Senát zlákal starou gardu, ale i Okamuru s Michálkem

Jan Němec (redaktor) Jan Němec (redaktor)
7. 8. 2012 22:40
Z 27 senátorů, o jejichž křesla se hraje, jich chce zůstat v Senátu 17
Osazenstvo těchto lavic se částečně obmění.
Osazenstvo těchto lavic se částečně obmění. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Boj ČSSD o ústavní většinu v Senátu, snaha ODS alespoň zmírnit ztráty a zápas TOP 09 a Starostů o udržení senátorského klubu. Takové budou letošní podzimní senátní volby.

Už teď je totiž jasné, že na startu je na tom nejlépe sociální demokracie. I když jí preference po kauze Rath padají (jak hlavně v souvislosti s krajskými volbami varuje interní průzkum pro ČSSD), pořád je na čele stranických preferencí.

Navíc obhajuje v těchto volbách pouze 6 senátorských křesel, takže se dá čekat, že může jen získat. V Senátu nyní drží 41 mandátů, na dosah je tak ústavní většina 49 senátorů při plné účasti.

ODS s "černým Petrem" v ruce

ODS je na tom o poznání hůř. Po modré vlně před šesti lety teď musí obhajovat hned 14 křesel, přičemž preference jí na jaře a počátkem léta poslaly až na třetí místo za ČSSD a KSČM (např. CVVM za červen ).

Pro dvojče TOP 09 a Starostové to zase bude test, nakolik se úspěšný nováček sněmovních voleb před dvěma lety stane stálicí politické scény, nebo padající hvězdou. V těchto volbách obhajuje 3 senátní křesla. Nyní má TOP 09/STAN 5 senátorů, takže pokud by neobhájili všechna, byl by to konec jejich klubu.

Podobně jsou na tom lidovci (s nynějšími 6 senátory obhajují 3 křesla). Zbývají komunisté, kteří obhajují 1 křeslo. V senátních volbách ale úspěch nemívají, v horní parlamentní komoře nemají klub už několikáté období.

Nepřeceňujme počty

Počty ale nemusejí znamenat všechno. Přestože ČSSD má nadpoloviční většinu v Senátu až teď a přestože byla zastáncem omezení imunity zákonodárců, právě převážně oranžový Senát poslal tento zákon letos v dubnu ke dnu - i díky absenci právě senátorů za ČSSD.

Z 27 senátorů, kterým letos končí mandát, se hned 17 pokusí v Senátu zůstat dalších šest let: 9 z řad ODS, 4 sociální demokraté, 2 "topkaři" a 1 komunista.

Z občanských demokratů je to herec (a ředitel Vinohradského divadla) Tomáš Töpfer, ministr obrany Alexandr Vondra nebo teplický primátor Jaroslav Kubera, ze sociálních demokratů pak přímo šéf klubu Petr Vícha. Podobně je na tom předsedkyně senátorů za TOP 09/STAN Soňa Paukrtová.

Za lidovce chce být dalších šest let senátorem Jiří Čunek, známý svou údajnou korupční aférou či vystěhováváním Romů ve Vsetíně.

Na startu novinář i dobrodruh

Naopak některé bývalé veličiny vysoké politiky se do ní chtějí vrátit. Jednou z nich je bývalý předseda sněmovny za ČSSD Miloslav Vlček, který musel z postu (a následně i z kandidátky) odejít krátce před volbami v roce 2010 mj. kvůli nejasnostem kolem splacení, či nesplacení dluhu.

 

Politické strany se i tentokrát pokoušejí nalákat voliče na mediálně známé tváře. Pomineme-li solitéra Tomia Okamuru, nečekaná koalice lidovců, zelených a pirátů pak nasadila Libora Michálka, známého z kauzy Pavla Drobila, která se týkala údajně chystaného financování ODS z peněz fondu životního prostředí. Drobil kvůli ní nakonec odešel z postu ministra.

Touha poslanců být senátory

Podzim může také trochu promíchat členy mezi sněmovnou a Senátem. Hned několik současných poslanců se rozhodlo, že by se v půlce volebního období sněmovny raději stali na dalších šest let senátory.

Je to případ sociálních demokratů Stanislava Křečka nebo Františka Bublana , občanské demokratky Zdeňky Horníkové nebo "topkaře" Jaroslava Lobkowicze. Přiřadit sem můžeme i Jiřího Šlégra, který mezitím dokázal vyměnit dres sociálních demokratů za Paroubkův tým se znakem LEV 21.

Senátory se chtějí také stát hned jeden současný a minimálně dva bývalí ministři. K už zmíněným Alexandru Vondrovi a Františku Bublanovi se řadí i bývalý lidovecký ministr kultury Jaromír Talíř.

 

Právě se děje

Další zprávy