerespektováním základních zásad, jako je úplnost a reálnost rozpočtové dokumentace. Důvodem je mimo jiné to, že s návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun současně Poslanecká sněmovna schválila významné úpravy daní. S nimi přitom návrh rozpočtu nepočítá. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí a nastavení rozpočtové politiky, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada.

Ta zároveň zopakovala, že na základě dostupných dat bylo letní zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun nadměrné. Ke konci listopadu skončil rozpočet ve schodku 341,5 miliardy korun.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Radě nyní předsedá ekonomka Eva Zamrazilová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy