Zeman legitimizoval ruskou agresi, odhlasoval Senát. Návrh, že tím poškodil Česko, ale neprošel

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 12. 10. 2017 12:27
Senátoři přijali usnesení, ve kterém se ohradili proti vystoupení prezidenta Miloše Zemana na Radě Evropy. Přidali se tak k řadě českých i zahraničních politiků, kteří vystoupení Zemana odsoudili. Nelíbilo se jim především to, že navrhl, aby se Ukrajina smířila s okupací Krymu Ruskem a přijala za Krym odškodnění. Český Senát ve čtvrtek dopoledne sice Zemana kritizoval, ale neprošlo usnesení, že svým vystoupením poškodil zájmy Česka.
Senátoři dali hlasováním najevo, že nesouhlasí s vystoupením prezidenta Miloše Zemana na Radě Evropy.
Senátoři dali hlasováním najevo, že nesouhlasí s vystoupením prezidenta Miloše Zemana na Radě Evropy. | Foto: DVTV

Praha - Ke kritikům prezident Miloše Zemana za jeho vystoupení na Radě Evropy se přidala také řada českých senátorů. Třicet osm z nich hlasovalo ve čtvrtek před polednem pro usnesení, že svými výroky k ruské anexi Krymu legitimizoval agresi, která je v rozporu s mezinárodním právem. Pouze tři senátoři byli proti usnesení, další se zdrželi. Mnozí ale v Senátu vůbec nebyli, hlasování se totiž účastnilo 47 senátorů. Celkem má Senát 81 členů. 

Členové horní parlamentní komory hlasovali ještě o jednom usnesení, jenže to neprošlo. Senátor Jiří Růžička chtěl, aby schválili návrh, že Zeman svým vystoupením poškozuje zájmy České republiky. Pro tento návrh ale bylo jen 11 senátorů, 10 bylo proti a zbytek se zdržel. 

Na rozhodnutí Senátu reagoval mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček, podle kterého je "verdikt" senátorů nepravdivý. "Pan prezident anexi Krymu nelegalizoval. Vyjádřil vyvážené a realistické stanovisko. Z hlediska české zahraniční politiky tedy nedošlo k vybočení," napsal ČTK.

Zemana se zastali také někteří senátoři, nejvíce mluvil v jeho prospěch komunista z Chomutovska Václav Homolka. Podle něj měl prezident právo svůj názor vyjádřit, zejména když byl zvolený v přímé volbě občany. "Mnozí lidé si myslí to, co prezident," uvedl Homolka, jehož podpořil také Jan Veleba, který má k Zemanovi velmi blízko mimo jiné proto, že je předsedou Strany práv občanů. U jejích začátků byl právě Zeman.

S návrhem odsuzujícího usnesení přišel Václav Hampl z klubu KDU-ČSL a nezávislých. "Slova prezidenta způsobila silné reakce zahraničních partnerů České republiky. Proto jsem považoval za vhodné, aby Senát reagoval a ujistil zahraniční partnery, že nedošlo ke změně naší zahraniční politiky," tvrdí Hampl, podle kterého nemůže Zeman na takovém fóru říkat své osobní názory. "Považujeme za nepřijatelné, aby prezident republiky prezentoval ve veřejném vystoupení na mezinárodním fóru své osobní názory, které jsou zcela v rozporu se zahraniční politikou vlády," podotkl Hampl.

Je to hotová věc, tvrdil o okupaci Krymu Ruskem prezident Zeman

Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Rady Evropy ruskou anexi Krymu za "fait accompli", tedy hotovou záležitost. Ukrajině poradil, aby se dohodla s Moskvou na kompenzaci. Za svá slova sklidil pochvalu ruských vládních politiků, ale ukrajinské i většinu českých tím rozhořčil.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko "rozhodně odsuzuje" tvrzení o anexi Krymu jako "hotové věci" a představu toho, že lze krizi vyřešit výměnou území za suroviny. "Vystoupení v Radě Evropy nejsou prostorem pro výzvy ke kšeftování s územím za peníze, ropu nebo plyn," napsal na Twitter Porošenko.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 30 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy