Senát odmítl zneplatnění smluv nezveřejněných v registru. Chce jen pokutu

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 10. 2015 23:34
Senát odmítl uzákonit zneplatnění smluv, které by nebyly uveřejněny v jejich registru. Za nezveřejnění smluv chce jen pokuty ve výši nejméně 10 000 korun. Dohled nad zveřejňováním smluv se rozhodl svěřit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Senátní úpravy zákona o registru smluv bude muset posoudit Sněmovna. "Úplně vyrvete srdce toho zákona," varoval před přijetím této změny senátor Václav Láska (za SZ).
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: DVTV

Praha - Senát neschválil sněmovní návrh zákona o registru smluv. Senátoři odmítli uzákonit zneplatnění smluv neuveřejněných v registru. Za to chtějí jen pokutu.

Senátoři z povinnosti zveřejňovat smlouvy vyloučili podle očekávání také národní podniky, především tedy Budějovický Budvar. Zveřejňování by se podle horní komory nemělo vztahovat ani na dohody o poskytnutí dotace podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a na smlouvy, při nichž nebudou použity peníze z veřejných rozpočtů.

Senátní verze počítá s tím, že za nezveřejnění smlouvy by hrozila sankce ve výši čtvrtiny ceny či hodnoty předmětu smlouvy, minimálně však 10 000 korun, což doporučil hospodářský výbor horní komory. "Úplně vyrvete srdce toho zákona," varoval před přijetím této změny senátor Václav Láska (za SZ).

Proti zrušení neplatnosti smlouvy v případě jejího nezveřejnění se postavil také iniciátor zákona, poslanec Jan Farský (TOP 09). Podle něj by v takovém případě bylo lepší, kdyby žádný registr smluv neexistoval, protože by byl "totálně nefunkční". Antimonopolní úřad bude podle poslance v případě přijetí senátní verze zahlcen a na kontrolu zveřejňování smluv bude muset přijmout spoustu nových zaměstnanců.

Senátní výjimky, jedna i pro ČEZ

Odpůrci původní verze zákona během mnohahodinové debaty uváděli, že zveřejňování smluv bude znamenat značné administrativní nároky pro úřady a další instituce, na které se bude vztahovat. Argumentovali ohrožením konkurenceschopnosti, zneužíváním zveřejněných informací, stěžovali si na způsob, jakým zákon prosazuje uskupení Rekonstrukce státu. Senátor Radko Martínek (ČSSD) požadoval, aby si vláda nechala vypracovat nezávislou analýzu všech rizik, která budou s uplatňování zákona v praxi spojena.

Navrhovaný zákon předpokládá, že stát, kraje, větší obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Povinnost se má vztahovat na smlouvy s plněním nad 50 000 korun bez daně z přidané hodnoty.

Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv mají podle sněmovní i senátní verze dostat malé obce a jejich firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon se nemá vztahovat ani na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ. Senátor Libor Michálek (za Piráty) neprosadil, aby se tato výjimka pro ČEZ nevztahovala na darovací smlouvy nebo smlouvy o právních službách. Jan Horník (za STAN) neuspěl s návrhem, aby zákon začal platit až od roku 2017, a úřady tak měly delší čas se na něj připravit.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy