Šéfka Probační a mediační služby rezignovala, tendr na náramky vyhodnotí její nástupce

ČTK ČTK
9. 11. 2015 13:12
Šéfka Probační a mediační služby Jitka Čádová k pondělnímu dni rezignovala. V čele organizační složky státu stála od loňského června, svůj odchod zdůvodnila jinou pracovní nabídkou. Probační a mediační služba pracuje s pachateli trestných činů a snaží se je začlenit zpět do společnosti, mimo jiné je také zadavatelem tendru na elektronické náramky pro vězně.
Náramek pro domácího vězně.
Náramek pro domácího vězně. | Foto: Jan Langer

Praha - Jitka Čádová v pondělí skončila v čele Probační a mediační služby (PMS). Organizační složce státu šéfovala od loňského června.

Podle ministerstva spravedlnosti, pod který služba spadá, zdůvodnila Čádová svůj odchod jinou pracovní nabídkou.

"Výběrové řízení na nového ředitele Probační a mediační služby vypíše ministerstvo spravedlnosti v nejbližších dnech. Do doby jmenování nového ředitele či ředitelky je řízením pověřena Andrea Matoušková," sdělil úřad. Matoušková je dlouholetou zaměstnankyní PMS, kde v současnosti vede oddělení koncepcí, analýz a metodik.

Čádová vystřídala ve funkci ředitelky PMS Pavla Šterna, který se stal náměstkem tehdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. V PMS předtím pracovala od roku 2001, nejprve jako řadová probační úřednice, později se stala vedoucí chomutovského probačního střediska. Od roku 2010 působila jako zástupkyně ekonomického ředitele služby.

Při nástupu do čela organizace označila za své priority snížení recidivy pachatelů trestných činů a komplexní pomoc jejich obětem. Chtěla také zvýšit počet zaměstnanců instituce.

Tendr na náramky

PMS usiluje o řešení konfliktů spojených s trestnou činností a zároveň zajišťuje provádění alternativních trestů, tedy například domácího vězení. K jejím hlavním cílům patří začlenění pachatele trestného činu do společnosti tak, aby vedl řádný život a neporušoval zákony.

Probace spočívá ve vykonávání dohledu nad obviněným či v kontrole výkonu soudně uložených trestů, které nejsou spojené s odnětím svobody. Probační úředníci také sledují chování odsouzeného ve zkušební době podmíněného propuštění z vězení.

Dlouho odkládanou zakázku na elektronický monitoring pro domácí vězně vypsala PMS počátkem srpna, přičemž z údajů ve Věstníku veřejných zakázek nevyplývala předpokládaná cena ani množství objednávaných kusů zařízení. Ministerstvo spravedlnosti následně uvedlo, že aktuální výběrové řízení se týká nákupu 250 náramků. Náklady na projekt prý nezveřejňuje proto, aby si potenciální dodavatelé nemohli dovodit nabídkovou cenu.

Zájemci měli původně podávat nabídky do počátku října, lhůta se nakonec prodloužila do prosince. Podle ministerstva si zájemci zaslali mnoho žádostí o dodatečné informace, takže zadávací podmínky tendru bylo nutné upřesnit.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
Další zprávy