"Populistické předvolební gesto." Senát zamítl zmrazení platů vrcholných politiků

ČTK ČTK
27. 10. 2021 11:00
Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh spadne pod stůl, nová sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Senát Parlamentu ČR

Pro zamítnutí novely, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent. Zpravodaj Vladislav Vilímec (ODS) uvedl, že pokud by pro letošek platy zmrazeny nebyly, příští rok by stouply asi o tři procenta.

"Vláda mohla přijít se zmrazením na deset let nebo na 100 let," poznamenal Vilímec. Podobně jako zpravodaj ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) upozornil na to, že po rozmrazení by ústavním činitelům platy skokově vzrostly odhadem o 30 až 40 procent. "Buď chceme garantovat adekvátní odměňování představitelů státní moci, nebo dáváme najevo, že si vláda neváží jejich práce," řekl Vilímec. Goláň pokládá návrh na zmrazení platů za populistické předvolební gesto.

Senátor Michael Canov (SLK) uvedl, že platy zákonodárců jsou nyní nižší, než jaké mají při přičtení odměn vysocí státní úředníci. Vládní návrh označil za nesmyslný a nesystémový. "Před volbami se říká a dělá pro dosažení lepšího výsledku cokoli," konstatoval Jiří Čunek (KDU-ČSL). Vyjádřením solidarity by byly podle něho úspory v celé státní sféře.

Nehorázné rozhodnutí, míní Babiš

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) návrh kabinetu hájila mimořádnou situací, kdy se ekonomika jen pomalu vzpamatovává z ochromení při koronavirové krizi. "Stojím si i za mimořádným psychologickým a symbolickým rozměrem tohoto kroku, nebo lépe řečeno kdybychom k tomuto kroku nepřistoupili," zdůraznila. Schillerová poukazovala také na to, že platy ve veřejné sféře mají vzrůst příští rok vesměs o 1400 korun a ústavním činitelům by v průměru stouply o zhruba 11 000 korun.

Končící premiér Andrej Babiš označil rozhodnutí Senátu za nehorázné. "V době, kdy mají lidi problémy platit faktury za elektřinu, tak pánové z nové koalice realizují jen lži a nesplněné sliby. Podvedli lidi a Senát to zamázl," řekl Babiš. Senát ironicky označil za "pojistku zvýšení platů politiků".

Plat řadového poslance a senátora za současného zákonného stavu vzroste od ledna podle předběžných údajů o průměrné mzdě o 5500 korun na 96 300 korun měsíčně. Prezident bude brát 321 000 korun a ministři 183 700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jde o zvýšení o 18 300 korun a 10 500 korun. Premiér a předsedové obou parlamentních komor si měsíčně přijdou na 258 600 korun, zvýšení proti letošku bude představovat 14 800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací si polepší o 7800 korun na 135 600 korun. Společně s platy politikům vzrostou i měsíční náhrady.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 45 minutami

Kandidátem na prezidenta francouzských Republikánů bude Ciotti či Pécresseová

Francouzská pravicová strana Republikáni (LR) si v prvním kole hlasování vybrala jako své dva kandidáty pro dubnové prezidentské volby Valérii Pécresseovou a Érica Ciottiho, uvedl list Le Monde. Druhé kolo hlasování, z nějž vzejde hlavní kandidát pravice, se uskuteční v pátek a v sobotu. Vedení strany plánuje vítěze vyhlásit v sobotu odpoledne. O pozici usilovalo celkem pět osobností, v primárkách nyní neuspěl například bývalý evropský vyjednavač pro brexit Michel Barnier.

Předseda strany Christian Jacob ve čtvrtek oznámil, že do závěrečného hlasování se probojovala prezidentka pařížského regionu Valérie Pécresseová, která získala 25 procent stranických hlasů a šéf regionální rady departementu Alpes-Maritimes na francouzské riviéře Éric Ciotti, který v prvním kole zvítězil s 25,59 procenta hlasů.

Prezidentské volby ve Francii se uskuteční v dubnu příštího roku. Průzkumy veřejného mínění favorizují současného prezidenta Emmanuela Macrona. Za jeho vyzývatelku je považovaná šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy