Senátoři navrhují vyplácet nemocenskou od prvního dne. Pravice je proti, zaměstnavatelé by vydělali

Martin Ťopek
Aktualizováno 16. 3. 2016 21:24
Senátoři navrhují zrušení lhůty prvních tří dnů nemoci, za které nedostane ochořelý zaměstnanec ani korunu. Takzvaná karenční doba už delší dobu vadí komunistům a sociálním demokratům. Jedním z cílů zavedení třídenní karenční doby totiž bylo omezit zneužívání systému. Úprava se nicméně dotýkala hlavně lidí s nejnižšími příjmy, kteří si nedovolí zůstat doma a léčit se.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Jaroslav Jiřička

Praha - Ze Senátu míří k projednání do Poslanecké sněmovny návrh na zrušení lhůty prvních tří dnů nemoci, za které nedostane ochořelý zaměstnanec ani korunu. Takzvaná karenční doba už delší dobu vadí komunistům a ve svém volebním programu ji měla i ČSSD. Právě její člen místopředseda Senátu Zdeněk Škromach návrh předložil.

"Nepočítáme v takovém případě s výrazným nárůstem nemocnosti. O tom rozhodují lékaři, kdo je nemocný, a svůj vliv má i tlak ze strany zaměstnavatele," zdůvodnil návrh předkladatel Škromach.

Jedním z cílů zavedení třídenní karenční doby totiž bylo omezit zneužívání systému. Zaměstnaní Češi stonali mnohem více, než lidé v ostatních evropských zemích. Zavedení tří neplacených dnů proto po poklesu nemocnosti vítali zejména zaměstnavatelé.

"Teď však vidíme, že se dotýká hlavně lidí s nejnižšími příjmy, kteří si nedovolí zůstat doma a léčit se. Ale zároveň má význam i pro vysokopříjmové zaměstnance, kterým se také vyplatí jít raději s nemocí do práce," uvedla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

Návrh nenašel pochopení u vlády

Zrušení zmíněné lhůty se už přitom probírá dlouho na různých úrovních, zatím ale vždy zůstalo jen u nedotažených návrhů. Přibližně před rokem se o změnu pokusilo několik poslanců Parlamentu. U vlády však velké pochopení nenašli, návrh prošel jen do prvního čtení a na další už nedošlo. "Po roční diskuzi jsme se dostali k novému návrhu, který tentokrát zvýhodňuje i zaměstnavatele," doplnil Škromach.

Senátní návrh totiž obsahuje i snížení plateb zaměstnavatelům na povinné nemocenské pojištění z 2,3 na 2,2 procenta. To podle Škromacha pro ně může znamenat úsporu 2,4 miliardy korun na pojistném. A těsně před jeho schválením senátoři odhlasovali ještě navýšení této částky o další desetinu na 2,1 procenta. Přesto je otázka, jak dopadne návrh ve sněmovně, šéf druhé nejsilnější strany ANO Andrej Babiš se netají tím, že by raději třídenní lhůtu ponechal.

Většina senátorů však byla jiného názoru. "Snížení příjmů z pojistného není pro státní kasu zanedbatelné, ale bude to změna přínosná. Je-li část obyvatel tlačená k tomu, aby se neléčila, přináší to další náklady na léčbu v budoucnosti," uvedla senátorka Eva Syková.

Karenční dobu v roce 2008 zavedla vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. A právě ODS je proti návrhu i nyní. "Možná, že zavedením třídenní neplacené lhůty nemocnost skutečně klesla. Nemocní lidé si totiž začali buď brát dovolenou, nebo to šli přechodit do zaměstnání. Obojí je špatně," uvedl senátor za ODS Jaroslav Kubera.

Podle něj by dobrým kompromisem mohly být takzvané sick days. Každý zaměstnanec by dostal na rok několik volných dnů, které by využíval v případě onemocnění, například při lehčích nachlazeních. Většinou se hovoří o pěti dnech za rok. "Tuto formu podporujeme a víme, že jsou jí nakloněni i zaměstnavatelé," dodal Kubera.

 

Právě se děje

Další zprávy