Dotazník zpracoval tým ministryně Maláčové (ČSSD), který tak chce zjistit, jak si odborníci i jednotlivé politické strany změny v důchodovém systému představují. Jen tak totiž - věří ministerstvo - bude možné připravit reformu, která bude mít šanci projít oběma komorami parlamentu a případná jiná vláda ji nebude narychlo rušit.
V posledních letech se totiž pravicové a levicové strany opakovaně neshodovaly v tom, jak v budoucnu důchody financovat. Například důchodovou reformu z dílny vládní koalice ODS, TOP 09 a VV vzápětí zrušila nová vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Konkrétně takzvaný druhý pilíř.
Dotazník, který mají vyplnit členové nové důchodové komise, má rychle vyřešit podstatný problém. Ministerstvo totiž dosud nemá přesné a detailní informace, jak si členové komise případné změny důchodů vůbec představují. Hlavně politické strany nedávají do svých předvolebních programů konkrétní plány, jak by měla reforma vypadat, a tak především od nich ministerstvo očekává propracovanou reakci.
Kdo půjde dřív do důchodu
Dotazník má redakce k dispozici. Materiál obsahuje celkem sedmnáct různých otázek. Ministerstvo v nich chce vědět třeba to, jak vysoký má být podíl výdajů na důchody vůči HDP a jestli by se Česko nemělo zařadit mezi země, které do systému dávají více peněz. Výslednou podobu toho, na čem se komise nakonec usnese, ovlivní i dotaz, zda mají pracovníci v náročných profesích odcházet do důchodu dřív či jestli má být důchodový účet oddělený od státního rozpočtu.
"Jste pro zavedení minimálního důchodu? Jste pro zachování hranice odchodu do důchodu v pětašedesáti letech, nebo byste tuto hranici zvýšili?" ptají se například úředníci členů komise. Na mnoha otázkách se pravicoví i levicoví politici shodnou, zřejmě ale narazí například v otázce soukromého spoření.
V komisi má své zastoupení celkem 43 subjektů - od politických stran přes univerzity po neziskové organizace.
Nemluvme o reformě!
Obzvlášť z pravé strany politického spektra zatím Maláčová schytává kritiku za to, že není dost ambiciózní, pokud jde o reformu penzijního systému a jeho dlouhodobou udržitelnost. "Domníváme se, že náš důchodový systém potřebuje modernizovat postupnými kroky a nikoli takzvanou teorií velkého třesku. Proto nepoužíváme pojem reforma," řekla ministryně poslancům sociálního výboru s tím, že slovní spojení důchodová reforma už je zprofanované.
"Jsem překvapena tím, že paní ministryně říká, že komise nechce řešit důchodovou reformu, když v programovém prohlášení vlády, které je sedm měsíců staré, to patří mezi strategické směry a píše se o reformě hned na začátku," reagovala na slova Maláčové místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Poslanci výboru následně odhlasovali výzvu, aby se tým odborníků, poslanců a zástupců neziskových organizací zaměřil v první řadě na příjmy důchodového systému. To má být podle Maláčové jedno ze čtyř hlavních témat. Nejprve by se ale měly probírat možnosti, jak vyrovnat ženské a mužské důchody a jak určit profese, které by mohly do penze odcházet dříve. Na závěr by se komise měla zaměřit na vdovské a vdovecké důchody.
Maláčová upozorňuje na to, že ženské důchody jsou zhruba o pětinu nižší než mužské. Je to dáno tím, že ženy i kvůli péči o děti celý život vydělávají méně peněz. Ministryně připravila několik návrhů řešení, které chce komisi předložit.
Je třeba začít
Snahu navýšit ženské penze vítá například Rada seniorů, která nerovnost považuje za důsledek selhání rodinné politiky státu. Podle něj má Maláčová přichystáno asi šest nebo sedm variant. "Jsme si vědomi toho, že půjde o dlouhodobý proces. Podle našich propočtů by to stát vyšlo zhruba na 50 miliard, pokud by k narovnání mělo dojít hned a jednorázově, což je samozřejmě neufinancovatelné, nicméně je třeba začít," řekl Aktuálně.cz předseda rady Zdeněk Pernes.
